1. Tři úlety Michaela Schumachera
Příběh dlouhé a veleúspěšné kariéry tohoto německého jezdce formule 1 zná snad každý. "Schumi" pověsil volant na hřebík jako nejúspěšnější pilot monopostu F1 v celé historii, nasbíral rekordní počet jednadevadesáti vítězství a získal celkem 1 369 bodů. Jeho rekordy však kazí trojice podivných manévrů.
Poprvé se stal obětí záchvatu nesportovního chování v roce 1994 na okruhu v Austrálii. V závěrečném závodu celé sezony se srazil s Damonem Hillem, soupeřem v boji o titul mistra světa. Ani jeden z této dvojice nedojel, ale na kolizi vydělal právě Schumacher. Vedl totiž před posledním měřením sil o pouhý bod. Po incidentu jednobodový náskok vydržel a Schumacher mohl oslavovat svůj první mistrovský titul.
Podobnou kartu vytáhl z rukávu o tři roky později při souboji s Jacquesem Villenevuem. Jeho pokusy však tehdy selhaly, Villenevue se stal mistrem světa a Schumacher byl z celého šampionátu vyloučen.
Třetí kousek předvedl německý jezdec v roce 2006. Při kvalifikaci nasimuloval nehodu v zatáčce a zablokoval tak trať. Tím znemožnil ostatním, aby zajeli lepší čas. Traťoví komisaři ho "za odměnu" poslali z prvního místa až na konec startovního roštu.
2. Chybička Colina Montgomerieho
Psal se rok 2005 a skotský golfista musel opustit hřiště na turnaji Indonesian Open, protože nad resortem vypukla bouřka. Když se pak druhý den vrátil ke své hře, položil si míček do mnohem výhodnější pozice, než odkud měl hrát ve skutečnosti.
Po zhlédnutí videa "Monty" prohlásil, že udělal "nevinnou chybu", nakonec jej ale šlechtí, že se rozhodl věnovat odměnu za konečné dělené čtvrté místo obětem tsunami.
Do postižených oblastí tak odeslal v přepočtu necelý milion korun.
3. Marion Jonesová: bez medailí i střechy nad hlavou
Dovezla si pět medailí z olympiády v Sydney roku 2000 a dalších pět cenných kovů z atletických mistrovství světa v letech 1999 a 2001, vydělala miliony dolarů. A pak se vše zhroutilo, když byla pozitivně testována na doping. V jejím těle se našel anabolický steroid THG.
Ten byl na seznam zakázaných látek přidán až v roce 2003, předtím byl takřka nezjistitelný. Také proto nejspíš americká atletka suverénně odmítala všechny spekulace ohledně nepovolených podpůrných prostředků, které se kolem ní vyrojily. I při vyšetřování opakovala, že doping neužívala.
Přišlo se však na pravý opak, a tak musela slavná atletka vrátit všechny medaile z olympiády i mistrovství světa v roce 2001 a byly anulovány všechny její individuální i štafetové výsledky od 1. září 2000. Aby měla na zaplacení všech výdajů, musela bývalá běžkyně a trojskokanka prodat svůj dům a dvě další nemovitosti.
V březnu 2008 nastoupila do texaské věznice Fort Worth, aby si odseděla šestiměsíční trest za užívání dopingu a účast v kauze padělání šeků. Po propuštění z vězení je Jonesová ještě dva roky v podmínce a musí si odpracovat dvě stě hodin veřejně prospěšných prací.
4. Pád Martiny Hingisové
Vyhrála Wimbledon, US Open a třikrát Australian Open. V roce 1996 se dokonce stala nejmladší vítězkou Wimbledonu v historii, když s Helenou Sukovou zvítězila ve finále čtyřhry.
Byla světovou tenisovou jedničkou.
To vše bylo ale před tím, než v roce 2007 podruhé a nejspíš nadobro ukončila kariéru.
Důvod byl prozaický: Na anglickém Wimbledonu neprošla dopingovou kontrolou, její vzorky obsahovaly stopy kokainu. Přestože protestovala a tvrdila, že je nevinná, ukončila kariéru takřka okamžitě po udělení dvouletého zákazu soutěžních utkání.
5. Mike Tyson: zuřivost v srdci
Na amerického boxera by se dalo vytáhnout mnoho prohřešků, stačí si vzpomenout na bitky v barech, častá podezření ze znásilnění a podobné kousky. Jeho nejslavnějším počinem byla ale "kousací" řežba s Ewanderem Holyfieldem.
V roce 1997 se postavili tihle dva chlápci do jednoho ringu a začal legendární souboj.
Tyson byl při něm v takové ráži, že Holyfielda kousal do uší. Zápas byl zastaven po prvním kousnutí, pak však rozhodčí nechal oba pokračovat v boji.
Nakonec musela být jejich bitka ukončena definitivně, protože Tyson svůj nepochopitelný zkrat zopakoval. Po boji se v ringu povaloval kus Holyfieldova pravého ucha a v hledišti se rozpoutala rvačka, která si vyžádala několik zranění.
Celá příhoda má ale přece jen téměř happyend.
