Aktivní zálohy – tedy civilisty, kteří mají kromě svého občanského povolání také vojenský výcvik a především zájem – buduje armáda systematicky od roku 2003. Za čtyři roky jich plánuje mít zhruba pět tisíc. Krajské vojenské velitelství ve Zlíně nyní eviduje celkem 273 vojáků aktivní zálohy, z nich 125 tvoří pěší rotu. „Naplněnost jednotky je 63 procent, to znamená, že do plného stavu schází obsadit 73 služebních míst,“ uvedla mluvčí Generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.
Laicky se dá říct, že aktivní zálohy doplňují profesionály v úlohách, které nejsou přímo bojové. Nejčastěji jde o ostrahu strategických objektů, jako jsou některé továrny, elektrárny nebo zdroje vody. Při letošním cvičení vyzkoušeli také podporu simulovaného průjezdu spojeneckých jednotek na našem území.
Celkem se do cvičení Hradba zapojila tisícovka vojáků aktivních záloh a tři stovky profesionálních vojáků. V pořadí šlo o třetí takovou akci.
„Poprvé se cvičení konalo v roce 2016, kdy bylo nejdelší v historii aktivní zálohy. V roce 2018 bylo zase početně nejsilnější,“ připomněla mluvčí cvičení Hradba 2021 Miroslava Štenclová.
Přestože šlo o mimořádnou událost, která trvala týden, veřejnost ji prakticky nepostřehla. Dění se soustředilo především do vojenských újezdů Hradiště, Libavá, Boletice a Březina. Ve Zlínském kraji pak mohli lidé vojáky zaznamenat při přesunu do areálu skladu pohonných hmot v Loukově.
„Naším cílem bylo prověřit schopnosti všech velitelských stupňů teritoriálních jednotek, což bylo splněno,“ zhodnotil velitel celého cvičení Antonín Genser. „Vojáci aktivní zálohy v průběhu cvičení ukázali, že jsou schopni doplnit řady profesionálních vojáků a stát se jejich rovnocennými partnery,“ ujistil.
Zatímco pro velitele bylo stěžejní znát své kompetence a systém komunikace s ostatními, běžní „záložáci“ se na cvičení učili nejen armádní rutině, ale taky zjišťovali své fyzické možnosti. Při vstupu do aktivních záloh totiž nemusí dokazovat, kolik udělají dřepů či jak rychle zvládnou zaběhnout stometrovou trať.
Stačí, že jsou plnoletí občané republiky, lékař je uzná zdravotně způsobilými, nebyli trestaní a nesympatizují s extremistickými myšlenkami. Poslední podmínkou je vzdělání vyšší než základní.
Poslední odvody byly před 17 lety
O všechno ostatní se postará armáda. Fyzickou zdatnost znásobí cvičení, která zaberou v kalendářním roce 6 týdnů. Nezáleží ani na tom, jestli osoba absolvovala základní vojenskou službu. Ještě před pár lety chodili do aktivních záloh právě ti, kteří v mládí na vojně byli a měli tedy i základní povědomí o tom, jak armáda funguje.
Poslední povinné odvody se však uskutečnily v březnu roku 2004. „Budeme-li hodnotit kategorii občanů, kteří byli zařazeni do aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Zlín v období od letošního ledna do září, převažují vojáci mladší než 35 let,“ potvrdila Dvořáková.
Z 31 letošních rekrutů jich 29 musí absolvovat kurz základní přípravy na Vojenské akademii ve Vyškově. „Trvá šest týdnů, je ale možné jej rozdělit na dvě části,“ dodala Dvořáková. U těch, kteří na vojně byli, se navazuje na to, co znají.
V rámci zlínské pěší roty se setkávají obě generace. Její součástí je třeba muž, který zažádal o přijetí do aktivních záloh už tři roky po jejich vzniku. Za 16 let absolvoval 76 vojenských cvičení. Stejně tak tady mají studentku, která přišla na konci roku 2019. Hradba byla jejím prvním cvičením, ta předchozí zhatila protiepidemická opatření.
Kromě pěší roty se mohou zájemci o aktivní zálohy uplatnit v armádě tím, čemu se věnují v civilu. Především technicky vzdělaní lidé mají otevřenou cestu ke specializovaným jednotkám. Krajské vojenské velitelství takto vyslalo do jiných útvarů už 140 lidí.
