Bylo půl deváté, sedmnáctého března 1983, když na stole Obvodního oddělení VB v Zábřehu zazvonil telefon. Vzrušený ženský hlas oznamoval službukonajícímu příslušníkovi, že v domku v ulici Na Řádkách, číslo popisné čtyři, se muselo odehrát něco strašného. „Mohla byste být konkrétnější?“ zeptal se poručík. „Slyšela jsem příšerný výkřik. Panu Františkovi se muselo něco stát!“ odpověděla žena a hlas se jí třásl.
Stál jsem před volbou – buď je fyzicky zničím, anebo to sám odnesu psychickým zdravím