Efekty posilování se zdaleka netýkají jen svalů.

Efekty posilování se zdaleka netýkají jen svalů. | foto: Getty Images

Cvičte, prospějete mozku. Posilování je nástrojem proti demenci

  • 0
Dokáže zlepšit zdraví mozku, kognitivní schopnosti. Vědci už vědí jak. Posilování totiž umí skrze svalové kontrakce vyslat signály, které pomáhají růstu a regulaci nových neuronových sítí v mozku. Tak bojují proti nemocím, jako je Alzheimerova choroba.

Cvičení prospívá fyzické kondici, též duševní, to ví věda dlouho a potvrzuje to dalšími a dalšími studiemi. Zjistila, že se vyplatí začít cvičit i v pozdějším věku, i to se počítá. Ví rovněž, že silový trénink pomáhá i mozku, i to odhalily mnohé výzkumy, psali jsme o nich například tady, tady a tady.

Teď výzkum odhalil, že fyzická aktivita zlepšuje kondici mozku velmi bezprostředně, napřímo. A popsal mechanismus působení posilování.

Svaly stimulují mozek

Autoři, kteří svou práci vydali v magazínu Neuroscience, popsali, jak konkrétně, bezprostředně a výrazně podporuje fyzická, svalová aktivita rozvoj neuronů. Jejich pokus odhalil, že svalové kontrakce vysílají chemické signály, které putují do různých zákoutí těla, včetně mozku, shrnuje magazín Tech Explorist.

Vědce zajímalo především to, jak ony látky působí v oblasti mozku zvané hipokampus. „Je klíčovým regionem pro učení a paměť, tedy pro kognitivní zdraví,“ cituje vedoucího výzkumu Ki Yuna Leeho server Technology Network. Působení látek produkovaných svalovou aktivitou sledoval se svým týmem s pomocí imunofluorescenční metody a zobrazování vnitrobuněčného vápníku.

Výsledky byly působivé. Díky činnosti svalů začaly neurony hipokampu generovat větší a častější elektrické signály, to byla známka robustního růstu a dobré kondice. Během několika dnů poté začaly neurony vysílat ony signály synchronizovaněji. „To naznačuje, že začaly tvořit vyspělejší společné sítě a napodobovat organizace neuronů v mozku,“ uvádí server Beckman Institute, na jehož půdě se výzkum odehrával.

Když přitom kontrakce svalových buněk ustávaly, když byly svaly v klidovém stavu, bez aktivity, neuronová aktivita buněk hipokampu klesla, dodává server Medical News Today.

U toho však zájem studie nekončil. Sama zvýšená aktivita neuronů je totiž riskantní. Přinejmenším jedna studie, z roku 2022, totiž seznala, že „abnormálně zvýšená neuronová činnost“ je rysem Alzheimerovy choroby, a zdá se, že souvisí s kognitivním úpadkem, varuje server Health Line.

Práce Leeho kolektivu přitom zjistila, že pro žádoucí regulaci neuronové aktivity jsou důležité astrocyty. Když totiž vědci astrocyty odstranili, byla aktivita neuronů ještě vyšší. Bez nich by se tedy dostala do bodu, kdy by se stala nezvladatelnou – a projevila se například Alzheimerovou chorobou.

„Astrocyty hrají kritickou úlohu při zprostředkování účinků cvičení. Tím, že regulují neuronovou aktivitu a jsou prevencí nadměrné vzrušivosti neuronů, přispívají k rovnováze nezbytné pro optimální fungování mozku,“ cituje Leeho server Study Finds. Signály vyslané svaly při posilování přitom zvyšují, 1,4krát až 4,4krát, jak kvantitu neuronů v hipokampu, tak astrocytů, upřesňuje zjištění studie server Medical News Today.

Výzkum svého týmu vidí Lee jako krok k náčrtu cvičebního režimu, který by byl účinný pro boj s nemocemi, jako je Alzheimerova choroba.