Watsonova cesta ke zvolenému tématu příštího ročníku elitního kalendáře nemohla být přirozenější. Kromě jiného se proslavil portréty Alfreda Hitchcocka, Kate Mossové a Steva Jobse. Právě tato jeho práce se snažila prozkoumat a zachytit sílu snů, zlomové okamžiky životů modelů, jejich vítězství a porážky i to, co jim přinesly.
Prohlédněte si, jak se fotil kalendář Pirelli 2019 |
Pro kalendář Pirelli 2019 si motiv udržel, vydal se však na cestu téměř filmové stylizace. Každý ze čtyř souborů fotografií bude silným příběhem, kromě čtyř krásných žen do nich fotograf pozval i tři muže.
Čtyři příběhy, čtyři podoby snů
Gigi Hadidové přisoudil fotografův scénář roli bohaté ženy, která se těší elitnímu společenskému postavení, je však terčem závistivých pohledů okolí. A nejen to, za úspěchem, jehož dosáhla, se skrývá smutek a samota. Ano, její příběh vyvolává úsloví: Dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se ti to vyplnit. Jejím partnerem před fotoaparátem je módní designer Alexandr Wang, ztvárnil jejího rádce, který se pokouší vrátit jejímu životu smysl.
Soubor fotografií s francouzskou herečkou a modelkou Laetitií Casta nahlíží na životní sny z opačného směru. Místo sebevědomí zachycuje pochyby, místo naplněného snu snění, místo bohatství nouzi. Casta ztvárnila umělkyni, která teprve sní o úspěchu, plná nejistoty, aby mohla tvořit, musí si vydělávat jako servírka. Má však oporu – ve svém příteli, jehož představuje ukrajinský baletní mistr Sergej Polunin.
Zcela prostupuje balet příběhem baletní hvězdy Misty Copelandové, která se svým partnerem, ztvárnil ho baletní tanečník Calvin Royal III, sní o tom, že se dostane do prestižního Pařížského operního baletu. Na to, zda jí život osudový zlom dopřeje, však čeká a přivydělává si jako striptýzová tanečnice.
Alenka na Manhattanu, pivo v plechovce a čekání na Naomi Donedávna byl mou největší společenskou událostí maškarní bál ve strahovském punkovém klubu 007. Poté, co jsem v Paříži absolvoval ve smokingu představení kalendáře Pirelli, jsem jistojistě věděl, že výš již na společenském žebříčku doklopýtat nemohu. Nakonec se to povedlo. |
Poslední fotografická povídka zachycuje herečku Julii Garnerovou jako fotografku, která dokumentuje vzácné rostliny v botanických zahradách. Její sen je klidný, netouží po rychlém úspěchu, odměnou jí je samotná práce. Přesto si ji společenské i profesionální uznání a úspěch vyhledávají.
Fotograf - workoholik slepý na jedno oko
Albert Watson, jemuž firma Pirelli svěřila vydání svého kalendáře pro příští rok, se narodil v roce 1942 ve Skotsku a vystudoval grafický design a filmovou tvorbu. Fotografie byla součástí jeho vzdělání, když se však v roce 1970 se svou ženou přestěhovali do Spojených států, živil se v Los Angeles jako učitel na základní škole.
Tehdy však začal i fotit a ještě koncem roku 1970 dostal první zakázku od firmy Max Factor. Brzy přišly další, fotil pro GQ, Mademoiselle, GQ, Harper’s Bazaar, pro který na ikonických snímcích zachytil Alfreda Hitchcocka. Od oné doby se jeho fotografie objevily na více než stovce obálek magazínu Vogue po celém světě, fotil pro Rolling Stone i Time, vytvořil stovky reklamních kampaní pro značky jako Blumarine, Prada, Gap, Levi’s, Revlon a Chanel. Na kontě má i desítky filmových plakátů, například pro filmy Kill Bill a Gejša.
Je držitelem řady ocenění, mezi jinými Lucie Award, Grammy Award, Der Steiger Award a Hasselblad Masters Award, Photo District News ho jmenovaly mezi dvacítkou nejvlivnějších fotografů všech dob. Vydal pět knih a měl bezpočet výstav po celém světě.
