Nejprve prozraďme, že sílu strečinku vyjevila studie z roku 2022. Uprostřed módního přehlížení a zpochybňování strečinku všem tehdy zamotala hlavy, shrnuje portál Medscape. Práce zjistila, že strečink má, oproti všem ostatním zkoumaným čtrnácti druhům fyzické aktivity, unikátní souvislost s nižším rizikem předčasného úmrtí z jakýchkoli důvodů.
Aktuální korejská studie poté přínosy strečinku potvrzuje. Zahrnovala téměř 35 tisíc korejských mužů a žen ve věku od dvaceti do devětasedmdesáti let, vycházela z jejich zdravotních dat z let 2007 až 2013. Kromě strečinku si všímala i silového a aerobního tréninku. Potvrdila benefity všech, strečink se pojil s dvacetiprocentním snížením rizika úmrtí během období do roku 2019, dokdy výzkumníci svůj vzorek sledovali i po roce 2013.
Některé přínosy strečinku přitom mohou překvapit.
1. Zvětší sílu
Při strečinku vystavujete svaly i pojivové tkáně napětí – stejně jako při silovém tréninku. Tenze pak aktivuje receptory zvané integriny, ty přijímají a vysílají signály skrze buněčné membrány. Ty zase odstartovávají kaskádu reakcí, která vede k proteinové syntéze, a tak svaly nabírají objem a sílu. Onen proces funguje při silovém tréninku, jenže i při strečinku.
V druhé případě jsou však zisky přirozeně menší. Silové a svalové přínosy strečinku prokázala například studie z magazínu European Journal of Applied Physiology z ledna roku 2024. Zůstává však nohama na zemi, aby se strečink v tomto ohledu vyrovnal silovému tréninku, vyžadoval by mnohem víc úsilí než trénink s činkami nebo vlastní vahou. V případě posilování velkého svalu prsního bychom museli trávit ve statickém streči patnáct minut denně, čtyři dny v týdnu, po dobu osmi týdnů, tak jako účastníci studie, uvádí magazín Men´s Health. Navíc se speciálním náčiním.
Portál Medscape však připomíná, že tento, silový efekt statického strečinku může být zajímavý pro starší muže a ženy s pohybovými potížemi.