Když se na sebe auta tlačí v rychlosti 350 km/h, je to lepší než sex, říká Tomáš Enge

Kariéra závodníka z něj boháče neudělala. V civilu jezdí řadovým golfem, pochvaluje si, že je to úsporný vůz, a spoří na důchod. "Na horší časy, doba je krutá," vysvětluje Tomáš Enge. Zahořklý však přesto není. "Dělám to, co miluju, a to je hlavní. A jedu naplno."

Závodíte od svých čtrnácti let. Kdy podle vás přišel moment, který vás tímhle směrem popostrčil?
Myslím, že jím bylo, když mě jako čtyřletého pětiletého caparta nechal táta řídit na polní cestě. Seděl jsem mu na klíně, on šlapal na pedály a já točil volantem. Jezdili jsme takhle se Štěpánem Vojtěchem, synem závodníka Zdeňka Vojtěcha.

Závodění se často dědí z otce na syny, je to tak?
Je. Jezdí se mnou hodně závodníků, jejichž otcové se na trati setkávali s mým otcem.

Sen trval krátce

Jako první Čech odjel Tomáš Enge několik závodů formule 1. Měl našlápnuto skvěle. Pak však přišlo klopýtnutí. Když se po závodu našly v jeho těle stopy marihuany, sen se rozplynul. "Když jsem neměl dost rozumu ani zkušeností, udělal jsem spoustu věcí špatně. Co bylo pravým důvodem mého vyhazovu z F1, je však složitější příběh. Je to svět, který je jeden velký byznys a někdy není spravedlivý."

Dnes se k tomu nechce vracet ani slůvkem. Je smířený, působí ale možná trochu smutně. Touha po vítězství ho však neopustila.

Co dělá z jezdce dobrého závodníka? Talent, píle, peníze, známosti?
Všechno dohromady. Jezdec prochází cestou od motokár přes menší formule, formuli 3, GP2 až třeba k formuli 1. V posledních letech je přitom hodně dobrých závodníků, kteří se z motokár neměli šanci dostat dál jen proto, že nesehnali sponzora.

Svět kolem závodění je bezpochyby drsný. Nelitoval jste někdy, že vás do něj ono ježdění na poli dostalo?
Ne, naopak, to musel být můj nešťastnější okamžik v dětství. Díky tomu jsem tam, kde jsem.

Baví vás ještě vůbec závodění po těch letech?
Pořád. Hrozně moc. Je skvělé zažívat neustále ten adrenalin. Cítit přetížení, to je zážitek.

Lepší než sex?
Občas ano, v hodně rychlém autě. Třeba když jsem jel v roce 2005 Indycar v Americe na oválech. Jezdilo se rychlostí 350 km/hod, všude kolem vás jsou auta, v nejvyšším bodě trati máte tzv. spotera, který vám vysílačkou říká, jak jsou ta auta blízko, protože některá jsou schovaná v mrtvém bodě a vy je nevidíte. Musíte být extrémně opatrní, protože náraz do betonové zdi na oválu opravdu bolí. To vzrušení je obrovské.

Bojíte se za volantem?
Ne. Adrenalin, který ve vás proudí, to, že cítíte sílu závodního auta, přetížení, řízení auta na limitu, abyste nevyletěl ven a přitom jel co nejrychleji, to vše znamená, že člověk nemyslí na to, že by se něco mohlo stát.

Zachováváte před závodem nějaký rituál?
V duchu si hlavně projíždím trať. To jsem dříve moc nedělal, přišlo to až se zkušenostmi, víc teď přemýšlím o technice. A rituály? Před závodem si obouvám jako první pravou botu, stejně tak rukavice.

Říká vám přítelkyně, abyste jel opatrně?
Říká. Je to myšleno jako "Vrať se mi".

Co děláte naopak po závodě? Jdete s ostatními jezdci do baru?
Ano, do baru s hosteskami. (smích) Ne, to byl vtip. Většinou jedeme všichni hned domů. Občas letíme rovnou na jinou akci. Společně jsme se šli napít jen jednou. Po závodech v Abu Dhabí jsme kvůli programu museli zůstat na hotelu, tak jsme zašli na skleničku.

