Bezzubá Tygřice z Champawatu byla andělem zkázy
Tygřice z Champawatu a pravděpodobný důvod, proč vraždila lidi, chybějící zuby, o které ji připravil neznámý lovec.
Za důslednou ochranu a zachování bengálských tygrů dnes usilovně bojujeme, ale jisté je, že nikdo v celé přední Indii a himálajských pohořích by si nepřál návrat Tygřice z Champawatu. Šelmy, která má svědomí 436 lidských obětí, a v Guinessově knize rekordů drží smutné prvenství jako nejvražednější predátor.
Její příběh začíná kolem roku 1899, v době, kdy dochází k masivnímu kácení lesů v Nepálu. Tygři tím přichází o svá teritoria, do nichž se přesouvají lidé, snažící se velké kočkovité šelmy aktivně vyhubit. Tehdy také naše tygřice schytá od neznámého střelce nesmrtící zásah, který ji připraví o část chrupu a nenávratně poškodí špičáky a trháky. Zbaví ji možnosti přirozeného lovu, a proto se začne věnovat dosud poněkud nepřirozeným kořistem. Lidí v okolí nepálské vesnice Rupal zahubí desítky, než proti ní vytáhne armáda. Ulovit ji však nedokáže.Tygřici donutí nahánění překročit řeku Sarda a přesunout své spády do sousedního indického Kumaonu. Její lovecké návyky se tam notně promění. Obhospodařuje teď násobně větší teritorium, nikdy už neloví dvakrát za sebou na stejném místě, každou noc se ve skrytu přesouvá nepozorovaně o 30 kilometrů dál. Je chytrá, neriskuje, specializuje se na osamocené ženy a děti. V roce 1907, po dlouhé sérii neúspěšných pokusů o její likvidaci, je přizván k definitivní neutralizaci hrozby lovec, cestovatel a zoolog Jim Corbett.
Během dlouhého lovu dvakrát málem přijde o život, než se s tygřicí konečně vypořádá. Slávu úspěšného lovce nejvražednějšího tygra světa však nezužitkuje k navýšení své osobní reputace. Upozorní totiž na to, že vraždící lidožravou bestii udělala z Tygřice z Champawatu až zranění, která utržila od lidí.
