Vědci onomu jevu říkají „sociální nákaza“. Označuje proces, kdy se některé vzorce chování a rysy životního stylu přenášejí sociálními sítěmi z člověka na člověka. Šířit se tak jimi může například pití alkoholu, kouření, obezita nebo naopak aktivní životní styl, dokonce i schopnost se soustředit, jak připomíná server Health.com.
Sociálně nakažlivý je však též smutek nebo pocit štěstí. Vědci to již sice nějaký čas věděli, aktuální výzkum vydaný v magazínu Royal Society Open Science však fakt potvrzuje z nového úhlu pohledu. Dosavadní studie se totiž zajímaly o náladu respondentů, a jejich přátel, v jednom časovém okamžiku. Jejich závěry tak zpochybňovala oprávněná námitka, která upozorňovala na to, že shoda nálad mezi zkoumanými dobrovolníky a jejich známými mohla být pouze následkem toho, že se jednoduše obklopujeme lidmi podobného psychického nastavení, jaké máme my.
Aktuální studie, o níž informuje například server Science Daily, je důvěryhodnější, protože se o nálady a jejich společenský kontext zajímala v časovém úseku od šesti měsíců do jednoho roku. K ruce si přitom vzala přes 2 100 studentů.
Samozřejmě potvrdila, že respondenti se spokojenými známými bývají též spokojení, zatímco ti, kteří jsou obklopeni lidmi se špatnou náladou, mají též chmurné rozpoložení. To však nebyl klíčový přínos studie. Objevné zjištění výzkumu je v tom, že na náladě vašeho okolí záleží, zda a jak se změní vaše špatná nálada.
U lidí, kteří jí trpěli na začátku výzkumu a kteří žili ve společnosti přátel a známých, kteří se rovněž nepyšnili optimistickým nastavením, se totiž jejich rozpoložení nezlepšilo. Naopak u těch, kteří sice na začátku trpěli chmury, jejichž okolí však tvořili dobře naladění lidé, se postupem času nálada prosvětlila. Díky nakažlivému dobrému rozpoložení jejich okolí, domnívají se vědci.
Trochu zneklidňující by mohlo být zjištění, že přenositelné jsou i symptomy spojované s depresí, jako je pocit bezmoci, únava, ztráta zájmu. Vedoucí výzkumu Robert Eyre však uklidňuje. Neznamená to, že by se společenskými sítěmi přenášela i deprese. Je to podle něj pouze přirozená empatická reakce.
Zdůrazňuje, že deprese opravdu není nakažlivá. Fakt, že vašim přátelům byla deprese diagnostikována, tak neznamená, že by vám hrozilo, že jí začnete trpět též. „Vaši přátelé vás riziku onemocnění depresí opravdu nevystavují,“ opakuje Eyre, „takže nejlepším rozhodnutím je podpořit je.“
A vaše pomoc může mít opravdu velkou váhu. Předchozí studie, vydaná v Proceedings of the Royal Society B, totiž odhalila, že mít přátele s dobrou náladou, snižuje riziko deprese dokonce o celou polovinu. A pokud už depresi máte, takové přátelství dvojnásobně zvyšuje vaše šance na uzdravení se.
A to je podle spoluaturoa studie Edwarda Hilla velmi silný účinek. „Mít zdravé přátele je jak ochranou, tak léčbou,“ shrnuje pro server BigThink. I on přitom opakuje, že přátelství s osobou trpící depresí neznamená riziko přenosu deprese.
