Do vzniku knihy však zasáhly vnější vlivy, zejména koronavirová pandemie. Osmadvacet historiků, kteří jsou jejími autory a působí na vysokoškolské nebo akademické půdě, ji navíc většinou psalo mimo svoji práci. A rozsah byl obrovský, celkově kolem tisíce stran.
„Výsledky se postupně dávaly dohromady a přitom se ukázalo, že druhý svazek je připravený více a bude rozumné se soustředit na jeho dokončení. Proto se vydání rozdělilo,“ uvedl ředitel zlínského okresního archivu a hlavní redaktor obou knih David Valůšek.
 |
V lednu tak vyjde druhý díl svazku Dějiny města Zlína s podtitulem Moderní město. Věnovat se bude novodobým dějinám mezi lety 1914 až 2000, jimiž je Zlín odlišný od jiných měst. První díl, který má s podtitulem Od počátků po úsvit nové éry vyjít v první polovině roku, pak zabírá období od nejranějšího osídlení po začátek první světové války.
„Zvláštností Zlína je jeho obrovská dynamika ve 20. století,“ zdůraznil Valůšek. „První svazek je tradiční monografií malého východomoravského města. Vypráví jeho příběh, který odpovídá příběhům podobně velkých měst i tady v okolí. Druhý svazek se soustředí na jeho velkou proměnu, kdy se z něho stává důležité průmyslové i správní centrum,“ doplnil.
Zlín slaví 700 let od první zmínky. Kdy opravdu vznikl, je však nejasné |
Knižní výklad historie končí rokem 2000, kdy v rámci správní reformy vznikly kraje. Tomu, že je pro poznání i pochopení města klíčové 20. století, odpovídá také podoba svazků. I když jsou na počet stran podobné, druhý díl bude mít větší formát.
„I tím jsme se snažili naznačit diametrální rozdíl města před rokem 1914 a v dalším průběhu 20. století,“ zmínil Valůšek.
Kniha obsahuje přes 350 obrázků
Jedinečností publikace je, že pojednává o dějinách města kontinuálně. Každý historik dostal za úkol zpracovat období, jímž se profesně zabývá. Paradoxně nejsložitější zřejmě bylo zpracování čerstvé historie, protože i když je informací hodně, scházejí jejich analýzy. Odborníci sledovali rovněž to, jak se v minulém století měnily elity města a továrny.
„Například v době druhé světové války k přerušení kontinuity nedošlo, i když se město dostalo pod vliv německých úřadů a činitelů v protektorátu. Všechny významné figury, až na Jana Antonína Baťu, který odešel do exilu, zůstávají ve svých pozicích v továrně i ve městě,“ řekl Valůšek.
„Ale co je podstatné a co je vidět i v 60. letech, je to, že tady zůstává zachovaná podnikavost a podnikatelská činorodost. Takže i v rámci obrodného procesu, kdy se na celostátní úrovni řeší otázka lidských a občanských práv, ze Zlína zaznívají především hlasy o návratu k ekonomické liberalizaci,“ připomněl.
Kniha bude určená i laikům a bude obsahovat přes 350 obrázků. Mezi nimi budou dosud nepublikované fotografie, jež se daných témat týkají.
