Před sedmi lety podlehl hecování kamaráda a od té doby je příslušníkem aktivních záloh. Poslední rok je Roman Jílek velitelem pěší roty aktivní zálohy u Krajského vojenského velitelství Zlín.
„Táhne mi na padesát a ženě se to nelíbí, ale nechci tu partu, která se za poslední dva roky hodně rozrostla, opustit. Musíme nejdřív vychovat nové velitele,“ líčí Jílek.
V jeho hlase je znát nadsázka, armádu ale bere velmi vážně. „Samozřejmě je v tom národní hrdost a vztah ke státu,“ dodal.
Jeho rotu tvoří 91 mužů. Dalších 15 mužů a jedna žena jsou registrovaní jako aktivní záloha ve Zlínském kraji, slouží ale u jiných jednotek.
Celkem jsou zdejší zálohy naplněné na dvě třetiny stavu, s nímž počítá armáda. Díky rostoucímu zájmu může být do konce roku plno.
Na krajském vojenském velitelství už nyní leží dvacítka nových žádostí. Podat ji může občan České republiky, kterému je mezi 18 a 57 lety a má minimálně výuční list. V průměru jich ale zhruba třetinu vyřadí vojenský lékař nebo psychotesty.
„Fyzickou kondici nepřezkušujeme. Předpokládá se, že kdo se hlásí k aktivním zálohám, má ji dobrou,“ uvedla mluvčí Krajského vojenského velitelství Zlín Beáta Nováková.
Odměna? Od července tisícovka měsíčně
Zájem o aktivní zálohy rozhýbala nejistá bezpečnostní situace ve světě. Profesionální armáda nemá dost vojáků a přitom jsou tady tisíce lidí, kteří mají chuť i výborné kvalifikační předpoklady. Mnoho členů aktivních záloh jsou například sportovní střelci.
Zálohy fungují na jednoduchém principu. Jejich příslušníci mají své civilní profese, kterým se věnují, kromě toho ale několikrát do roka vyjíždějí na vojenská cvičení. Za to jim náleží odměna 500 korun za měsíc.
Ti, které armáda přijme, s ní podepíší smlouvu na tři roky, a pokud chtějí pokračovat, znovu se přihlásí. Od července se odměna zvyšuje na dvojnásobek. Cílem je naplnit do roku 2025 stav příslušníků aktivní zálohy na 5 000 osob.
„Mezi vojáky v aktivní záloze jsou zástupci všech profesí, od studentů, přes lidi ve výrobě, administrativě nebo podnikatele,“ řekl mluvčí Generálního štábu Armády ČR Jan Šulc.
Například zmíněný velitel krajské roty Jílek je v civilu starostou Boršic a profesí zemědělec. Po vysoké škole absolvoval i základní vojenskou službu, odkud odešel s hodností nadporučík.
Bránili by zbrojovku, letiště nebo státní hranici
Pro mnoho lidí, kteří se do aktivních záloh hlásí, je to ale první zkušenost s armádou.
V případě mobilizace by aktivní zálohy především bránily objekty, které jsou důležité pro obranu státu.
Přímo ve Zlínském kraji například Českou zbrojovku v Uherském Brodě nebo letiště a státní hranici. Nasazení ale mohou být i v době míru, když zemi postihne živelná pohroma. Takto už zasahovali při povodních v roce 2002 a v roce 2010.
Aktivní zálohy u nás začaly vznikat už v roce 1999, kdy se konala první dobrovolná cvičení. Od roku 2002 se budují soustavně.
