Žádná jiná investice v historii Zlínského kraje nevyvolala tak bouřlivou diskusi. Plán výstavby nemocnice ve Zlíně-Malenovicích se řeší už více než půl roku a má své zaryté příznivce i odpůrce.
Zodpovědnost za definitivní rozhodnutí leží na krajských zastupitelích. Ti budou hlasovat 8. dubna. „Jsem optimistický. Věřím, že projekt projde,“ prohlásil hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), který je hlavním zastáncem projektu.
Obsáhlý investiční záměr s mnoha přílohami, analýzami a stanovisky má většina zastupitelů k dispozici teprve pár dní. A už se ozývají hlasy, že na jeho pochopení je málo času nebo že v něm scházejí odpovědi na všechny podstatné otázky.
Zdravotní výbor, ve kterém jsou zástupci všech politických stran, se kvůli nemocnici sešel na začátku tohoto týdne. Žádné stanovisko nakonec nepřijal.
„Seděli jsme nad tím čtyři hodiny a k některým bodům jsme se ani nedostali. Na prostudování jsme měli velmi málo času a to není dobře,“ prohlásil předseda zdravotního výboru kraje a zastupitel za vládnoucí ANO Pavel Pustějovský.
Další krajské výbory mají investiční záměr probírat ke konci příštího týdne.
Hejtmanství si hodlá vzít úvěr
Někteří zastupitelé mají obavy hlavně z toho, jaký bude mít osmimiliardová investice na hospodaření kraje a Baťovy nemocnice dopad. Řeší, jestli zadlužení nebude příliš vysoké.
Plán totiž počítá s tím, že si kraj v roce 2022 vezme úvěr ve výši tří miliard korun. Splátky se budou pohybovat kolem 150 milionů po dobu dvaceti let. Peníze na snižování dluhu vezme kraj z nájmu, který mu nemocnice bude platit po nastěhování, tedy od roku 2025. K tomu by měla předtím uspořit asi miliardu na zdravotní techniku.
Zbylé necelé čtyři miliardy pak musí našetřit hejtmanství, které počítalo s tím, že mu finančně pomůže stát. Konkrétní příslib od něj ale zatím nemá.
Opoziční zastupitelé se obávají, že pro nemocnici to bude příliš velká finanční zátěž a neobejde se to bez šetření výdajů na mzdy.
„Zdravotníci budou mít v novém prostředí vyšší výkony a měli by mít tudíž i vyšší platy, které si zaslouží. Ne jen předpokládaných pět procent každý rok,“ poznamenal Jiří Procházka ze Svobodných, který je členem výboru pro výstavbu nové nemocnice.
Čunek: Musíme jednat rychle
Je také možné, že některé nové přístroje zaplatí nemocnice s pomocí dotace a nebude tudíž potřebovat tak vysokou částku z vlastních zdrojů.
„Bude to náročné, ale také budeme mít v nové nemocnici vyšší zisk a více peněz z pronájmu,“ uvedl obchodně-provozní náměstek Baťovy nemocnice Vlastimil Vajdák.
Podle Martina Šamaje, který je vedoucím přípravného týmu, si materiál prostudovali také experti z několika bankovních domů. Zlínskému kraji například doporučili, aby pracoval i s optimističtější variantou splácení úvěru, protože nový špitál by podle nich mohl peníze posílat rychleji.
„To jsme ale nechtěli. Scénář, který nabízíme, je ten nejčernější. Po dohodě s ekonomickým odborem jdeme konzervativní cestou a všechny pozitivní okolnosti, které do toho mohou vstoupit, budou jen bonusem navíc,“ vysvětlil Šamaj.
Plán například nepočítá s možností různých druhů dotací na stavbu nemocnice ani na zdravotní techniku, jež by konečnou částku mohly snížit.
Od příštího roku bude Zlínský kraj doplácet na veřejnou dopravu o půl miliardy korun více než doteď. Právě z toho důvodu nepodpoří stavbu nemocnice ekonomický náměstek Jiří Sukop (ANO), pro kterého je souběh obou nákladných akcí pro hospodaření kraje nepřijatelný.
Hejtman je přesvědčený o opaku. „Všechny věci máme pokryté a obavu pana náměstka nesdílím. Náš ekonomický tým, který připravuje i krajské rozpočty, spočítal, že to bude v pořádku a stojí si za tím,“ reagoval Čunek.
Podle něj hraje roli i to, že kraj musí v otázce nemocničních budov jednat rychle. I z toho důvodu, že současný areál potřebuje každý rok zhruba 100 milionů korun na opravy a údržbu. Dávat do něj peníze by proto chtěl co nejkratší dobu.
21. února 2019 |