Nezastírá, že je workoholik, se zájmem o fotografii všech druhů. Fotí krajiny, portréty, interiéry, ale i například Tutanchamonovy artefakty, všechny jeho snímky se však vyznačují svou měkkostí, perfektní barevnou kompozicí.
S dlouhou historií. A pro elitu
První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. S výjimkou let 1975 až 1984 vychází kalendář dodnes a prošla jím díla více než třiceti fotografů. Na jeho tvorbě se podíleli například Richard Avedon, Peter Lindbergh, Bruce Weber či Patrick Demarchelier.
Kalendář Pirelli 2017 oslnil přirozenou krásou Svléká a odhaluje, ale vyhýbá se nahotě. Ukazuje krásu, ale nepodléhá teroru retuše a dokonalosti. Kalendář Pirelli pro rok 2017 pojal fotograf Peter Lindbergh jako manifest přirozené krásy. Jako milostnou píseň, kterou složil 14 herečkám, včetně Umy Thurmanové, Nicole Kidmanové a Helen Mirrenové. |
Kalendář každoročně učaruje i tím, že milovníky krásy zavádí na poutavá místa. V roce 2008 našel fotograf Patrick Demarchelier inspiraci v uličkách plných nevěstinců a pomíjivé lásky v pověstné Francouzské čtvrti v Šanghaji, rok nato složil Peter Beard hold poušti Kalahari a deltě řeky Okawango v Africe.
V roce 2010 vsadil Terry Richardson na návrat k 60. a 70. letům, kdy modelky pózovaly na panensky čistých plážích, rok poté situoval Karl Lagerfeld modelky do říše starých řeckých bájí. Z ní se kalendář pro rok 2012 přenesl na Korsiku a následná edice do magického Rio de Janeira, kam zavedl i českou modelku Petru Němcovou.
Vydání pro rok 2014 se vracelo k „trezorovým“ fotografiím Helmuta Newtona z roku 1985. Kalendář pro rok 2015 fotografa Stevena Meisela zobrazoval ženu jako erotickou ikonu a nesl se ve znamení fetišismu. Rokem 2016 provázely revoluční fotografie Annie Leibovitzové, která vsadila na snímky silných žen, vzpírajících se patriarchální nadvládě. Edice 2017 nese rukopis Petra Lindbergha. Je oslavou přirozené krásy a skví se v ní intimní, i když neodhalené snímky hereček, mezi nimiž nechybí Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Nicole Kidmanová či Penelope Cruzová.
Extrovertní kalendář pro rok 2018 otevírá dveře do světa za zrcadlem. Tim Walker v něm nechává s humorem, surrealistickou groteskností, ale i s hororovými prvky defilovat například Královnu, Plšici, Bílou královnu, ale především Alenku. Ano, své modelky a modely, například Naomi Campbellovou nebo Whoopi Goldbergocou, umístil do příběhu Levise Carrolla.
Kompletních 45 vydání nese rukopis celkem 35 prestižních fotografů, devět z nich dostalo šanci vytvořit hned po dvou ročnících. Pouze Lindbergh měl pod svým patronátem hned tři edice.
Poprvé do něj v roce 1996 uvedl supermodelky jako Evu Herzigovou, Nastassju Kinski či Tatjannu Patitzovou, v roce 2002 ztvárnil herečky Lauren Bushovou, Amy Smartovou a další. Letos chtěl udělat krok ještě dál. „Řekl jsem si, že je lepší říci, že talent je důležitější než krása,“ uvedl. Od firmy Pirelli k tomu dostal volnou ruku.
„Chtěl jsem odhlédnout od všech měřítek dokonalosti, upustit od make-upů, náročných účesů, dát to vše stranou,“ vysvětluje. Výsledkem je soubor fotek žen, které jsou přirozené, plné životních zkušeností, emocí.
Kalendář Pirelli je tradičně určen společenské elitě, významným zákazníkům, slavným osobnostem i hlavám států. Mezi jinými ho dostávají i královské rodiny Velké Británie a Španělska.
