Umělé vepřové, psí, lidské: maso z laboratoře přináší etickou výzvu

aktualizováno 
Má-li se stát v roce 2018 dostupným umělé maso, nabízí se možnost pěstovat v laboratořích i lidské. „Mohli bychom překonat tabu kanibalismu?“ Onu provokativní otázku předhodil na internetu populární evoluční biolog Richard Dawkins. Nepřímo mu odpovídá australský výzkum. Naznačuje, že lidé nemají zájem o žádné umělé maso.

Vývojáři by to už uměli, a stále levněji. Ale výroba masa v laboratořích však vázne na tom, že o něj lidé nemají zájem. | foto: Profimedia.cz

Bylo-li cílem twitterové poznámky Richarda Dawkinse vyvolat veřejnou diskuzi, jak později vysvětlil, povedlo se mu to. Maso „zbavené emocí“ totiž klade lidem nové výzvy. V laboratořích vyšlechtěné živočišné bílkoviny například odbourávají základní kritiku vegetariánů a veganů, nelze se u něj totiž pohoršovat nad utrpením zvířat nebo nad negativními důsledky jeho konzumace pro životní prostředí. Přeorientují se tedy odpůrci masné produkce na laboratorní maso? A zbytek společnosti? Prozatímní odpověď říká, že umělé maso neláká nikoho.

Naznačuje to loňský Průzkum potenciálního trhu, který zpracovali Matti Wilksová a Clive Philips z australské Univerzity v Queenslandu. „Mohlo by to být jednoduché řešení, ale není,“ zpochybňují budoucnost masa z laboratoře hned v úvodu své studie.

Fotogalerie

„Pozitivní vztah ke konzumaci masa zůstává v lidské společnosti stále velmi silný, navzdory důkazům o tom, že škodí životnímu prostředí. Informací o tom, jak může konzumace masa ničit přírodu, přibývá,“ připomínají. Jenže přiznávají, že zájem o maso přesto neklesá.

Pokud se ho tedy lidstvo nechce vzdát, mohlo by být řešením maso pěstované in vitro, v laboratořích. „Jenže jak jsme zjistili, zájem o něj nikdo nemá,“ shrnují výzkumníci.

Vyzkoušet snad, jíst pravidelně nikoliv

Svým dotazníkem oslovili 670 respondentů, muže i ženy, s různým sociálním zázemím, politickým smýšlením, vzděláním i stravovacími návyky. Odpovědět měli na prostou otázku: „Ochutnali by uměle vytvořené maso?“

Reakce byla víceméně totožná napříč spektrem respondentů. „Zhruba dvě třetiny lidí by novinku rádi ochutnaly, ale méně než jedna třetina z nich by chtěla v konzumaci umělého masa pokračovat pravidelně,“ říká Wilksová. Mezi ty, kdo by takové maso vyzkoušel, patřili spíše muži. Postoj žen byl vlažnější. O laboratorní maso měli větší zájem lidé liberálních názorů než ti konzervativního smýšlení.

Vegetariáni a vegani na jedné straně vnímali rozdíl mezi masem umělým a tím z farem silněji, ale jejich ochota vyzkoušet laboratorní maso byla ještě menší než u konzumentů masa.

„Ano, v průměru brali všichni dotázání umělé maso ve srovnání s masem z farmy jako čistší variantu, nezatíženou antibiotiky, chemikáliemi nebo dalšími etickými a environmentálními riziky. Jenže současně je pro všechny méně přirozené, méně chutné a celkově nelákavé,“ dodává Philips. Jako trvalou náhradu za maso z farmy by se pro laboratorní maso rozhodla jen menšina z dotázaných.

Je libo pejska, nebo kočičku?

Výzkumníci z Queenslandu trochu popustili uzdu fantazii a ptali se respondentů i na jejich ochotu ochutnat díky laboratořím netradiční zdroje masa. Například psí, kočičí či koňské.

Ani tohle nebylo lákadlo. Umělou koninu by alespoň jednou rádo ochutnalo pouhých 36 respondentů, žádný z nich však neměl zájem o koninu z řeznictví, a v případě psů a koček by k jednorázovému experimentu s umělým masem bylo svolných jen 21 lidí.

Matti Wilksovou překvapilo, jak silně negativní postoj lidé k umělému masu zaujímají. „Vegetariáni, kteří už maso nejí, se v naší studii počítají mezi ty, kteří by s konzumací umělého masa otáleli nejvíce.“

Autoři výzkumu na závěr konstatují, že zájemců je tak málo, že by se takové maso nevyplatilo ani vyrábět a komerčně nabízet.

A odpovídají vlastně i na Dawkinsovu otázce: „Za podobné situace si lze těžko představit, že by lidé s odporem vůči kanibalismu někdy začali jít lidské maso vyrobené v laboratořích.“

Laboratorní kanibalismus a etika

Owen Schaefer, profesor Centra biomedicínské etiky Národní univerzity v Singapuru, však připomíná, že otázka, kterou si Dawkins položil, není v buněčných laboratořích novinkou. A že představa, že nějaký konceptuální umělec nabídne v budoucnu svůj masitý derivát k ochutnávce, prý není zcela nereálná.

Sám Schaefer si reakcí není jistý. „Máme lidem říkat, že je to špatné a zakazovat jim to?“ ptá se. A nenachází žádný přesvědčivý eticko-filosofický argument. „Nikdo nebyl zabit, ničí tělo nebylo znesvěceno,“ uvádí.

Dodává však i druhou polovinu: „Přesto tu jeden okrajový problém je. Mohl by totiž vzniknout nezdravý posun v lidském myšlení: místo lidských bytostí byste lidi mohli začít vnímat jen jako maso.“

Ochutnali byste lidské maso z laboratoře?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 18. května 2018. Anketa je uzavřena.

Ano 279
Ne 205
Autoři:

Nejčtenější

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

Další z rubriky

Ve válce o pštrosy bojovali jihoafričtí agenti i kovbojové z Ameriky

Pštrosí peří bylo cenným artiklem, Jižní Afrika si proto na něj chtěla udržet...

Byla to neskutečná mela. Na území francouzského Súdánu operovali dobrodruzi vyslaní jihoafrickou vládou a tamními...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

OBRAZEM: Zločiny, sex, sláva. Bonnie a Clyde zemřeli před 85 lety

Stali se nejikoničtějšími gangstery období americké Velké deprese. Jejich...

Stali se nejikoničtějšími gangstery období americké Velké deprese. Jejich psanecký příběh byl totiž dochucen příchutí...

Najdete na iDNES.cz