Kult školaček a jejich uniforem. Fetišismu se v Japonsku velmi daří a právě...

Kult školaček a jejich uniforem. Fetišismu se v Japonsku velmi daří a právě toto je jeden z jeho nejvzývanějších objektů. | foto: commons.wikimedia.org/Georges SeguinCreative Commons

Ráj fetišistů: Tokio nabízí unikátní second hand

  • 1
Tisíc lidí, tisíc vášní. Erotické touhy, které můžete ukojit na skryté tržnici v tokijské čtvrti Šibuja, patří mezi skutečně hraniční. Zdejší prodávající se specializují na fetišisty, kteří prahnou po obnošeném dámském prádle nebo uniformách školaček.

Šibuja je po všech stránkách moderní japonskou čtvrtí, její obyvatelé ji považují za nejrušnější ze třiadvaceti částí hlavního města. Administrativní a obchodní centra se tu prolínají v zajímavé stavební symbióze, protože ještě před sto lety zde stály cihlami obestavěné námořní sklady.

Hambaté umění opěvuje sex-appeal Japonek

Ty pak postupně obalily restaurace a obchody. A prosklenými fasádami se v ulicích brzo ohlásily o právo na existenci i luxusní kosmetické a oděvní salóny. Bloky domů tedy mají industriální cihlové jádro, jehož vnější obálku tvoří moderna.

A když průchody z úzkých bočních uliček zaplněných odpadkovými kontejnery proniknete za krustu leštěné oceli, skel a zářivých neonů, dostanete se až k prašným a špatně osvětleným koridorům uvnitř původních skladišť. A právě tady, jen kousek od nádraží, se na adrese Dogenzaka 2 Chome-24-1 nachází tržiště ROPE. Ráj fetišistů.

Chcete ten meč diskrétně zabalit?

Prvním v řadě je krámek Muzea mečů. Ovšemže, funguje jako nepříliš důmyslné krytí. Vitrínky s několika historickými zbraněmi v něm zastiňuje masa kýčovitých suvenýrů. Přezdobené meče a dýky k zakoupení nenesou ani stopu autentičnosti, přídomek „Made in China“ z nich vyloženě čiší. Ale to nevadí, funkcí podniku je poskytovat mužům alibi.

Zboží ve výloze je solidním vysvětlením, proč sem proudí jeden mužský zákazník za druhým, aby ven vycházeli s balíčkem nebo krabicí pod paží. Na nakupování nevěrných kopií zbraní přece není nic nevhodného nebo společensky závadného. Jenže pravý důvod návštěv se nachází až za muzeem. Jeden vedle druhého jsou tu vyrovnány krámky, které svou nabídkou připomínají výprodej ze zrušených sex-shopů.

Fetišistický odstín Japonska

Kult školaček a jejich uniforem. Fetišismu se v Japonsku velmi daří a právě...
Fetišisté si v Japonsku mohou koupit prádlo i v automatech. Samozřejmě, ne všude
Fetišismus ve velkém. Tolik prádla nalezla v roce 2016 policie u fetišisty,...
Sexuální úchylce to přirozeně službu neudělalo, i tak se jí však v Japonsku...

Vybledlé plakáty hvězdiček japonského porna s povinně rozmazanými genitáliemi se tu tísní vedle všemi barvami hrajících přebalů starých videokazet. Pokud si libujete v ohmataných žurnálech asijského porna, hentai-komiksech, ve kterých se to hemží chapadly i školačkami, jste na správné adrese. Sesbíráte tu celé kolekce.

Na „tiskoviny“ pak navazují nejrůznější erotické pomůcky a převleky z kůže a latexu. Společná jim je jistá zašlost. Prodává se tu výhradně zboží z druhé ruky, často se zfalšovaným věnováním původního majitele nebo majitelky. Kdo by se nechtěl nechat přidusit v masce s roubíkem, kterou údajně ještě nedávno používala na svých otrocích proslavená londýnsko-tokijská domina Madame Sion?

To je ročník!

Unikátní ráz však dává bazaru ještě jiný sortiment, obří nabídka obnošeného dámského šatstva. Výrazně převažují oděvy a prádlo pro školou povinné dívky. Uniformy, střevíčky a sandály, košilky, ponožky. Někteří prodejci sázejí na prodej kompletů, jiní preferují kusové zboží. Zákazníci jdou většinou najisto, protože si dostupnost poptávaného zboží ověřili v on-line katalogu.

