Ve Zlínském kraji teď do plného stavu schází deset procent policistů. Navzdory tomu je jedním z nejbezpečnějších krajů a posledních pět let v řadě také premiantem v objasněnosti trestných činů. I jej se však týkají chystaná úsporná opatření vlády.
„Nemíří přitom do řad uniformovaných policistů, ale dopadnou na civilní zaměstnance,“ říká šéf Krajského ředitelství policie ve Zlíně Jaromír Tkadleček.
Jako laik si pod pojmem civilní zaměstnanec policie představím paní v kantýně. Co přesně takoví pracovníci obstarávají?
Zrovna kantýnu ani žádné stravovací zařízení naše krajské ředitelství nemá. Nejvíc civilních zaměstnanců je na ekonomickém odboru, asi sto deset. Další dělají personalistiku, administrativu, spravují IT nebo pracují jako bezpečnostní technici, řidiči autobusů či zajišťují úklid. Těch pozic je celá řada. Dělají servis, který je pro fungování tak velké organizace velmi podstatný. V rámci kraje patříme k největším zaměstnavatelům.
Kolik pracovníků má krajské ředitelství?
Celkem 1 700, z toho téměř tři stovky jsou místa pro civilní zaměstnance a 1 400 je policistů, kteří pracují podle zákona o služebním poměru.
O kolik lidí přijdete?
Ve skutečnosti nám do plného stavu několik civilních pracovníků schází. Tato místa už neobsadíme, úkoly jsme přerozdělili a takto budeme pokračovat. Fluktuace u nás je minimální, lidé ale přirozeně odcházejí a za ně už nepřijdou noví. Ani výpovědi nemohu vyloučit, ale snažíme se být maximálně sociálně citliví. Do konce roku klesne počet civilních pracovníků zhruba o deset, v příštím roce to bude podobné. Výhled na další roky si netroufám dělat.
Ve Zlínském kraji chybí policisté, zájemce odrazují i víkendové služby |
Na čem dalším se dá šetřit, co se provozu týká?
Provoz je samozřejmě nákladný. Pro představu máme tři sta aut, spotřebujeme hodně pohonných hmot. Také spravujeme velké množství budov, letos jsme zrekonstruovali budovu územního odboru v Uherském Hradišti a udělali generální opravu ve Vsetíně. Velké zakázky soutěžíme, využíváme nižší ceny k předzásobení a vyjednáváme množstevní slevy. Třeba pohonné hmoty máme u čerpacích stanic za jiné ceny, než jsou na stojanu, protože odebíráme velké objemy. A vždy před koncem roku se snažíme předzásobit tím, že plníme nádrže vlastních čerpacích stanic.
Může se stát, že policie nebude mít peníze na benzin?
Věřím, že ne. Největší množství, které spotřebujeme, je spojené s přímým výkonem služby. A nemůžeme říct, že hlídka smí najet maximálně padesát kilometrů. Někdy to může to být dostačující, jindy třeba povezou osobu v celostátním pátrání do vazební věznice v Brně a mohou najet dvě stě kilometrů. Stejně jako u hasičů či zdravotnických záchranářů to není možné omezit.
Jaromír TkadlečekJe mu 57 let, absolvoval právnickou fakultu v Bratislavě a policejní akademii ve Vídni. Řízení policie ve Zlínském kraji se ujal v roce 2014, u policie má hodnost plukovníka. |
Na začátku roku jste upozorňoval, že v kraji chybí do plného stavu deset procent policistů. Jaký je současný stav?
K prvnímu září scházelo 136 policistů, tedy méně než na začátku roku. Dařil se nám nábor a nepokračovaly odchody, které nás trápily v loňském roce. Řada policistů stejně jako mnoho lidí využila výhodné podmínky pro odchod do důchodu a v jednom roce nám odešli ti, kteří by odcházeli postupně letos a příští rok. Nejhorší situace je na územních odborech Zlín a Kroměříž, kde je méně než devadesát procent tabulkového stavu. V celostátním měřítku je na tom ale víc než polovina krajských ředitelství výrazně hůř.
Platí že je v kraji v přepočtu na počet obyvatel nejméně policistů?
Platí to pořád. Je to dáno tabulkovými stavy a tím, že Zlínský kraj, s výjimkou excesů, kterým nelze zabránit, patří mezi oblasti nejméně zatížené kriminalitou. Je jedním z nejbezpečnějších a posledních pět let vykazujeme nejvyšší objasněnost trestných činů ze všech čtrnácti krajů.
Čím to je, že jsme jako příhraniční kraj méně zatížení kriminalistou?
Jsme v poslední třetině co do nápadu a kvantity trestné činnosti, ale pozor – hovoříme o oznámené trestné činnosti. Tu latentní, o které se nedozvíme, není nikdo schopen odhadnout. Je to dáno teritoriem, počtem a strukturou obyvatel, roli hraje průměrná mzda i tradice. Faktorů je celá řada. Některé oblasti Zlínského kraje však skutečně patří k nejbezpečnějším vůbec.
Sociologové spojovali bezpečí také s tím, že v kraji nejsou velká města.
