Leopard z Rudraprayagu rozséval hrůzu
Se jménem Jima Corbetta se v historii šelem-zabijáků setkáme ještě jednou, o 19 let později. Jeho střelecký zákrok z května 1926 totiž rozhodne o ukončení řádění další krajně nebezpečné šelmy, nepolapitelného Leoparda z Rudraprayagu. Podle dobových záznamů zvíře nejprve začalo s občasnými útoky na osamělé poutníky, nocující podél cesty mezi Šivovými chrámy v Kedarnathu a Badrínáthu, a dlouho unikalo pozornosti úřadů. Trasa byla sama o sobě riskantní a plná lupičů, takže občasná zmizení nebudila rozruch.
Doložený údaj o 125 obětech je prý třeba v tomto případě navýšit, protože mnohá zmizení nebyla nikdy nahlášena jako útoky šelmy. Pak však začal leopard útočit přímo na lidská obydlí. Protahoval se okny, masakroval spící v postelích, probíjel se dovnitř dveřmi.
Krvavá spoušť, kterou za sebou zanechával při vytahování svých obětí z domů do noční džungle, byla naprosto děsivá. A hrůza z útoků paralyzovala celý region. Takže úspěch desetitýdenního velkého lovu, s velmi divokým závěrem, byl v kraji oslavován v opravdu velkém stylu. Zdůvodnění motivů útoků však chybělo.
Zvíře, zastřelené Corbettem, se zdálo naprosto zdravé a v dobré kondici. Teoreticky nemělo důvod útočit na lidi. Spekulativní vysvětlení nabízí časová souvislost počátku smrtících ataků s epidemií cholery, která kolem roku 1918 v regionu probíhala. Nemoc za sebou zanechala tisíce rozkládajících se lidských těl, ležících podél cest a na okrajích vesnic. Je možné, že leopard nějaká z nich okusil. A zachutnala mu.