Prvním člověkem, kterého zastřelil, byla žena. Od té doby zabil dalších 159 lidí, tedy celkem 160. On sám ale tvrdí, že jich ve skutečnosti bylo ještě skoro o sto pět víc. Tohle ale nebude příběh o sériovém vrahovi, protože ti medaile nedostávají. Chris Kyle ano, jelikož je nejúspěšnějším odstřelovačem v análech amerických ozbrojených sil. (čtěte tady)
Nedávno vydal knížku, která se nemohla jmenovat jinak než Americký snajpr. Žena, kterou zabil jako první, byla Iráčanka. Blížila se k pozicím americké hlídky a, jak píše Kyle, nesla v ruce granát. Velitel mu dal rozkaz k palbě a on zmáčkl kohoutek. Takhle to udělal ještě mnohokrát, protože v Iráku strávil čtyři turnusy.
Ďábel, jehož střely vede Bůh
Za tu dobu si získal věhlas. Američané mu prý říkali Legenda, což zní trochu nepravděpodobně, protože vojáci si obvykle dávají úplně jiné přezdívky. Zato Iráčané se trefili dobře, protože ho nazývali Ďáblem z Ramadi. To bylo město, kde se vedly tvrdé boje. Taky na něj vypsali odměnu. Kdo ho dostane, získá dvacet tisíc dolarů. V Iráku to je celé jmění, a tak to někteří nepochybně zkusili. A skončili jako položky v Kyleově statistice.
Kyle byl odstřelovačem působícím v SEALS, speciální jednotce námořnictva. Teď je mu sedmatřicet, uniformu už svlékl, ale střelba a vojenský výcvik ho živí dál. Má firmu Craft International, která nabízí odstřelovačský výcvik a ochranku.
Námořnictvo však neopustil proto, že by ho strašili duchové těch, které zastřelil. "Poté, co dostanete prvního, jdou ti ostatní už snadno," píše Kyle v knize. "Nemusel jsem se z toho vzpamatovávat, neměl jsem s tím žádné problémy. Díval jsme se prostě skrz zaměřovač, dostal jsem terč do kříže a zabil jsem nepřítele dřív, než by on zabil moje spolubojovníky."
Není to nic zvláštního. Odstřelovač má oproti běžným vojákům výhodu: nezabíjí zblízka, nevidí oči svých obětí a nevidí je ani umírat. Střílí zdálky a nepřítel je jen obraz v zaměřovači.
Ke kariéře odstřelovače měl Kyle velmi krátkou cestu, narodil se totiž v jihozápadním Texasu, kde krajina dodnes připomíná westerny. Jeho otec byl učitelem v nedělní škole a první pušku mu dal, když mu bylo osm. Lovil koroptve, bažanty a později jeleny. A taky jezdil na koni, takže když dokončil školu, živil se jako jezdec rodea.
Pak oblékl uniformu. Psal se rok 1999. Jak říká, bylo to právě včas, aby po dlouhém výcviku stihl invazi do Iráku. Tam také zaznamenal svůj zásah na největší vzdálenost. V Bagdádu zpozoroval jakéhosi muže, jak se chystá odpálit RPG proti americkému konvoji. Zvedl pušku, pečlivě zamířil, stiskl spoušť a Iráčan se zhroutil k zemi. Bylo to na vzdálenost 1 920 metrů. Jako syn svého otce moc dobře ví, co za tím bylo. Samozřejmě nebeské síly. "Tu kulku vedl Bůh a zasáhl toho muže," píše Kyle.
Ale ne vždy to dopadlo dobře. Kyle byl dvakrát zasažen a několikrát byl u výbuchu nálože.
Nepovedla se ještě jedna věc. Statistika je oficiální a nepopiratelná, o některých příbězích z knihy se to ale s jistotou říct asi nedá. Kyleho už nachytali, jak si vymýšlel. Nebylo to o hrdinských skutcích v Iráku, ale o rvačce v baru kalifornského města Coronado, kam chodí SEALS, protože mají poblíž výcvikovou základnu.
Kyle vykládal, jak tam uzemnil ranou pěstí bývalého guvernéra státu Minnesota Jesse Venturu. To zní dobře, protože Ventura je obrovský kus chlapa, bývalý profesionální zápasník. Důvod: Ventura urazil armádu. To zní divně, protože i Ventura je veterán speciálních jednotek. Navíc se ohradil, že se nikdy nic takového nestalo a Kyleho vůbec nezná. Jak se ukázalo, nikdo v baru takovou rvačku nikdy neviděl, takže Kyle si zřejmě chtěl jen udělat reklamu…
Nejvýkonnější byl Fin
I když je Kyle první v Americe, na světového rekordmana má velkou ztrátu. Nejúspěšnějším odstřelovačem všech dob je totiž Fin Simo Häyhä. Během finské války mu sovětští vojáci říkali Bílá smrt. Zabil jich pět set pět. K tomu ještě možná dvě stovky, které nešlo potvrdit.
Je to neuvěřitelná bilance, zvlášť pokud se vezme v úvahu, že tahle válka trvala jen tři a půl měsíce a odehrála se v podmínkách, které zrovna nepřály dobré viditelnosti, již střelec potřebuje. Často sněžilo a navíc byl zimní den velmi krátký.
Simo Häyhä pocházel podobně jako Kyle z venkova. Od dětství lovil a do armády vstoupil v sedmnácti. Jedním z jeho triků bylo, že měl neustále v ústech sníh, aby ho v mrazech neprozradily páry z vydechovaného vzduchu. Napadlo by vás něco takového?