To má obrovskou logiku. Ve velkých krajských celcích typu Ostravy či Brna bude sociální složení obyvatel jiné, a tedy i stupeň kriminality bude na jiné úrovni. V malých komunitách se projevuje samočisticí schopnost. Starousedlíci nemají zájem na tom, aby se situace v místě, kde žijí, zhoršovala.
Ředitelství policie ve Zlínském krajiV loňském roce krajské ředitelství ve Zlíně obhájilo republikové prvenství v objasněnosti trestných činů. Žebříček krajů vede nepřetržitě od roku 2018. |
Je tedy tabulkový počet policistů pro Zlínský kraj dostačující?
Pokud by se nám podařilo ho naplnit, bylo by to dostačující. Navíc vláda rozhodla o postupném navyšování tabulek. Pro lidi vypadá nesrozumitelně, že nejsme schopní tabulky naplnit, a přitom jejich počet roste. Ale kdybychom je naplnili, kvantita by produkovala kvalitu a bezpečnost by rostla.
Mezi lidmi převládá názor, že policistů je zbytečně moc v porovnání s okolními státy.
Je to složitá otázka. Museli bychom velmi detailně rozebrat, co porovnáváme. Vedla se například debata o tom, zda bude neplacení výživného trestným činem, což v mnoha zemích není. U nás to ale je trestný čin a je logické, že se tím musí nějaké množství policistů zabývat. V některých státech je migrační a cizinecká problematika vyčleněná zvlášť, u nás je to součástí policie. Pokud bychom snížili počty, museli bychom se vážně zabývat otázkou, co by policie přestala řešit a odkud by odešla a který úřad by to dostal k řešení. Pravda ale je, že pokud vezmeme jen čísla, pak patří Policie České republiky k těm početnějším v Evropě.
Odráží se to adekvátně na bezpečnosti?
Nějakou dobu jsem studoval a pracoval v zahraničí. Byl jsem třeba na stáži v Nizozemsku v okrese, který vykazoval objasněnost jednatřicet procent. Já tam přišel z tuzemského okresu s šestašedesátiprocentní objasněností. Ať se bezpečnostní situace v zemi hodnotí podle jakýchkoli měřítek, pořád vychází, že v posledních letech patříme k nejbezpečnějším zemím na světě.
Strážníci ve Zlíně mají novou techniku, odbaví víc volajících najednou |
Stárne policejní sbor podobně jako jiné profese?
Na krajském ředitelství jsme měli loni jedno procento policistů, kteří sloužili déle než třicet let. Letos jsou to procenta dvě. Průměrně má policista v kraji odslouženo patnáct let, je mu kolem čtyřiceti. A každý rok se to zvyšuje. Nepochybně tedy potřebujeme oslovit mladé lidi. Teď situace vypadá tak, že jich přijde deset, z toho pět neprojde psychotesty, jeden fyzickými a u dvou se zjistí nějaký zdravotní problém. Nastupuje tak jeden.
Je řešením snížit nároky na přijetí?
To by nebylo v zájmu občanů. Ve Zlínském kraji netrváme na maturitním vzdělání, pokud je uchazeč kvalitní osobnost, máme o něj zájem i v případě, že získal výuční list. Každý, kdo chce pracovat u policie, si ale musí uvědomit, že bude pracovat v režimu čtyřiadvacet hodin a sedm dnů v týdnu. Musí podstupovat fyzické prověrky, dál se vzdělávat. Nastupuje na základní útvary a teprve po několika letech, až se dovzdělá a prokáže nějaké schopnosti, může postoupit dál, třeba ke specializovaným útvarům. Nefunguje to jako ve filmech, kdy dvě hodiny po nástupu odhalí sériového vraha. Je to fyzicky a psychicky náročná práce. Policisté se dostávají do lidsky velmi složitých situací, a ne každý to zvládne.
Města v kraji bojují s opilci a vandaly. Zpřísnění pravidel ale nestačí |
Takový výčet zájemce spíše odradí, ne?
Na druhé straně průměrný plat policisty ve Zlínském kraji je padesát tisíc korun. Finanční motivace je velmi slušná: zahrnuje bonusy, odměny. Pro mladé uchazeče máme náborové příspěvky od pětasedmdesáti do sto padesáti tisíc korun podle vzdělání a schopností, a pokud se zavážou odsloužit alespoň šest let. Pro služebně starší policisty zase máme stabilizační příspěvek, který získají po patnácti letech služby a ten se průběžně zvyšuje. Sociálně a ekonomicky jsme velmi dobrý zaměstnavatel, což pramení ze služebního zákona.
Proč podle vás tolik adeptů práce u policie nakonec neprojde výběrem?
Část lidí zjistí teprve při detailní prohlídce ve vojenské nemocnici, že má zdravotní problém, o němž nevěděli. Největší procento neúspěchu je ale u psychotestů, kde končí zhruba polovina zájemců. Je to stabilní číslo, bylo to tak vždycky. Může jít třeba o nevyzrálost osobnosti, může se také stát, že zrovna ten den nebyl člověk v pohodě. Těm, kteří neprojdou jen těsně, radíme, aby to znovu zkusili za rok, za dva.
18. října 2023 |
