Vodárna Zlín. Tak se jmenuje nová společnost, jež bude provozovat zlínské vodárny a bude v ní mít zastoupení také Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia. Podle kritiků tohoto modelu ale může i s ohledem na rostoucí ceny energií od příštího roku voda výrazně podražit.
„To nehrozí. Nový výpočet vodného a stočného více zohledňuje ceny energií a vstupních materiálů, nemůžeme ale libovolně zdražovat. Rozhodující slovo bude mít valná hromada nové společnosti, kde máme 75 procent,“ říká David Vychytil (ANO), jenž je náměstkem hejtmana i členem představenstva Vodovodů a kanalizací (VaK) Zlín.
Za ně se účastnil dvouletého mimosoudního vyjednávání s koncernem o nové podobě fungování vodáren.
Náklady porostou a vodárny se budou muset rozhodnout, jestli zdraží vodu, nebo sníží investice. Navíc v nové tvorbě ceny už zdražování není omezeno inflací. O kolik se může voda zdražit, když dnes kubík stojí necelých 95 korun?
Cenu vody budeme stanovovat citlivě. Poslední známá výše inflace dosahuje 15 procent. Nedokážu si ale představit, že by se o tolik zdražila voda. Pak by stál kubík 110 korun. Pokud bude inflace dvojciferná, tak by podle mého názoru měla cena vody růst méně a měli bychom se podívat na to, které investice do infrastruktury jsou nezbytné a které by se daly třeba o rok odložit.
Takže by to bylo spíše na úkor investic?
Ve stejné situaci je každá firma v oboru. Netýká se to toho, jestli je schválená transformace vodáren dobrá, nebo špatná. Musíme najít rovnováhu mezi nejnutnějšími investicemi a zdražováním. Nemůžeme roztáčet inflační spirálu. Konkrétně budeme toto téma řešit na podzim.
Možné výrazné zdražování vody bylo jednou z věcí, kterou někteří akcionáři na nové dohodě kritizovali. Vy jste byl u jejího vzniku od začátku. Je pro města a obce výhodná?
Když jsem do jednání vstupoval, bylo o mně známo, že nejsem příznivcem současného provozního modelu. Vadí mi, jak velké zisky z vodáren Veolia v některých letech čerpala. Můžu říci, že původní nabídka koncernu byla výrazně vyšší, než je vyjednaná cena 142 milionů korun. Navíc není konečná. Je to strop, který se může snižovat podle toho, jaké nová provozní společnost vygeneruje zisky. Pokud budou nižší, budeme platit méně. Reálná kupní cena je také výrazně nižší, než nám doporučovala nezávislá auditorská společnost a další odborníci. Proto je pro akcionáře výhodná.
Vodovody |
Jak se povedlo cenu vyjednat, když koncern požadoval vyšší cenu?
Podle mě se jednalo o kombinaci mediálního tlaku, společenské poptávky a našich vyjednávacích schopností. Důležité bylo, že jsme se sjednotili v tom, že jsme chtěli vodu vrátit občanům, důležitá byla i neústupnost Fryštáku a Otrokovic, které s Veolií vedly soudní spory. Je třeba také zmínit, že se změnil postoj zlínské radnice a částečně se měnilo představenstvo VaK.
Zůstal ale předseda představenstva Svatopluk Březík, jehož hodně lidí kritizovalo.
Ano, také ode mě slyšel kritiku. Je ale férové říci, že v čase svůj přístup změnil a dokázal dohodu s Veolií vyjednat po odborné stránce.
Proč Veolia v nové společnosti působí? Nešlo to bez ní?
Veolia tam má své manažery a podíl, aby mohla mít vliv na splácení kupní ceny. Ale kontinuita je výhodná pro obě strany. Vedení měst a obcí nyní kvalitními odborníky z oboru nedisponují. Pokud je tedy vodárenská společnost v majetku měst a obcí, neznamená to automaticky, že je efektivnější. Veolii se chod vodáren podařil výrazně zefektivnit. Bylo to sice ve prospěch jejích zisků, nicméně její odbornou zdatnost nikdo zpochybňovat nemůže.
Neměly se ale Vodárny a kanalizace Zlín během let, co je provozuje koncern, připravit na převzetí? Podle současných smluv by to bylo v roce 2034.
Původní smlouvy z roku 2004 nebyly pro VaK dobře připravené, protože negarantovaly hladké převzetí podniku v roce 2034. Naopak by hrozilo výrazné riziko, že během předání vodárenství zaplatíme ještě výrazně více, než je nynější cena za podíl v nově vytvořené společnosti.
Kritici upozorňují na to, že Vrchní soud v Olomouci už dříve označil valnou hromadu vodáren v roce 2004, kde se rozhodovalo o prodeji části podniku, za neplatnou. Tudíž se podle nich nemělo nic platit, protože obchod nebyl legální.
Laicky si můžeme říci, že když je neplatná valná hromada, na které se rozhodovalo o smlouvách, tak budou neplatné i smlouvy. Bohužel to tak není. Soud rozhodl o neplatnosti valné hromady, pak ale následuje samostatné soudní řízení o neplatnosti smluv, což žalobami řešily Otrokovice a Fryšták. Neexistuje žádné soudní rozhodnutí, které by říkalo, že jsou smlouvy neplatné. Nemohli bychom tedy přijít do vodáren a říct koncernu, že od něho chceme klíče. Kdo to tvrdí, neříká pravdu.
Ale i další soudy se daly vyhrát, ne?
Ano, ale mnoho nezávislých právníků nám říká, že soudy jsou na mnoho let. A i kdybychom další soudní kolo vyhráli, neznamená to vracení zisků Veolie. Následovaly by zřejmě další soudní spory, ve kterých by se musel prokázat zlý úmysl Veolie. Je to složité téma, ale ve zkratce mohu říci, že jsme měli na výběr ze dvou možností: buď uzavřít pro nás výhodnou dohodu, nebo jít cestou destrukce. To by znamenalo dlouhé roky soudů, možná i mezinárodní arbitráž, s rizikem, že zaplatíme až desítky milionů za právníky a ve finále dosáhneme výrazně horšího výsledku, než se nám podařilo nyní vyjednat.
Někteří kritici v této souvislosti mluví o korupci. Co na to říkáte?
Jasně. Tak hlavně těm několika málo věčným kritikům bereme téma. Ale vážně, dohodu viděly a odsouhlasily obrazně řečeno stovky očí. Vedle představenstva VaK Zlín a jejich odborníků to byli experti a právníci Otrokovic, Fryštáku a dalších měst. Ve Zlíně pro dohodu hlasovali všichni přítomní zastupitelé, na valné hromadě VaK drtivá většina akcionářů, tedy hlavně obcí. Snad si z toho každý udělá svůj vlastní názor.
VaK nemohou čerpat evropské dotace, protože podnik dlouhodobě provozuje koncern. Bude je moci získat nová provozní společnost?
Aktuálně se tvoří nová pravidla pro čerpání evropských fondů. Teď VaK čerpat dotace nemohou, protože smlouva s koncernem je na 30 let, což je příliš dlouhá doba. VaK tak nemají provozování pod kontrolou. Tyto důvody byly odstraněny, Veolia už nebude ovládající subjekt, bude mít v nové společnosti jen 25 procent. Takže je předpoklad, že bychom mohli evropské dotace čerpat, i když jisté to zatím není.