Co tu letí nejvíc? Ve vakuově balených fóliích zatavené kalhotky, z nichž řada nese stopy používání. Lepší prodejci nabízejí i testovací čichový proužek, podobně jako najdete v parfumériích. Ti levnější zboží balí jen do sáčků, což dělá z jejich produktů druhou ligu.

Právě esence obsažených pachů totiž přivádí nakupující do extáze. Jejich vzrušení není zadarmo. Jeden obnošený kousek si můžete koupit za tisíc jenů, tedy asi dvě stě korun, deset za zhruba čtyřnásobek. Dobrým zvykem je, že každé balení nese fotografii nositelky, případně i věnování.

Nakolik bývá etiketa pravá, těžko říct, lidé se raději moc nevyptávají. Známý je však případ ze srpna roku 1994, kdy byl jeden z prodejců pravomocně odsouzen za to, že zboží pro svůj secondhand podomácku „vyráběl“, čímž zřetelně porušil smluvní podmínky. Jiné podobné případy, které se občas mihnou místním tiskem, souvisí s takzvaným neautorizovaným prodejem. To v případě, že k veřejné nabídce zboží nedala majitelka svolení. Někdo zkusil prodat například to, co vyhodila do popelnice.

Legální možnost přivýdělku

Jinak však jede tokijské ROPE, stejně jako celá neoficiální fetišistická burza zvaná podle svých parafilitických uživatelů burusera, podle přesně daných právních limitů. Podléhá kontrole státních úředníků, příjmy z prodeje jsou řádně daněny. Kontroverzní počínání prodejců i nakupujících není definováno jako forma dětské pornografie. Je to jen trochu jiný sekáč.

Porno-děda: Šigeo Toguda se stal z diváka hercem

Hraje s herečkami různého věku, raději však natáčí s těmi staršími. Mimo...

Mohly za to jeho časté služební cesty. Opuštěné večery v hotelích z něj udělaly fanouška porna a nakonec se dostal před kameru. Bylo mu devětapadesát let. Dnes má Šigeo Tokuda na kontě 400 snímků.

Pokud by se s vámi zákazníci náhodou bavili, jistě vám odpoví, že kupují školní oblečení pro dceru nebo vnučku. Zákazníci musejí být starší osmnácti let, ale na věk těch, kdo zboží dodávají, se nikdo neptá. Pro studentky nabízí tokijské ROPE vítaný přivýdělek. Na zakoupení školní uniformy jim přispívá stát, a pokud si jich zvládnou z kapesného nakoupit víc, mohou je tu dobře zpeněžit.

Malé tajemství velkého města

Škála cen je tu skutečně rozsáhlá. Od anonymních nebalených kalhotek nebo bílých školních ponožek za pár stovek jenů až k desítkám tisíc za celé uniformy. Zimní tmavě modrý školní oblek fuku, připomínající stejnokroj námořníků, není příliš populární. Rozhodně lépe jdou na odbyt cvičky uwabaki.

Skutečně movití klienti si pak mohou vybírat ze slušivých uniforem školaček soukromých škol. Za to, co na sobě měla vzorná studentka lycea Ichikawa Gakuen, by v korunách zaplatili kolem padesáti tisíc. Tržiště ROPE podléhá jisté sezónní dynamice, v různých ročních obdobích tu narazíte na převahu školních sportovních úborů, zimních kabátků s logem vzdělávací instituce nebo jednodílných plavek. Použité kalhotky jsou však věčnou stálicí.

Extrémní fetišisté se ucházejí o podpultové zboží, zkumavky s tělními tekutinami. Nákupy jsou rychlé, o cenu zboží se nesmlouvá. Vše rychle diskrétně zabalit, případně koupit nějakou lacinou imitaci meče po cestě zpět jako výmluvu a být včas v práci na odpolední obchodní jednání. Nikdo se nic nedozví.

Proti existenci obchodu ROPE se v roce 2006 poprvé ohradil starosta inkriminované městské části Šintaró Išihara. I když z ohledu na veřejnou důstojnost a morálku navrhoval po celých šest následujících let fetišistické tržiště vyčistit, pro návrh nikdy nenalezl dostatečnou podporu. Jeho nástupci už o téma nejeví zájem.

Tokijská Šibuja je dynamická čtvrť plná lidí, světel a obchodů. Své malé špinavé tajemství nenápadně skrývá za moderní fasádou.


Témata: Tokio, Šibuja, Japonsko