„Že je sedavý životní styl spojený s množstvím chronických chorob, včetně cukrovky druhého typu, vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, jsme věděli,“ líčí pro server Medical News Today neuroložka Carolyn Fredericsková. Dodává, že o spojení mezi sedavým životem a vyšším rizikem demence již výzkumníci věděli též. Jenže pouze z menších studií. „Naše aktuální je však jednou z těch opravdu největších,“ zdůrazňuje.
Práce jejího týmu byla skutečně rozsáhlá, zahrnula na 50 tisíc mužů a žen, s pomocí akcelerometrů je sledovala průměrně po sedm let. V době, kdy jim vědci přístroj dali, jim bylo šedesát let a demence jim nebyla diagnostikována.
Výzkum, shrnuje ho text v magazínu JAMA Network, zjistil, že čím více sezení poznamenávalo život účastníků a účastnic pokusu, tím víc bylo spojeno s demencí. Hranicí se vyjevilo deset hodin denně. Ještě devět a půl hodiny s vyšším nebezpečím spojeno nebylo, deset hodin již ve srovnání s prosezenými devíti hodinami neslo nárůst rizika demence o osm procent. Dvanáct hodin strávených sezením, buď na jeden zátah, nebo s přestávkami během čtyřiadvaceti hodin, již souviselo s rizikem vyšším o třiašedesát procent.
Studie podle dalšího z autorů Davida Raichlena neprokazuje kauzalitu, je dokonce možné, že lidé tolik času proseděli kvůli demenci. Pro server US News však Raichlen naznačil, že za vyšší riziko mohou potíže, které se sezením souvisejí, jako snížený tok krve do mozku a kardio-metabolické nemoci.
Jeho kolegyně Fredericksová si poté troufla doporučit, jaké cvičení je pro prevenci demence nejužitečnější.