Ještě před energetickou krizí a válkou na Ukrajině jste v rozhovoru pro týdeník TÉMA popisoval, že svět je poněkud rozechvělý. Dokonce jste to přirovnával k období těsně před první světovou válkou, pro něž se v Evropě kvůli bezstarostnému životu, trvajícímu míru, ekonomickým úspěchům a rozkvětu kultury vžilo označení Belle Époque (francouzsky Krásná doba). I tehdy pak ale najednou začala mezi lidmi drnčet podivná blbá nálada, napětí, pocity stísněnosti, rostl počet sebevražd a nikdo nevěděl, proč to tak je, neboť pro vypuknutí první světové války nebyly žádné racionální důvody a Evropa zažívala dobu hojnosti. Přesto mezi lidmi narůstala nervozita a podrážděnost. Moudré hlavy to vysvětlují tím, že tehdy ztratila naše civilizace dlouhodobý cíl a vizi. Ideály, které by ji hnaly vpřed. Je to nyní podobné?
Od začátku virové kampaně v roce 2020 mi bylo jasné, že přichází přelomová doba skutečně nějak podobná roku 1914. Velký konzumní mejdan je u konce, mění se naše vnímání. Samozřejmě můžete namítnout, že první světová válka byla mnohem krvavější, než jsou prozatím válečné události dneška. Zprávy, jimiž jsme zásobováni, sice neukazují, že se lidskými životy šetří, nicméně jatka jako u Verdunu to zatím nejsou. (Jedna z největších bitev první světové války se odehrála u francouzského města Verdun mezi armádami Francie a Německa a trvala od února do prosince 1916. Padlo v ní přes 300 tisíc vojáků a další skoro milion byl zmrzačen. Dostala kvůli tomu přezdívku „verdunský mlýnek na maso“, pozn. red.). Nikde není ovšem psáno, že se to nemůže zvrtnout v něco horšího.
Kdysi jsem napsal sloupek o islámském chalífátu, který jsem přirovnával k radikálním husitům, a hned mi psali, jak si něco podobného mohu dovolit. Že to přece byli Boží bojovníci, kdežto islamisté jsou sprostí hrdlořezové.
