Po založení nové disciplíny volá v magazínu The Journal of Sex Researchstudie pěti kanadských akademiků a ke svému apelu má vážnější důvody než pouhou vědeckou zvídavost. Podle jejich soudu je rozvoj vesmírné sexuologie nezbytný pro plány na hlubší zkoumání kosmu, nemluvě o jeho možném lidském osídlování.
„Houstone, máme problém! Pokud máme doufat ve vesmírné cestování na dlouhé vzdálenosti a v to, že se staneme meziplanetárními bytostmi, bude se v kosmu muset odehrávat láska i sex. Jenže vesmírné organizace na to nejsou připraveny,“ shrnují autoři studie své obavy hned zkraje článku, který o své práci napsali pro magazín The Conversation. Vesmírné agentury podle nich ignorují intimní a sexuální potřeby astronautů i případných vesmírných obyvatel.
Situace je podle nich neudržitelná. Je nejvyšší čas, aby se vesmírné programy pustily do vědeckého bádání ohledně mimozemské intimity a sexuality.
Do kosmu nás vezme raketa. Ale potom?
Dosud se o sexu ve vesmíru příliš nemluvilo, protože astrounati létali mimo Zemi na kratičkou dobu, agentury měly dost práce s tím, naučit se, aby se lidské tělo zvládalo přizpůsobit nízké gravitaci a jejím dopadům na krevní tok, svaly, hormonální rovnováhu. K myšlenkám na sex ve vesmíru nebyl důvod. A dodejme docela prakticky, že s ohledem na tísnivě titěrné kosmické rakety ani prostor.
Jenže postupně se komfort zvyšoval a doba strávená v kosmickém prostoru prodlužovala. Když v osmdesátých letech vyslali sovětští odborníci do kosmu stanici Mir, mohli v ní kosmonauti pobývat měsíce. Tehdy poprvé se téma sexu ve vesmíru začalo objevovat s větší pádností. Jaké dopady může mít dlouhodobý kosmický pobyt na sexuální zdraví a reprodukční kondici? A co intimní hrátky v kosmu?
Odborníci z agentur, jako je právě Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), však zvědavé dotazy a komentáře odbývali. A přehlíželi i návrhy svých vědeckých kolegů například z řad biologů na seriózní výzkum. „Několik málo studií na ono téma se povětšinou zaměřovalo na dopady radiace a mikro a hypergravitace na rozmnožování zvířat, hlodavců, obojživelníků a hmyzu,“ líčí článek Simona Dubého, Davea Anctila, Judith Lapierrové, Lisy Giaccari a Marie Santaguidy v The Conversation a shrnuje: „Téma lidského sexu v kosmu vesmírné programy do dnešního dne téměř úplně opomíjely.“
Autorské kvinteto poukazuje na to, proč si otázka výzkum zaslouží: „Věda nás do vesmírného prostoru dokáže dopravit, jenže to budou lidské vztahy, které určí, jestli jako civilizace cestující kosmem přežijeme a budeme prospívat.“ A sexualita je součástí oněch vztahů: „Láska a sex je pro lidský život ústřední.“
Vesmírná vzpoura kosmonauta USA Billa Poguea a jeho posádky Mise Skylab 4, které se zúčastnil, provedla první stávku ve vesmíru, když vypověděla poslušnost, vypnula komunikaci se Zemí a dala si den volna. William Pogue vůbec bořil mýty o nadpozemských schopnostech astronautů, v kosmu zvracíte, trpíte závratí, přiznával. |
Výzkumníci zdůrazňují, že nejde pouze o rozmnožování. Lidská sexualita zahrnuje komplexní soustavu psychologických, emocionálních a vztahových dynamik, připomínají. Láska a sex s sebou nesou radost a potěšení, eroticismus by lidem mohl pomoci adaptovat se na život ve vesmíru.
Kanadští vědci nezastírají, kdo za opomíjení sexuálního aspektu života ve vesmíru může. Prstem ukazují na kosmické agentury, které si myslí, že existují vážnější problémy, na soukromé sponzory a investory, kteří jsou v zajetí konzervativního náhledu. Hrozí, že za to budou draze platit, až se stane neštěstí, varují vědci. A poukazují též na to, že opomíjením otázky sexuality může vést í i v kosmu k sexismu, diskriminaci, či sexuálnímu obtěžování. „Věda a vojenství, dva pilíře kosmických programů, jsou přitom těmito problémy prostoupeny,“ uvádějí.
