Deprese je stále rozšířenější, dokáže ničit životní spokojenost víc než rozvod, dluhy, cukrovka. Může vést k srdečním onemocněním, úzkosti. Ne každému, kdo jí trpí, se však dostane léčby. Tím zásadnější je studie vedená Michaelem Noetelem z Queenslandské univerzity.
Metaanalýza prozkoumala více než dvě stě kontrolovaných pokusů, které zkoumaly vliv cvičení na léčbu deprese a obsáhly přes 14 tisíc mužů a žen.
Silový trénink svědčí ženám, jóga mužům
Chůze, běh, silové cvičení, jóga a smíšené aerobní aktivity se prokázaly být stejně efektivní jako kognitivní behaviorální terapie, která je standardní terapií deprese, shrnul pro server The Conversation Noetele. Některé z fyzických aktivit efekt oné terapie dokonce překonaly, všechny pak předčily antidepresiva. Noetele chválí též tanec, dodává však, že závěry o jeho účinku limituje počet studií, které se mu věnovaly, bylo jich jen pět a zahrnovaly především mladé ženy.
Výsledky přitom odhalily nuance. Chůze a běh prospívaly stejnou měrou všem, silový trénink o něco víc ženám, jóga mužům, překvapivě. Tyto dva druhy cvičení pak svorně patřily k těm, jichž se lidé drželi s největší disciplínou.
Podle Noetela však nefunguje, když se lidem trpícím depresí vyšle obecné doporučení „prostě se hýbejte“, „jakýkoli pohyb je lepší než nic“, „dělejte něco“. Mnohem lepší je mít jasný, konkrétní program, který nás bude přinejmenším trochu posouvat. „Programy se zřetelnou strukturou fungovaly lépe než ty, které lidem dávaly spoustu svobody,“ popisuje Noetele.
Rovněž pomohlo, když muž nebo žena nebyli na cvičení sami. Pro efekt na léčbu deprese naopak nebylo důležité, jak dlouho se cvičí, ani frekvence tréninků. Naproti tomu záleželo na intenzitě. „Energičtější činnosti výzkum identifikoval jako tréninky, které spalovaly depresi nejefektivněji. Čím namáhavější aktivita, tím lepší výsledky, jde-li o úlevu od deprese,“ popisuje server Medriva.
Proč cvičení pomáhá? Z mnoha důvodů
Studie, která vyšla v magazínu BMJ, však s vědeckou přísností přiznává, že neobjevila zřetelný mechanismus, jak přesně cvičení depresi potlačuje. Data však podle autorského kolektivu dokážou poukázat na trend, vyslovit obecnější hypotézy.
„Je nepravděpodobné, že by všechna zjištění vysvětloval jeden kauzální mechanismus,“ uvádí studie. Za efekt může spíše kombinace mnoha prvků, které se cvičením souvisejí. Autorský tým z nich výslovně zmiňuje sociální interakci, kterou s sebou cvičení obvykle nese, mindfulness nebo přijetí vlastní zkušenosti, zvýšenou výkonnost, ponoření se do přírody, neurobiologické mechanismy. Metaanalýza shledala, že každý z oněch faktorů souvisí s poklesem depresivních symptomů.
Žádný z nich však neovlivňuje celý mechanismus. Každá aktivita navíc samozřejmě zdůrazňuje odlišný benefit. Některá cvičení, například jóga, podporují bezprostředněji vnímavost, skupinová cvičení jsou přirozeně sociálnější, vycházky obnášejí vstup do zeleně, další aktivity jako běh nabízejí zřetelnější, výraznější pocit blaženosti, silový trénink zase jasněji odměřuje výkonnost a odměňuje nás uspokojením z ní. Leckteré aktivity obsáhnou mnohé z těchto mechanismů, ale všechny ne na stejné úrovni.
Studie míní, že je na dalších výzkumech přesněji identifikovat, proč cvičení pomáhá. Zabývat se dál a dál otázkou, zda depresi potlačuje, je podle autorského týmu nadbytečné, to již bylo doloženo prokazatelně, pádně.
Když však odhalíme, jak pomáhá, dovedeme doporučovat konkrétní fyzickou aktivitu takříkajíc na předpis, personalizovaně. Dovedeme individuální pacienty z deprese léčit podle individuálních podmínek individuálním typem fyzické činnosti.
