“Ve výkonnostní disciplíně šlo o to se udržet co nejdéle ve vzduchu, uletět co nejdelší vzdálenost a dosáhnout co nejvyšší rychlosti,” vysvětluje jeden ze dvou českých účastníků mistrovství, třicetiletý skydiver a base jumper Karel Klíma. Wingsuiteři vyskakovali z výšky čtyř kilometrů a jejich dráhu, rychlost a čas letu měřil GPS přístroj na přilbě. Hodnotily se výkony v takzvaném soutěžním okně, tedy mezi třemi a dvěma kilometry výšky nad zemí.
Zároveň musel každý závodník letět ve své předem dané dráze, vytyčené jen pomyslně, GPS souřadnicemi. V té se snažil během letu udržet podle orientačních bodů dole na zemi, které si nastudoval dopředu z mapy. „Udržet se v šestisetmetrovém koridoru, když jste čtyři kilometry vysoko a všechno pod vámi, domy, silnice, je tak malé, není jednoduché,“ popisuje norský zkušený letec Espen Fadnes. Koridory se přitom závodníkům měnily podle směru větru i několikrát denně. Mnozí z dráhy vybočili a dostali penalizaci. A když se pak objevily na nebi mraky a závodníci přes ně neviděli na zem, museli s letadlem přistát. Neviděli by, kam mají letět.
Létalo se i přes tři sta kilometrů v hodině
Počasí však naštěstí po většinu týdne seskokům přálo. A letci dosahovali v ptačích kombinézách vysokých výkonů. Nejvyšší rychlostí vůči zemi, 314 km/h, letěl Travis Mickle ze Spojených států. Ve vzdálenosti bylo dosaženo na jeden výškový kilometr téměř pěti horizontálních.
Co se týče časů, padl během soutěže i jeden světový rekord. Závodník za Spojené státy americké Chris Geiler letěl ze tří do dvou kilometrů celých 100,3 vteřiny. Pokořil tak oficiálně jako první na světě sto sekundovou hranici na jeden výškový kilometr. Podle jeho slov je to především díky neustále se vyvíjejícím wingsuitům, uzpůsobovaným výrobci pro stále lepší výkony.
Dlouho se zdálo, že Chris Geiler také celou výkonnostní disciplínu nakonec i vyhraje, nicméně předposlední skok z devíti podal podprůměrný výkon a skončil celkově druhý. Jak sám řekl, v soutěži, kde se v potaz berou všechny skoky, je důležitá především konzistence. A tak nakonec zvítězil Nor Espen Fadnes, který sice nepodával ty nejvyšší výkony, nicméně díky vyrovnaným top výkonům získal nejvíce bodů.
K vidění byl i tanec na nebi
Druhou, naprosto odlišnou disciplínou mistrovství byla akrobacie, ve které vzdušný rej dvou letců snímá třetí na kameru. Rozhodčí pak bodují obtížnost prvků, styl provedení i práci kameramana ve volném kole. V tom povinném se hodnotí počet odlétaných povinných prvků.
S výkonnostní disciplínou má akrobacie asi tolik společného jako sprint na sto metrů s moderní gymnastikou. Akrobaté mají na sobě sice také wingsuit, nicméně oproti výkonnostním kombinézám mají ty akrobatické menší plochu, tedy menší křídla, aby mohli závodníci bezpečně předvádět salta, výkruty, slétanost a další kreace, které si i sami vymýšlejí.
Nejvíce na rozhodčí zapůsobil ruský tým Basa, který si s velkým náskokem odvezl z Prostějova zlaté medaile. Druhý ruský tým Angry Dogs v posledním skoku zkazil závěrečný, paradoxně prý velmi jednoduchý manévr, takzvané rodeo, kdy jeden letec nasedne na druhého, a nechal se tak na poslední chvíli na stupních vítězů přeskočit Američany.
Každý člověk může létat
Letošní mistrovství světa v Prostějově bylo teprve druhé v tomto sportu vůbec, konalo se pod záštitou FAI (Federation Aeronautique Internationale). Jde stále o relativně mladý sport, který se neustále vyvíjí.
I když ptačí oblek na sebe ušil už v roce 1912 krejčí Franz Reichelt, svůj první a jediný seskok z Eiffellovy věže v něm nepřežil. Bezpečné “ptačí” kombinézy se objevily až v devadesátých letech minulého století. Fungují na principu nafukování látky mezi nohama a pažemi a tělem proudem vzduchu, díky čemuž se vytvoří aerodynamický profil křídla vytvářející vztlak. V dnešních kombinézách jsou dokonce wingsuiteři schopni i několik metrů nastoupat, nikoli jen padat, když předtím vyvinou dostatečnou rychlost střemhlavým letem.
I přes velký rozvoj ve světě má u nás létání na wingsuitu zatím jen pár desítek příznivců. Pokud však někoho toto mistrovství inspirovalo, vzkazuje vám čerstvý mistr světa Espen Fadnes: „Každý se může stát skydiverem.“ Po dvě stě seskocích z letadla, když se člověk naučí ovládat své tělo za volného pádu, je možné začít létat ve wingsuit kombinéze.
