Vyrostly tu desítky nájemních bytů, přestěhovala se sem pošta, lidé tu najdou i rehabilitační centrum, holičství a další služby. Mezi stavbami vzniklo nové parkoviště. Památkově chráněná budova, v níž se dřív vařilo pivo, bude sloužit jako restaurace s hotelem.
„Pivovarský areál má obrovský historický význam, nyní tu vzniklo další městské centrum. Prostor, který bude sloužit i dalším generacím,“ glosoval otevření areálu starosta Holešova Rudolf Seifert. „Jsme rádi, že se toho ujal soukromý investor, protože zbudovat něco takového by bylo absolutně mimo možnosti radnice.“
 |
Město se podílelo opravou okolních chodníků a připravuje rekonstrukci nedaleké kotelny.
Bývalý pivovar koupila přesně před čtyřmi lety holešovská firma EL-ENG.
„Je pravda, že když mi poprvé areál ukazovali, tak jsem o něj neměl zájem. Když jsem si to tu prošel podruhé a potřetí, změnil jsem názor,“ pověděl jednatel firmy Jiří Kaňa.
Roli hrála i historie starého pivovaru. „Nejsou to nové skleněné budovy, má to tu duši,“ podotkl.
Zajímavostí pivovaru byly barokní sály
Celé místo má velmi zajímavý příběh. Pivovar nechal na konci 17. století vystavět majitel zdejšího panství Jan Kryštof z Rottalu. Hrabě, který byl úspěšným podnikatelem, zásoboval pivem své poddané. Pivo z Holešova odebírali lidé od Bystřice po Tlumačov, jako poddaní ostatně ani nemohli jinak. Vařit vlastní pivo jim bylo zapovězeno.
„Na svou dobu byl ovšem pivovar až nebývale obrovskou stavbou s perfektním vybavením,“ upozornil historik holešovské radnice Karel Bartošek.
Budovu patrně projektoval vyhlášený architekt Giovanni Pietro Tencalla, který měl mimo jiné na starosti také přestavbu kroměřížského zámku.
Zajímavostí bylo, že zatímco vespod budovy bylo výrobní zázemí, nahoře vznikly obytné místnosti.
„Jde o desítky nádherných klenutých raně barokních sálů. Domníváme se, že přes zimu tu přebývala šlechta,“ zmínil historik.
I když Rottalové měli k dispozici zámek, bylo pro ně pohodlnější i ekonomičtější bydlení nad pivovarem. I když za Rottala bylo holešovské pivo na velmi dobré úrovni, postupem času jeho kvalita začala upadat. Výhoda obrovské budovy se změnila v nevýhodu.
„Zatímco menší pivovary investovaly do nových technologií, v Holešově na to neměli prostředky. Ekonomický úpadek pokračoval i za Vrbnů, kteří panský pivovar převzali na konci 19. století,“ vysvětlil Bartošek.
Vrbnové pivovar začali pronajímat, ale úroveň se nezlepšila a pověst holešovského piva utrpěla. Zatímco jinde přešli na ležáky plzeňského typu, v Holešově bylo k dostání kalné pivo vyráběné zastaralými technologiemi.
Po smrti posledního majitele z rodu Vrbnů v roce 1936 odkoupili pivovar tehdejší nájemci. Pivo se tu vyrábělo ještě na začátku šedesátých let, do roku 1973 tu pokračovala výroba sladu. Poté přišel definitivní úpadek celého areálu. Fungovala už pouze restaurace a celá lokalita výrazně zchátrala.
„Dřívější majitelé měli různé vize, ale nikdo nic nerealizoval,“ poznamenal Seifert.
Na obnovu vaření piva si netroufali
Současná podoba na holešovskou minulost odkazuje. Ve vstupu do restaurace stojí kovová socha nejvyššího Čecha a někdejšího slavného holešovského občana, „obra“ Josefa Drásala. Chodby mezi hotelovými pokoji v podkroví zase lemují staré snímky města.
Nad poštou se tyčí někdejší vysoký pivovarský komín. Nemá jiný význam než jen zázemí pro hnízdiště čápů.
„Stejně jsme ho museli zachovat, pro Holešováky je to symbol,“ připomněl Kaňa. „Bombardovali nás na sociálních sítích, abychom komín nebourali. Horní prasklou část jsme stejně museli ubourat a znova vystavět. Hnízdo jsme sundali jeřábem a pak zase na komín vrátili.“
Při rekonstrukci hlavní budovy pivovaru si své řekli i památkáři, s nimiž investor vedl složitá jednání.
„Museli jsme zachovat veškeré dispozice, nebourat nové otvory do stěn,“ popsal Kaňa. „Využili jsme například původní schodiště ze 17. století, které jsme demontovali, vyčistili, obrousili, stejně tak původní dlažbu ve sklepě.“
O 75 nájemních bytů, které areál nabízí, byl velký zájem a momentálně jsou všechny obsazené. Zatímco například v budově bývalé konírny splňují nároky moderního bydlení, byty v části hlavní budovy pivovaru mají staré klenby a romantičtější charakter.
„Většina nájemníků jsou lidé z Holešova, menší část se sem přistěhovala odjinud. Zájem měli hlavně starší lidé nebo naopak mladé páry, které to berou jako startovací bydlení,“ upozornil Kaňa.
Restaurace s hotelem má vlastní provozovatele. Sloužit má pro svatební hostiny, oslavy, ale i širší veřejnosti. „Záměr byl nedělat nic přehnaně nóbl, ale spíš v lidovějším duchu. Aby se v Holešově zase říkalo: Jdeme na pivec,“ zdůraznil Kaňa.
Pivo se tu bude čepovat z tanků, tradice vaření zlatavého moku se ale do Holešova nevrátí.
„Někteří zaměstnanci se mi nabízeli, že budou dělat sládky,“ usmál se Kaňa. „Ale nejsme pivovarníci a chceme se věnovat jen tomu, co umíme,“ dodal už vážněji.
Rekonstrukcí pivovaru se tak zároveň Holešov zbavil posledního velkého nevyužitého areálu.
„Tyto plochy se postupně daří zaplňovat, ať už jde o starý cukrovar, nebo areál na ulici Tovární. Teď už tu nemáme žádnou výraznou chátrající plochu,“ vyzdvihl starosta Seifert.