V polovině letošního října se Tyson svému rivalovi omluvil a Holyfield na oplátku smířlivě prohlásil: "Byl to hlavně šok. Nebylo to tak zlé, jak z toho dělali." přečtěte si: Boxerští rivalové Tyson a Holyfield se po letech usmířili v přímém přenosu
6. Tonya Hardingová: Zmlaťte ji!
Když předvedla v soutěži teprve jako druhá žena na světě trojitého Axela, stala se Tonya Hardingová zlatou dívkou Ameriky. Krasobruslařka však poté dokázala předvést i jeden z největších pádů ve sportovní historii. Snažila se prosadit za každou cenu, a tak v roce 1994 "zařídila", společně se svým manželem, přepadení své velké konkurentky Nancy Kerriganové.
Najatý útočník jí poranil koleno a Kerriganová byla nucena odstoupit z amerického šampionátu. Ten následně vyhrála Hardingová a kvalifikovala se tak na olympijské hry v Lillehammeru.
Nakonec se ale přepočítala: zatímco sázela na to, že její rivalku vyřadí zranění nadlouho, Kerriganová se dala dohromady a na olympiádě brala stříbro, zatímco Hardingová skončila až osmá. přečtěte si: Olympijské hry: příběh plný kontroverzí a násilí
Později musela sobecká krasobruslařka zaplatit pokutu 160 tisíc dolarů a odkroutit si pět set hodin veřejně prospěšných prací, navíc dostala tříletou podmínku.
Dál to s ní šlo od deseti k pěti: porno, alkohol, rvačky. Štěstí se bývalá krasobruslařka snažila najít v boxerském ringu, ani tam ho ale nenašla.
7. Floyd Landis: Pomohla mi jen whisky!
Pokud by se soutěžilo o nejlepší výmluvu dopujícího sportovce, vyhrál by nejspíše tento cyklista ze Spojených států. Po pozitivním testování na syntetický testosteron prohlásil, že šlo pouze o whisky.
Přestože je Landis přesvědčený o své nevině dodnes, díváme-li se na věc s chladnou hlavou, nemá jeho vysvětlení moc šancí.
Jen těžko si lze totiž představit, že v šestnácté etapě ztrácel osm minut na vedoucího muže pořadí... a hned druhý den v sedmnácté etapě takřka celé manko smazal!
Zdálo se to tehdy nemožné.
A jak se ihned po sedmnácté etapě ze vzorků Landisovy moči ukázalo, bez dopingu to nemožné také nejspíš bylo. Hodnoty syntetického testosteronu a epitestosteronu byly oproti povolenému limitu takřka trojnásobně vyšší .
8. Zlepšovák Borise Oniščenka
Moderní pětibojař z bývalého Sovětského svazu přivezl na olympiádu v kanadském Montrealu roku 1976 zajímavý zlepšovák. Na kordu měl tajně namontované přídavné zařízení, které počítalo zásahy soupeře, aniž by k nim doopravdy došlo.
Tento podfuk použil Oniščenko i v souboji proti britskému Jimu Foxovi. Na všechno se však přišlo a celý tým SSSR byl vyloučen ze soutěže, načež zlatá medaile za vítězství v moderním pětiboji putovala právě do Velké Británie.
9. Božská ruka Diega Maradony
V jednom zápase na mistrovství světa v roce 1986 se stihl argentinský podsaditý fotbalista nesmazatelně zapsat do historie kopané hned dvakrát.
Nejdřív na mexickém Aztéckém stadioně při čtvrtfinálovém zápase proti Anglii všechny rozzuřil, když si při výskoku na dlouhý centr pomohl rukou a míč do brány anglického gólmana Petera Shiltona uklidil tak trochu házenkářsky. přečtěte si: Fotbalový bůh se správně píše "D10S"
A jen pár minut nato proslulý požitkář všem zavřel ústa, když ve čtyřiapadesáté minutě prosvištěl polovinou hřiště, obešel pět protihráčů a své dechberoucí sólo zakončil vítězným gólem. Argentina tehdy porazila Anglii 2:1 a postoupila do semifinále.
Po zápase Maradona prohlásil: "Šlo zčásti o Maradonovu hlavu a zčásti o boží ruku." Ze záznamů je však jasně patrné, že nepříliš vysoký Argentinec doháněl výškovou převahu Shiltona vlastníma, tedy ne božíma, rukama.
Diego Maradona si v roce 2002 vysloužil za své legendární sólo ocenění Gól století a roku 2008 se konečně přiznal ke skórování rukou a za svůj podvod se omluvil.
10. Zakázané "bylinky" Bena Johnsona
Když Kanaďan Ben Johnson zaběhl na olympiádě v Soulu v roce 1988 stometrovou trať za rekordní čas 9, 79 sekundy, lidé nevěřili vlastním očím. Dnes takové časy běhá Usain Bolt v rozbězích, ale před dvaceti lety to byla opravdu rána z čistého nebe.
Již po třech dnech se ale ukázala pravda. Johnson byl chycen do pasti dopingových kontrol a v jeho moči našli dopingoví komisaři zakázaný anabolický steroid Stanozol.
Sprinter se snažil očistit prohlášením o konzumaci bylinného nápoje před závodem, ale nikdo mu nevěřil.
Musel proto předat zlatou medaili původně druhému Carlu Lewisovi.
Na atletickou dráhu se vrátil Johnson v roce 1991, ale nikdy už nedosáhl takového úspěchu. Na olympiádě v Barceloně o rok později se dokonce ani nedostal do sprinterského finále.