Jsme profíci. Sexuální panna by se však nehodila?
Portál Mic připomíná, že vesmírné agentury tradičně nahlížely na sex spíše jako na faktor ohrožující stabilitu posádky, ne jako na prvek pro zajištění duševní a fyzické spokojenosti astronautů. Jejich doporučením proto byla sexuální abstinence, vyhýbání se erotickým, osobním vztahům.
„Jsme profesionálové. Přistupujeme k sobě navzájem s respektem, máme skvělé pracovní vztahy. Osobní vztahy nejsou… na místě. Nepěstujeme je a nebudeme,“ uvedl po návratu z dvoutýdenní zásobovací mise na Mezinárodní vesmírnou stanici NASA Alan Pondexter pro magazín Mel. Sedminásobný návštěvník vesmírné stanice Jerry Ross pro Forbes zdůraznil: „Pokud vím, nikdo tam sex nikdy neměl.“
Jenže mnozí odborníci varují, že sázet během dlouhodobých vesmírných misí na sexuální abstinenci je velmi naivní. Ostatně, ruský astronaut Valerij Poljakov v deníku ze svého 437 dní trvajícího pobytu ve vesmíru v devadesátých letech dvacátého století uvedl, že mu psychologové před letem doporučovali, aby si vzal do raketoplánu sexuální figurínu, a naznačil, že na palubě Miru byla sbírka pornografických videí. Pannu však podle svých slov odmítl a sexuální touhu byl údajně schopen zahlušit její vytrvalou ignorancí.
Tomu, proč sexuální aspekty vesmírných pobytů státní vesmírné programy dosud trvdošíjně přehlížely, navzdory tomu, že v nich pracují jinak pečliví, obezřetní vědci a odborníci, se diví mnozí novináři o experti. Vysvětlení naznačuje Loretta Hidalgo Whitesidesová v magazínu Wired, odpovědí podle ní jsou „daňoví poplatníci na americkém středozápadě“. Jako příklad si bere noviny The Rapid City Weekly News z Jižní Dakoty, jehož úvodník na možný sexuální výzkum ve vesmíru reagoval prudkým odmítnutím, plátci daní mají podle listu právo vědět, že jejich peníze nebudou sloužit neřestným účelům. Portál Mic souhlasí, americká vesmírná agentura si nechce poškorpit politiky a ohrozit své finance, soudí.
A Mic též shrnuje, proč se sexu ve vesmíru vyhýbají i jinak invenční a originální podnikavci, jako je Elon Musk. Volný trh se na veřejné finance ohlížet nemusí, nedokáže se tedy chovat zodpovědněji a svobodněji než stát s konzervativní částí populace v zádech? Právě Musk odmítl, že by se jeho vývoj zabýval dopadem pobytu v kosmu na jakýkoli aspekt lidské biologie. Jeho úkolem je pouze poskytnout cestám na Mars „hardware“, lidi tam dopravit, rychle, spolehlivě, bezpečně a levně.
Odborník na zdravotní aspekty pobytu ve vesmíru Kris Lehnhradt však onu úzkoprsost v rozhovoru pro magazín National Geographic kritizoval: „Firemní hardware může být sebevíc působivý, ale když budete ignorovat lidské systémy, povede to jen a pouze ke krachu.“
Opatrné náznaky zájmu?
Kanadští vědci přesto věří, že jejich apel přichází v pravý čas. „Doba se mění,“ uvedla sama jedna z autorek kanadské práce Maria Santaguida pro portál Mic. Její kolega Dave Anctil souhlasí, podle jeho úsudku budou ke změně kurzu jak vesmírné agentury, tak soukromé firmy donuceny. S tím, jak se bude realizace jejich velkých projektů blížit, budou mít méně a méně prostoru otázky sexu a vztahů ignorovat.
A americká vesmírná agentura začíná své odmítavé stanovisko opouštět. „Pokud se v určí, že je potřeba důkladná studie reprodukčního zdraví ve vesmíru. NASA podnikne patřičné kroky,“ uvedla agentura serveru Mic. A podle National Geographic se jisté složky uvnitř americké vesmírné agentury snaží přesměrovat finance do ambiciózních nových projektů o sexuálním zdraví.
