Tak jako každý rok započala 15. října na Floridě lovná sezona krabů. A bude trvat do poloviny května. Za tuto dobu bude z příbřežních lokalit vytaženo něco kolem čtyř až sedmi milionů kusů. S vydatnou pomocí kovových pastí zdejší sběrači cílí hlavně na kraby kamenné. Jsou tu hojní, a když přijde na samotné maso, velmi vydatní. Jedinec s patnácticentimetrovým krunýřem může mít dvě 300 gramů vážící klepeta. Co je tedy v nepořádku? Že floridští krabi vám mohou, alespoň teoreticky, dát dvě klepeta několikrát za svůj život.
Krabímu masu z Floridy lze z výživového hlediska těžko co vytknout. Ve stogramové porci se nachází jen 92 kalorií. Zato je každé sousto nasyceno vitamíny A, B6 a C, vápníkem, železem a hořčíkem. Je to vlastně taková vitaminová bomba s masitou příchutí.
A samozřejmě, dobře upravený krab vyniká delikátní a lehce nasládlou chutí, která se plně rozvíjí v momentu, kdy se vám jemné sousto doslova rozplývá v ústech. Není divu, že si na nich chce pochutnat každý. I proto přistoupili v padesátých letech minulého století na Floridě k jistým regulacím.
Omezili povolený počet kladených pastí na jednoho člověka, zavedli maximální povolenou míru pro odchyt a byla zakázána konzumace oplozených krabích samic. Tato omezení se postupně zpřísňovala, ale popularitu krabího lovu omezit nedokázala. V roce 1976 poprvé přesáhl odlov floridských krabů jeden milion kilogramů a čísla dále strmě narůstala. Začalo reálně hrozit, že by se krab kamenný mohl stát v regionu přeloveným druhem. Co s tím?
Autotomie: schopnost k nezaplacení
Pokud vás napadá úplné zastavení lovu, než se krabí populace vzpamatují, nebo nějaká variace na důslednější ochranu, jste vedle. Namísto toho se zdejší státní správa uchýlila k řešení, ze kterého mrazí. Učinila totiž zdejší lov krabů „udržitelným“.
Vycházela přitom z naprosto pravdivého poznatku, že krabi jsou schopni autotomie. Podobně jako nám dobře známé ještěrky „odhodí“ svůj ocásek, aby se zachránili před útočícím predátorem, umí i krab „odloučit od těla“ celé své klepeto. A tak jim s tím na Floridě začali rybáři pomáhat.
Jak? Je to prosté. Uchopíte uloveného kraba oběma rukama a protisměrným tahem mu klepeto v kloubu odlomíte od těla. Jedno nebo dvě, záleží na vás. A poté zvíře hodíte zpátky do vody. První výsledky z laboratoří i terénu byly více než slibné. Klepeta krabům skutečně dorůstala, stačilo počkat jen pár let. Na místě odlomené končetiny přitom často vyrostlo klepeto ještě větší. Abychom užili terminologii prodejců krabího masa, místo kleští medium se krab mohl pyšnit i velikostí jumbo nebo colossal.
Bez klepet jsou jako beránci
Metoda odebírání byla vychvalována také proto, že se klepet zbavení krabi chovali o poznání méně agresivně. I vůči sobě navzájem. Ubylo případů vzájemného kanibalismu nebo situací, při kterých se klepety obtěžkaní krabi zaplétali do rybářských sítí. Vypadalo to jako naprostá výhra.
Na Floridě se také ve statistikách přestal uvádět počet odlovených krabů, už se psalo jen o váze odebraných klepet. Která se přirozeně „obnovovala“. Například v roce 2005 to bylo 1,4 milionu kilogramů. Praxi také dočasně přejaly další státy. V Evropě například Velká Británie nebo Španělsko.
Na argumenty oponentů této krabí sklizně nebyl příliš brán zřetel. Zda mohou krabí desetinožci cítit bolest, je stále předmětem odborných debat, a jestli je opakovaná deformace těl hospodářsky využívaných živočichů morálně únosná rovněž.
Iluzi udržitelnosti celé praxe nakonec v roce 2010 narušili floridští biologové. Nejprve poukázali na fakt, že většina údajů o zázračné regeneraci krabů pochází z kontrolovaného prostředí laboratorních nádrží. Z míst, kde krabům bez klepet žádné nebezpečí nehrozí a je dostatek potravy. V moři je to divočejší.
Floridský model udržitelnosti
Krabi zbavení klepet mají problém zpracovat svou oblíbenou potravu, slávky a mušle. Také jsou bezbranní vůči predátorům a jejich schopnost ustát souboj s plnohodnotným konkurentem je minimální. Většina z nich se toho stejně nedožije. V případě nešetrného odlomení jednoho klepeta totiž krab ihned uhyne v 26 procentech případů, u obou klepet pak ve 47 procentech. Není divu, když klepeta tvoří polovinu jeho tělesné váhy.
Pokud tuto prvotní amputaci přežijí, jsou pak vystaveni 76procentnímu riziku, že se nedožijí dalších čtyřiadvaceti hodin. Na život bez „rukou“ je totiž nikdo nepřipravil. A ono zázračné obnovení chybějící končetiny? Dochází k němu asi v pětině případů, za optimálních podmínek.
To vše by vysvětlovalo, proč v posledních letech ve floridských odlovech dominují „jednorucí“ krabi. Změna trendu je však zatím v nedohlednu. Krabí sezona totiž generuje státu Florida 17 milionů dolarů ročně, a tak se nejspíš svého mýtu o udržitelnosti krabí sklizně jen tak nevzdá.
Považujete koncept „udržitelné sklizně“ krabů za etický?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 6. ledna 2019. Anketa je uzavřena.
