„Skrze ženu přišel na svět hřích... Žena provozuje své kejkle s ďáblem, protože ďábel se zjevuje v mužské podobě,“ zazní v úvodu slavného filmu Kladivo na čarodějnice. Byly čarodějnice skutečně nevinné ženy, na které si došlápl fanatický inkvizitor, jak je film líčí? Nebo šlo o nebezpečnou sektu, která zabíjela i nevinné lidi? Přední znalec života v 17. století profesor Jaroslav Čechura probádal tisíce dokumentů k čarodějnickým procesům na Moravě a ve Slezsku a vyvrací zakořeněné mýty, které o této temné stránce našich dějin dodnes panují.
| foto: Petr Kozlík,
MAFRA
Historik Čechura: Čarodějnice zabíjely lidi i dobytek. Upalovali je každý rok
„Skrze ženu přišel na svět hřích... Žena provozuje své kejkle s ďáblem, protože ďábel se zjevuje v mužské podobě,“ zazní ve slavném filmu Kladivo na
čarodějnice. Byly čarodějnice skutečně nevinné ženy, na které si došlápl fanatický inkvizitor, jak je film líčí? Anebo šlo o sektu, která zabíjela i nevinné lidi? Přední znalec života v 17. století Jaroslav Čechura probádal tisíce dokumentů k čarodějnickým procesům a vyvrací zakořeněné mýty, které o této temné stránce našich dějin dodnes panují.
Čarodějnictví se v 17. století objevilo na Moravě zničehonic? Ne, má velmi dlouhou tradici. Nejstarší osmdesátileté čarodějnice ve Velkých Losinách říkaly, že byly čarodějnicemi už šedesát let. Čarodějnictví se tam objevovalo bezpečně už v 16. století a zajímavé je, že to byli všechno Němci a Němky. Šlo o jazykově německé území, které v téhle souvislosti patří mnohem víc do říšského než do českého kontextu. V říši měli čarodějnice a čarodějové velkou tradici už od 15. století. Přes Slezsko se dostala až na Moravu, kde vše vyvrcholilo procesy v druhé polovině 17. století. Je to stejné jako se selskými rebeliemi té doby, což je v daných regionech čistě německý fenomén. Od Broumovska až po Teplou v západních Čechách. Šlo často o bohaté sedláky.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
