Bylo-li cílem twitterové poznámky Richarda Dawkinse vyvolat veřejnou diskuzi, jak později vysvětlil, povedlo se mu to. Maso „zbavené emocí“ totiž klade lidem nové výzvy. V laboratořích vyšlechtěné živočišné bílkoviny například odbourávají základní kritiku vegetariánů a veganů, nelze se u něj totiž pohoršovat nad utrpením zvířat nebo nad negativními důsledky jeho konzumace pro životní prostředí. Přeorientují se tedy odpůrci masné produkce na laboratorní maso? A zbytek společnosti? Prozatímní odpověď říká, že umělé maso neláká nikoho.
Naznačuje to loňský Průzkum potenciálního trhu, který zpracovali Matti Wilksová a Clive Philips z australské Univerzity v Queenslandu. „Mohlo by to být jednoduché řešení, ale není,“ zpochybňují budoucnost masa z laboratoře hned v úvodu své studie.
„Pozitivní vztah ke konzumaci masa zůstává v lidské společnosti stále velmi silný, navzdory důkazům o tom, že škodí životnímu prostředí. Informací o tom, jak může konzumace masa ničit přírodu, přibývá,“ připomínají. Jenže přiznávají, že zájem o maso přesto neklesá.
Pokud se ho tedy lidstvo nechce vzdát, mohlo by být řešením maso pěstované in vitro, v laboratořích. „Jenže jak jsme zjistili, zájem o něj nikdo nemá,“ shrnují výzkumníci.
Vyzkoušet snad, jíst pravidelně nikoliv
Svým dotazníkem oslovili 670 respondentů, muže i ženy, s různým sociálním zázemím, politickým smýšlením, vzděláním i stravovacími návyky. Odpovědět měli na prostou otázku: „Ochutnali by uměle vytvořené maso?“
Reakce byla víceméně totožná napříč spektrem respondentů. „Zhruba dvě třetiny lidí by novinku rádi ochutnaly, ale méně než jedna třetina z nich by chtěla v konzumaci umělého masa pokračovat pravidelně,“ říká Wilksová. Mezi ty, kdo by takové maso vyzkoušel, patřili spíše muži. Postoj žen byl vlažnější. O laboratorní maso měli větší zájem lidé liberálních názorů než ti konzervativního smýšlení.
Vegetariáni a vegani na jedné straně vnímali rozdíl mezi masem umělým a tím z farem silněji, ale jejich ochota vyzkoušet laboratorní maso byla ještě menší než u konzumentů masa.
„Ano, v průměru brali všichni dotázání umělé maso ve srovnání s masem z farmy jako čistší variantu, nezatíženou antibiotiky, chemikáliemi nebo dalšími etickými a environmentálními riziky. Jenže současně je pro všechny méně přirozené, méně chutné a celkově nelákavé,“ dodává Philips. Jako trvalou náhradu za maso z farmy by se pro laboratorní maso rozhodla jen menšina z dotázaných.
Je libo pejska, nebo kočičku?
Výzkumníci z Queenslandu trochu popustili uzdu fantazii a ptali se respondentů i na jejich ochotu ochutnat díky laboratořím netradiční zdroje masa. Například psí, kočičí či koňské.
Ani tohle nebylo lákadlo. Umělou koninu by alespoň jednou rádo ochutnalo pouhých 36 respondentů, žádný z nich však neměl zájem o koninu z řeznictví, a v případě psů a koček by k jednorázovému experimentu s umělým masem bylo svolných jen 21 lidí.
Matti Wilksovou překvapilo, jak silně negativní postoj lidé k umělému masu zaujímají. „Vegetariáni, kteří už maso nejí, se v naší studii počítají mezi ty, kteří by s konzumací umělého masa otáleli nejvíce.“
Autoři výzkumu na závěr konstatují, že zájemců je tak málo, že by se takové maso nevyplatilo ani vyrábět a komerčně nabízet.
A odpovídají vlastně i na Dawkinsovu otázce: „Za podobné situace si lze těžko představit, že by lidé s odporem vůči kanibalismu někdy začali jít lidské maso vyrobené v laboratořích.“
Laboratorní kanibalismus a etika
Owen Schaefer, profesor Centra biomedicínské etiky Národní univerzity v Singapuru, však připomíná, že otázka, kterou si Dawkins položil, není v buněčných laboratořích novinkou. A že představa, že nějaký konceptuální umělec nabídne v budoucnu svůj masitý derivát k ochutnávce, prý není zcela nereálná.
Sám Schaefer si reakcí není jistý. „Máme lidem říkat, že je to špatné a zakazovat jim to?“ ptá se. A nenachází žádný přesvědčivý eticko-filosofický argument. „Nikdo nebyl zabit, ničí tělo nebylo znesvěceno,“ uvádí.
Dodává však i druhou polovinu: „Přesto tu jeden okrajový problém je. Mohl by totiž vzniknout nezdravý posun v lidském myšlení: místo lidských bytostí byste lidi mohli začít vnímat jen jako maso.“