Data výzkumné společnosti YouGov mluví jasně. Zatímco v generaci poválečných „baby boomers“ zažívá opuštěnost a osamělost 15 procent a v generaci X 20 procent, mezi mileniály se k ní doznalo 30 procent. Pocit osamělosti má přitom, podíváme-li se na lidský život, křivku ve tvaru U, vrcholí na začátku a na konci života, vysvětluje klinická psycholožka Michelle Limová ze Swinburne University of Technology: „Co se stane s mileniály ve stáří, když vykazují vysoké stupně pocitu samoty již dnes?“
Vyznejte se v generacích
|
Průzkum zahrnoval přes 1 200 amerických mužů a žen a na těch z nich, kteří uvedli, že navázat přátelství je pro ně obtížné, vyzvídal, z jakého důvodu. Nejvíce zpovídaných, 53 procent, vidělo příčinu ve stydlivosti, 27 procent uvedlo, že jednoduše nemají potřebu mít přátele. Jen o jedno procento méně považovalo za příčinu absenci koníčků a zájmů, které by mohly přátelství vydláždit cestu, 20 procent soudilo, že přátelství vyžaduje příliš mnoho úsilí. Devatenáct procent odpovědělo, že kolem sebe nemají moc lidí, které by za přátele chtěli mít, 14 procent prohlásilo, že jsou na přátelství příliš zaneprázdnění.
Na 30 procent mileniálů prozradilo, že nemají nikoho, koho by prohlásili svým nejlepším přítelem (v generaci X to bylo 27 procent a v poválečné generaci 25 procent), 27 procent mileniálů nemá blízké přátele (u předchozích generacích to je 22 a 16 procent). Bez jakýchkoli přátel je 22 procent mileniálů (porovnávané generace přinesly čísla 16 a devět procent). A 25 procent mileniálů nemá dokonce ani známé (v případě ranějších generací je to 14 a devět procent).
Jsou na vině sociální média?
Proč to tak je? Na to se průzkum odpovědět nesnažil, káravým prstem však vyčítavě ukazuje směrem na sociální média. Odkazuje přitom například na loňskou práci psycholožky Melissy G. Huntové, která vyšla v Journal of Social and Clinical Psychology a byla vůbec první experimentální studií o vlivu užívání Facebooku, Snapchatu a Instagramu.
Své závěry shrnula Huntová na webu University of Pennsylvania jasnými slovy: „Když člověk používá sociální média méně často než normálně, snižuje to jak depresi, tak pocit osamělosti. A tyto dopady byly zřetelné především u účastníků pokusu, kteří do něj vešli v depresivnějším stavu než ostatní.“ Příčinným vztahem si je jistá: „Jakkoli to může znít paradoxně, sociální média způsobují, že se cítíte osaměle.“
Mileniálové odkládají sex: porno je veřejné, ale vlastní intimita znejisťuje |
Odsudky však nemusejí směřovat pouze na sociální média, podle studie vydané v magazínu Computers in Human Behavior má vliv na náš pocit osamělosti internet jako celek. Jeho nadměrné používání podle autorů práce pocit opuštěnosti a samoty zvyšuje. A internetové sociální kontakty nemohou být náhradou skutečných.
Pouze na internet a sociální sítě však vinu házet nelze. „Roli hrají i jiné faktory, chudoba, prostředky, zdroje, které člověk má, jeho mobilita,“ zdůrazňuje Limová. A server 10daily.com upozorňuje například na studii z Velké Británie, podle níž trpí osamělostí spíše lidé ve městech než na venkově, pocit opuštěnosti trápí lidi především o víkendech, a to zejména po večerech.
Redaktorka listu The Guardian Arwa Mahdawiová potom do debaty o zdroji pocitů osamělosti vnáší ještě další postřeh. „Naše kultura je založena na oslavě romantických a rodinných milníků, zásnuby, svatba, křty. Nikdo nás neučí ctít nebo oslavovat podobně jako milostné vztahy též přátelství,“ píše a pokračuje: „Nikdo nás neučí, že přátelství může být stejně tak komplexní, ne-li víc, jako milostný vztah. Že přijít o přítele může být stejně bolestné jako ztratit lásku.“