I tyto okolnosti stojí za plánovanými změnami ve zlínské a otrokovické městské hromadné dopravě, které by měli cestující uvítat. Rozšíří se síť linek i trolejového vedení.
Ve Zlíně se uvažuje o prodloužení trolejového vedení až po zimní stadion, kde při probíhající rekonstrukci Březnické ulice vznikne zastávka v obou směrech. Odsud by pak mohly jezdit bateriové trolejbusy do čtvrtí Filmové ateliéry a U Majáku, kam dnes jezdí autobusy.
„Když v současné době děláme rekonstrukci křižovatky ulic Mostní a Březnická, tak tam počítáme s doplněním trolejového vedení a využitím hybridních trolejbusů, které by mohly vyjíždět dál,“ zmínil zlínský primátor Jiří Korec. „Vše se ale bude odvíjet od nákupu vozů a technologií.“
To bude záviset také na dotacích, protože město by na to nemělo dost vlastních peněz. „Do budoucna nám nezbývá nic jiného než přejít na vozy, které mají nulovou uhlíkovou stopu. Proto na Filmové ateliéry budou muset jezdit hybridní trolejbusy,“ konstatoval Korec.
Projekty, které má dopravní podnik zpracované a vyřizuje si na ně stavební povolení, se týkají i jiných oblastí. Trolejové vedení se má prodloužit z Příluk přes nový nadjezd do průmyslové zóny. V plánu je natažení trolejí v ulici Zarámí a dovedení trolejbusové dopravy k chystanému dopravnímu terminálu.
„Trolejbus by mohl jezdit i do továrního areálu,“ doplnil mluvčí dopravního podniku Vojtěch Cekota.
Podle Korce je ulice Zarámí natolik frekventovaná, že by tam zavedení městské hromadné dopravy mohlo být přínosné.
„Na druhou stranu nás tam netíží situace se spalovacími motory,“ poznamenal Korec. „Jde o zajímavou variantu, jak rozšířit obslužnost města.“
Zmínil také, že při přestavbě klasické křižovatky u vjezdu k autobusovému a vlakovému nádraží ve Vodní ulici na rondel bylo zohledněno, že by tam mohlo být trolejové vedení.
V plánu je výstavba dobíjecích stanic
Pokud jde o Otrokovice, měl by se prodloužit úsek s trolejemi od sokolovny na hlavním silničním průtahu po zastávku Nadjezd, která je na příjezdu k části Baťov. Tam by se na troleje hybridní trolejbus napojil. V současnosti tuto možnost má až na zastávce v centru u náměstí.
„Vůz musí jet do centra na baterii, přestože jsou tam natažené troleje už od sokolovny,“ nastínil místostarosta Otrokovic Ondřej Wilczynski. „Je to velký nápor na baterie a vozy pak nemají takový dojezd.“
Město chtělo, aby trolejbusy jezdily až ke Štěrkovišti, tam je ale vedení vysokého napětí, které instalaci trolejového vedení znemožňuje.
Ve Zlíně začíná zásadní dopravní omezení, komplikace potrvají skoro rok |
Zpracované projekty zahrnují také obnovu vozového parku bateriovými trolejbusy a elektrobusy. Pro větší nasazení elektrobusů bude třeba postavit dobíjecí stanice, protože současná kapacita baterií nevystačí na celodenní provoz. Budou se také stavět nové měnírny pro trolejovou síť v Přílukách a Malenovicích nebo vzniknou bateriové napájecí stanice na Lesní čtvrti a na Kocandě.
„Myšlenka maximálního využití elektrické trakce v MHD a jejího postupného zvyšování stojí v pozadí většiny projektových záměrů, které máme připraveny pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie až do roku 2029,“ naznačil Jaromír Schneider, který má v Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice na starosti administraci projektů.
Trolejbusů na baterie bude víc
Finanční objem projektů je téměř 1,1 miliardy korun, přičemž 850 milionů by chtěl dopravní podnik získat z dotací. Otázka ale je, kdy se podaří investice provést. Vedení města ani dopravního podniku nechtělo sdělit ani přibližné termíny.
Ve Zlíně a v Otrokovicích ročně najedou vozy hromadné dopravy skoro 5 milionů kilometrů a z toho dvě třetiny obstarají trolejbusy. Tento poměr by se měl zvýšit ve prospěch trolejbusů, včetně těch s bateriovým pohonem.
„S bateriovými trolejbusy máme velmi dobrou zkušenost,“ uvedl ředitel dopravního podniku Josef Kocháň. „Je to cesta, jak efektivně využít a dále zhodnocovat síť zatrolejovaných tras a zajistit elektricky poháněnou bezemisní hromadnou dopravu i do okrajových částí měst. Tam by se s ohledem na hustotu provozu a počty cestujících výstavba zatrolejované trati ekonomicky nevyplatila,“ doplnil.
Připomněl, že se zlínská hromadná doprava od svého vzniku v roce 1944 orientovala na elektrickou energii.
„Sledujeme vývoj, vymýšlíme projekty a i na situaci, ve které by nebylo možno pořizovat nové autobusy s naftovým motorem, chceme být připraveni, aby se provoz MHD nezastavil,“ naznačil Kocháň.