Sověti se ho dokonce pokusili zabít dělostřelectvem. Nakonec si však osud Fina málem přece jen našel. Při přestřelce v zákopech ho zasáhl sovětský voják do hlavy. Bylo to týden před koncem války. Finský spolubojovník, který ho našel, řekl, že to vypadalo, jako by mu chyběla půlka hlavy.
Ale Häyhä měl štěstí. Sice strávil týden v bezvědomí, ale přežil. Zotavoval se však několik let, protože kulka mu rozdrtila čelist a urvala levou tvář. Musel tudíž podstoupit řadu plastických operací. Nakonec se stal lovcem losů a loveckým průvodcem, rád s ním lovil například finský prezident Urho Kekkonen.
Nejznámější je Zajcev
Nejslavnějším odstřelovačem je však pravděpodobně Vasilij Zajcev. Pokud nevíte, kdo to má být, vzpomeňte si na film Nepřítel před branami. Je to jeho příběh, samozřejmě upravený pro Hollywood. Ale základní osa je zhruba stejná: malý chlapec z Uralu lovil s dědečkem jeleny a vlky (prvního zastřelil, když mu bylo pět). Pak se stal úředníčkem u vojenského námořnictva ve Vladivostoku.
Odstřelovač Zajcev se stal svého druhu mediální hvězdou. Na snímku si jeho zbraň prohlíží armádní šéf Žukov.
Na podzim 1942 se dostal do Stalingradu, kde dokázal na vzdálenost 800 metrů odstřelit tři nacisty rychle po sobě jako by byl Jesse James. Brzy se stal známým odstřelovačem, k čemuž mu pomohlo jeho neuvěřitelné střelecké umění, ale taky nápad jednoho propagandisty využít k povzbuzení morálky Zajceva jako pozitivního příkladu. Mezi říjnem 1942 a lednem 1943 zastřelil 242 Němců.
Těsně před koncem stalingradské bitvy ho zranil výbuch miny. Hrozilo, že přijde o zrak, ale z Moskvy přijel nejlepší odborník, který mu oči zachránil. Do bojů se však Zajcev vrátil až na jaře 1945, když Rudá armáda bojovala na Seelöwských výšinách o přístupy k Berlínu.
Válku skončil jako kapitán. Do důchodu šel jako ředitel textilní továrny v Kyjevě.
A ti další
Nejvýkonnější muž I. světové války: Francis Pegahmagabow byl kanadský indián, který v zákopech zastřelil 378 nepřátel.
Nejvýkonnější žena: Ludmila Pavličenková byla sovětskou odstřelovačkou za druhé světové války, kterou skončila s 309 smrtelnými zásahy. Překonala tak Zajceva a je též nejúspěšnější ženou všech dob.
Ludmila Pavličenková stojí v čele seznamu nejvýkonnějších sovětských odstřelovačů.
Tahle křehká a krásná studentka historie v Kyjevě by možná byla nejlepší i mezi muži, ale po zranění v červnu 1942 už jí nadřízení zakázali pokračovat, protože pro ně byla důležitější jinde. Například ji poslali na propagační cestu po USA. Po válce dostudovala a stala se historičkou.
Nejslavnější česká odstřelovačka: Spolu se svým mužem byla Marie Ljalková-Lastovecká přijata 1. března 1942 do tvořící se československé jednotky v Buzuluku. Nejvíc se vyznamenala v bitvě v Dukelském průsmyku a u Sokolova
Tam po mnohahodinovém ležení přimrzla k ledu řeky Mža, podařilo se jí však zlikvidovat kulometné hnízdo nacistů. I když jen tušila, kde hnízdo je, opatrně zamířila a vyprázdnila do tmy celý zásobník. Kulomet zmlkl, zabila pět vojáků wehrmachtu. Svět poté obletěla fotografie půvabné dvaadvacetileté ženy s puškou odstřelovače, její příběh popisovaly sovětské, britské i americké tiskové agentury. O své kariéře však nemluvila ráda. "Zabíjení je hrozná věc, i když to děláte ve válce," omlouvala se. Loni v listopadu zemřela ve věku devadesáti let.
Nejvýkonnější Sověti: Michail Surkov byl původně lovcem v tajze (jak jinak) a za války údajně dosáhl 702 zásahů, leč nepotvrzených. Ivan Sidorenko jich měl asi 500, Jakur Fjodor Ochlopov 513 a lze narazit také na jméno Vasilij Kvačantiradze s 534 zásahy.
Nejvýkonnější Němci za války: Matthäus Hetzenauer měl zaznamenáno 345 mrtvých protivníků (neoficiálně jich bylo prý přes 500), Josef Alleberger 257. Tihle dva nejlepší odstřelovači wehrmachtu byli původem z Rakouska.
Nejdelší vzdálenost: V listopadu 2009 zasáhl britský odstřelovač Craig Harrison v Afghánistánu dva Talibance u kulometu na vzdálenost 2 475 metrů. Kulka letěla skoro šest vteřin.
Nejneuvěřitelnější trefa: Taky Afghánistán. V roce 2003 zastřelil dvoučlenný tým britských námořních pěšáků ve složení Matt a Sam Hughesovi (nebyli příbuzní) dva Talibance na vzdálenost 860 metrů. Vzdálenost nestojí za řeč, ale foukal tak silný vítr, že oba museli namířit na bod vzdálený přesně 17 metrů od svých cílů, protože vítr kulku snesl.
