Tak buď to byla vražda, a pak měla dostat aspoň 20 roků, nebo to bylo zabití, pak by těch 10 odpovídalo. Chtě nechtě to musím srovnávat s případem, který se stal již před více lety, kdy matka dala dceři napít Fridexu, avšak pak si to rozmyslela a zavolala záchranku. Děcku se nic nestalo, matka přesto dostala 18 let.

V takových případech by měla být samozřejmostí sterilizace.

Bohužel nedělají tak veliké zavařovačky.

Nchci se nijak zastavat matky, nevim, jestli to byl umysl zabit dite nebo tragicka blbost matky, v kazdem pripade ze zemrelo dite, je hruza. Dovolte vlastni zkusenost, ktera ale nema smerovat k obhajobe matky a zlehcovat jeji pocinani. Vzpomnel jsem si, kdyz se nam narodila prvni dcera. Manzelka byla pred porodem takova az prepecliva na pripravu, co vse ma byt nachystane, dokonce chodila do predporodniho kurzu, dvakrat jsem tam musel jit i ja, popravde, jediny pozitivni prinos v dnesni dobe vidim v tom, ze tam vznikla urcita dlouhodobejsi pratelstvi, nez samotna kvalitni priprava na porod a co po nem. No, tehdy jsme si mysleli, ze nas vubec nic nemuze prekvapit. Dcera se narodila, privezli jsme ji domu a ejhle, co ted? Proc krici, ma hlad, nebo bolesti? Rychle, kde sakra mame plinky, kde je mast, proboha, ono se to prebaluje jinak, nez panenky. Atd. atd. A zrovna moje zena a myslim, ze mi to mnoho zen muze potvrdit, mela takove to hodne plactive sestinedeli, pri kazdem pobreku dcery mela pocit, jak selhava apod. Samozrejme, nikdy jsme pri sebedele trvajicim placi nemeli jakekoliv nutkani diteti podat nejake utesujici leky. Ja jsem s manzelkou byl nekolik dni doma, pak jsem si upravil pracovni rezim, abych byl doma ce nejdele a take jsme meli vyhodu, ze jsme tehdy meli zdatnou babicku, ktera pomahala a v dobe me nepritomnosti doma manzelce. Zvladli jsme to a u dalsich deti to byla "brnkacka", ne tedy doslova, ale uz proste bez tech pochybnosti, co delat. Proc to pisu? Nejlepsi je, kdyz opravdu dite vyrusta v rodine, kde na neho neni jen mama. Nevim, jak to bylo v tomto popisovanem pripade, nepripada mi to na ukladnou vrazdu, ale spise na jakousi bezradnost spojenou mozna s nejakym psychotickym stavem a mozna nizsi schopnosti rozeznat dusledky, mozna nizsim IQ, nevim. Ze jde sedet, je v poradku, otazkou je, jestli za vrazdu nebo zabiti a zda si vlaste uvedomuje, co udelala.

moje decko neutišitelně řvalo už v porodnici. To ho mi ho sestry sebraly, prý ruší ostatní maminky a děti a že si taky musím odpočinout... a po pěti dnech se s námi rozloučili. 7-12 hodin křiku denně, celý rok, den za dnem. Od té doby chápu ženy, které zabijí novorozeně, a věřím i tomu, že to nechtěly. že byly jen obluzené únavou, stresem, nevyspáním...

opravdu si myslím, že by na novopečené maminky měla dávat rodina pozor a odlehčovat jim. jinak to může dopadnout opravdu zle.

ale jak to bylo v tomto případě, nedokážu soudit.

Hmm, hodně smutné.

Otázkou je, zda kojenec měl smůlu, nebo kliku...