"Pojistit závodní auto se nevyplatí"

V současné době jezdíte s vozem Aston Martin, vyzkoušel jste například ale i ford a lamborghini. Laik by se zeptal, jak velký rozdíl mezi jednotlivými auty vlastně je?
Každé auto má jinak rozloženou váhu, jiný rozchod, rozvod, upevnění ramen, pohyb kol při naklonění. Ford měl navíc řízení napravo. Když jsem si v roce 2008 sedl poprvé do lamborghini, trvalo mi dvě hodiny, než jsem se s ním naučil jezdit. Mělo motor vzadu, těžký zadek, špatně zatáčelo, špatně to brzdilo. Musel jsem změnit jízdní styl, abych jezdil rychle a efektivně. Ale přišel jsem na to a byl jsem o vteřinu, vteřinu a půl lepší než týmoví kolegové.

Kolik závodní auto stojí?
Kolem 23 milionů.

Předpokládám, že ho máte pojištěné.
Ne. Bylo by to za velké peníze, s velkou spoluúčastí, a nevyplatilo by se to. Když má tým profesionální jezdce, s největší pravděpodobností se žádná velká nehoda nestane. A malá se nevyplatí pojišťovat. To by to auto muselo shořet nebo se rozbít na padrť.

Víte, jakou škodu způsobíte za rok?
To nikdo nepočítá.

Vy sám pojištěný kvůli závodění jste?
Mám životní pojistku. Pojištěný musím být, pořadatelé to požadují.

Kolik lidí má závodní tým?
Můj tým má ještě další tým se dvěma auty GT3, takže je nás dohromady asi 35, včetně mechaniků, managementu, tiskového oddělení a jezdců.

Co vlastně děláte, když nezávodíte?
Po nedělním závodě jedu domů. Ve středu večer, ve čtvrtek ráno jedu na další závody. Takhle je to od půlky dubna. Když nezávodím, je potřeba hlavně trénovat fyzickou kondici. Pak mívám schůzky s novináři, se sponzory, testujeme, vylepšujeme. Když třeba postaví Aston Martin nové brzdy, jdu je na kruh vyzkoušet. Poté se firma rozhodne, zda je nasadí.

Kolik jezdec vydělává?
Hrozně moc. (smích)

Jste finančně zajištěný?
Ne. Kdybych přestal jezdit, musel bych si najít něco jiného.

Co by to bylo?
Myslím, že by se to zase motalo kolem aut. Třeba prodej, tak jako se mu věnuje můj otec. Jak říkám, máme to v rodině, můj děda dělal servisního technika.

"Body za řízení mám zatím všechny"

Čím jezdíte po běžných silnicích?
Mám golfa.

Nějaké "vytuněné" žihadlo?
Ne. Obyčejný turbodiesel.

Můžu být upřímný? Čekal bych, že závodník bude mít něco lepšího.
(smích) Doba je krutá. A golf je krásný auto. Úsporný. Jsem spořivý, táta mě to odmalička učil. Spořím na důchod, na horší časy. Nikdy nevíte.

Jak se vám řídí v normálním provozu?
Snažím se jezdit v noci, přes Evropu jedině v noci. Jízda v normálním provozu mi nedělá problém, nepotřebuju jet po dálnici 200 km/h.

Co říkáte na české řidiče?
Myslím, že se to na českých silnicích docela zklidnilo. Nebo jsem se zklidnil já. Body mám pořád všechny, jsem asi dítě štěstěny. Policajti mě dlouho nechytli.

Neutáhl byste to přinejhorším na jméno?
Já jsem zastánce stejného metru pro všechny. I na trati máme pravidla a předpisy, a když je nedodržím, dostanu pokutu. A když nedodržím ta silniční, tak ať dostanu pokutu i tam. S policisty se nehádám, a to ani když si nejsem přestupku vědomý. Svým jménem se neoháním.

Za co utrácíte?
Rád jezdím na motokárách, mám sněžný skútr. Mám rád všechno, co má tři nebo čtyři kola, nerad jezdím na motorkách.

V čem byste se chtěl zkusit svézt?
Bugatti veyron. Je to "nej" auto.

Jak jste technicky zdatný? Uměl byste si sám poradit s opravou vašeho závodního auta?
Na spoustu věcí je předpis, jak se má který díl dotahovat, jakým tlakem natlakovat olejový systém... Ale kolo bych si vyměnil.

Golf byste si sám opravil?
To si raději zajedu k tátovi do servisu. (smích)