Prales má ohromnou sílu, říká půvabná cestovatelka Kateřina

aktualizováno 
Sumatra, Malajsie, Thajsko, Kambodža nebo souostroví Vanuatu. Výčet exotických míst, která navštívila Kateřina, by byl dlouhý. Jedno však mají všechny její návštěvy společné. Snaží se ponořit do atmosféry a vždy respektuje tamní komunitu a její zvyky.

Má ráda přírodu, ráda cestuje a poznává. A na svých cestách chce být Kateřina v co nejbližším kontaktu s místními komunitami, tradicemi, zvyky. | foto: Marek Machálek

Na Vanuatu na ni nezapůsobily jen nádherné tyrkysové laguny, ale i místní lidé. „Jsou naprosto úžasní. Život je tam určitě těžký, ale lidé jsou nezkažení a stále se usmívají. Dali by vám vše, i když toho sami moc nemají,“ líčí. Ačkoli se však krásou Francouzské Polynésie nechala okouzlit, natrvalo by tam zůstat nechtěla. „Exotické ostrovy jsou krásné místo na Zemi, ale já jsem zvyklá na odlišný styl života. Lidé jsou tam šťastní tak, jak jsou zvyklí žít, ale pro mě by to po čase bylo asi nudné,“ říká upřímně.

Dálky Kateřinu lákaly už od dětství, a protože její vášeň sdílel i její přítel, odjeli spolu poznávat Nový Zéland. Na živobytí si vydělávali prací na vinicích a v ovocných sadech, bydleli v pronajatém karavanu, ve kterém cestovali z místa na místo, seznamovali se s mladými lidmi z celého světa a podnikali několikadenní výpravy do hor.

Fotogalerie

V luxusním hotelu v turistickém resortu byste Kateřinu ostatně nepotkali téměř nikdy. „Snažím se nasát místní atmosféru se vším všudy. Chci poznat život lidí, jejich tradice, jídla. Využívám k tomu couchsurfing, kdy lidé z celého světa nabízejí možnost ubytování často v jejich domě s celou rodinou zcela zdarma. Je to úžasná možnost, díky ní si cestování opravdu užívám,“ vysvětluje.

Pohodlí pro ni není na prvním místě. Ochutnat opravdové dobrodružství měla možnost v deštném pralese na Sumatře, kde pracovala jako dobrovolnice pro ekologickou organizaci, která vykupuje části místního pralesa, aby ho ušetřila kácení a zabránila pytlačení. Hadů ani pavouků se nebála, pozor si však prý musíte dát na divoké včely. „Samozřejmě tam není teplá voda, elektřina ani žádné jiné vymoženosti dnešní doby. Člověk si uvaří hodně jídel přímo z rostlin z džungle a vykoupat se může v krásně čistém potoce,“ vzpomíná.

Dobrovolnická zkušenost z pralesa na Kateřině zanechala stopy. Stylizované fotografie s opicemi nebo slony v jejích albech nehledejte. Do zoo by už nešla. „Když zažijete tu sílu a rozmanitost pralesa, ve kterém tahle krásná zvířata žijí, už je nemůžete vidět v zajetí,“ říká.

Snaží se respektovat místa a lidi, které na cestách potkává. „Každá země je něčím odlišná, ale mnoho asijských států má společné to, že jsou velmi chudé. Cestovní ruch potřebují, ale mnozí turisté se zde nechovají úplně nejlépe. Některé krásné pláže nebo památky jsou tak nenávratně zničeny,“ nezastírá.

A nemyslí si, že by si návštěvníci měli přivlastňovat zvyky a symboly domorodých lidí. Ačkoli projezdila Nový Zéland křížem krážem, typickým tetováním jeho původních obyvatel by se ozdobit nedala. „Je to symbol Maorů, proto by ho měli nosit oni,“ vysvětluje a dodává: „Navíc se říká, že pokud si ho nechá vytetovat cizinec, přinese mu smůlu.“

Po motivech svých tetování se proto ohlíží jinde: ve vlastním životě, ve vlastních prožitcích, okamžicích. „Znázorňují věci, které mám ráda, životní situace, které s sebou chci stále nosit.“ A další budou přibývat, zážitků a nápadů má v zásobě dost.

K modelingu má vztah i díky tomu, že vystudovala uměleckoprůmyslovou školu. „Focení beru jako umění. Akty fotím, pokud vím, že výsledek bude na úrovni a bude stát za to. Pak už se jen těším, jak bude působit,“ prozrazuje.

Líbí se vám fotky Kateřiny?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. ledna 2016. Anketa je uzavřena.

Ano 1970
Ne 878
Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

OBRAZEM: Zločiny, sex, sláva. Bonnie a Clyde zemřeli před 85 lety

Stali se nejikoničtějšími gangstery období americké Velké deprese. Jejich...

Stali se nejikoničtějšími gangstery období americké Velké deprese. Jejich psanecký příběh byl totiž dochucen příchutí...

Dělnická chudoba: nouzové kolonie měla Praha i Brno

Zmar a špína. Nejchudší rodiny žily v podzemí, kde měly prostor na spaní...

Nouzové kolonie, které obepínaly v první polovině dvacátého století česká a moravská města, byly místy bídy a...

Další z rubriky

Miluju malá města, říká MOgirl Natálie

Ve velkoměstě bych žít nemohla, říká MOgirl Natálie.

Energická, sebevědomá, empatická, někdy ale tvrdohlavá a výbušná, tak se vidí. Zná se a docela konkrétně má seřazené i...

Jsem akční, romantická a naivní, prozrazuje MOgirl Vendy

Jsem romantická a snad i naivní, říká MOgirl Vendy.

Pochází z Chebu, nakonec si však splnila sen a začala tak trochu nový život v Praze. „Otevřelo se mi víc možností...

Zfilmovala bych svůj sex s expřítelem, směje se MOgirl Nurse

Ke spokojenosti mi stačí obyčejná pohoda, říká MOgirl Nurse.

Příliš neplánuje, je spontánní, ale též akční a trochu chaotická. „Líbí se mi, že nikdy nevím, co bude zítra,“ říká...

Najdete na iDNES.cz