Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dobrodruh Petr Tůma: Afrika je nebezpečná, ale civilizace je nápor

  1:00
Při sjíždění Zambezi se vyklopil z kajaku do vody plné krokodýlů, pohlédl z očí do očí hrochovi, setkal se přívětivými domorodci i davem hrozícím mačetami, holemi a kameny.

Afrika očima Petra Tůmy | foto: archiv

„Nejdůležitější je vždy zachovat chladnou hlavu – a nejlepším řešením je častokrát nic nezkoumat a ujet,“ směje se Petr Tůma, český účastník Old Spice Africa Expedition.  

První díl rozhovoru, který vás provedl pouští i masivem Kilimandžáro, najdete tady.

Deníkové záznamy Petra Tůmy o sjíždění Zambezi i o tom, jak odmítl samburskou nevěstu, která by bývala přišla jen na osm velbloudů, 5 tisíc šilinků a troje šaty pro rodiče, si můžete přečíst zde.

ZDE SI PŘEČTĚTE ČÁST DENIKU Z AFRICKÉHO DOBRODRUŽSTVÍ.

Říkal jste, že jste studoval africkou faunu… Jak vaše setkání s ní proběhlo na místě?
V Africe vstupujete do obýváku divokých zvířat – není to safari. Teritorium patří jim, vy jste vetřelec a oni si své území chrání. To je třeba respektovat.

Například hroch, ač vypadá jako neohrabané přerostlé prasátko, způsobí každoročně nejvíc smrtelných nehod ze všech zvířat. Brání zkrátka svůj prostor: když člověk překročí kritickou hranici, rozšlape ho, případně stáhne pod vodu a utopí či rozžvýká.
 
Vy jste se během expedice hrochovi z očí do očí podíval?
Při splouvání Zambezi. Hroši totiž tráví většinu času v meandrech podél břehu, takže se může stát, že se vám vynoří u člunu – a to se přihodilo nám. Udělali jsme jedinou rozumnou věc, změnili směr a co nejrychleji od něj odjeli.

Není potřeba dělat žádnou paniku, ideální je říct si „jo, je tady hroch“ a pláchnout. S chladnou hlavou, spořádaně. (smích) Protože se hroch drží ve skupinách, mohlo se stát, že i kdyby se k naší lodi nedostal on, začali by se vynořovat další. A skončit ve vodě, poté, co vám jeden z nich nadzvedne člun, by nijak milé nebylo.
 
Imperativ chladné hlavy jste udržel předpisově, panika nehrozila?
Byl to okamžik, kdy člověk nedumá, ale koná. Buď dobře, nebo špatně. My jsme se naštěstí zachovali správně... a zůstali jsme celí. Možná i díky tomu, že se snažím studovat zvyky zvířat a mám to snad zafixované v podvědomí.
 
Bylo to jediné blízké setkání s nebezpečnými obyvateli Afriky?
K dalšímu došlo ještě na Zambezi. Ta řeka je plná nástrah, od vodních válců přes víry – a jeden z nich nás prostě vysypal z kajaku. Uprostřed řeky, která je domovem spousty krokodýlů. Nejčastější chybou v takové situaci bývá snažit se dostat na břeh.

Petr Tůma

Ta řeka je totiž široká pět set metrů, má velmi silný proud – a krokodýl pak bývá rychlejší. Takže jsme loď rychle obrátili a počkali, až nám kluci přivezou pádla, která pochytali... a informovali nás, že když jsme se plácali ve vodě, několik krokodýlů se vydalo směrem k nám.

KOUKNI, TÁTA ULOVIL HADA!

Jak časté byly kontakty expedice s místními obyvateli?
Záleželo, kudy jsme projížděli. Ve střední Africe, v tropických oblastech s dostatkem vláhy, jsou vesnice rozesety poměrně nahuštěně, v pouštních pásmech hodně na jihu či naopak na severu kontinentu jsou od sebe příbytky vzdáleny stovky kilometrů. Tam jsme jeli dva tři dny, aniž bychom kohokoli potkali.

Skladba obyvatel kontinentu je přitom neskutečně pestrá, žije tam snad více než 600 etnik! V Namibii jsme potkali Křováky, lidi hubených, malých postav scvrklých od slunce, v Zambii udělané, rozložité lidi, v Etiopii či Tanzanii vytáhlé, vysoké Masaje a Sambury.

 
Představa, že tradiční vesnicí projíždí skupina sportovců s nejmodernějším vybavením má nicméně  lehce bizarní nádech…
… z tohohle pohledu to bylo setkání dvou světů, ale proběhlo bez problémů. Tamní domorodci jsou ohromně přátelští a pohostinní. Civilizační syndrom, kdy si každý zamyká dům a peníze si rozděluje na čtyři hromádky do čtyřech kapes, ten tam schází.

Afrika očima Petra Tůmy

V naprosté většině nás vítali, mávali, nosili ovoce, ukazovali všechno možné… květiny, zvířata. Trochu morbidní bylo, když nám děti přinesly ukázat hada, kterého nějaký domorodec ubil, protože se mu snažil sníst kuře. Had visel na klacku a ten napůl sežraný opeřenec mu plandal z tlamy.
 
Přesto to pro místní lidi muselo být zvláštní neobvyklé: krajinou se žene skupinka na kolech…
Pozor, když pominu oslíky a velbloudy na severu kontinentu, je v Africe kolo nejrozšířenějším dopravním prostředkem! Pravda je, že to byl střet věků: my jeli na ultramoderních kolech, odpružené vidlice, kotoučové brzdy … zatímco oni na kolech dvacet let starých, která se tam předávají z generace na generaci. Protože oni něco takového v životě neviděli, hrozně nadšeně nás na svých strojích s jedním převodem, které ještě brzdí protipohybem pedálu, doprovázeli.

To bylo strašně vtipný a hezký: jeli třeba někam sekat trávu, s mačetou a hráběmi, ale nadšeně se k nám připojili a snažili se s námi udržovat tempo do sousední vesnice.
 
V Africe je nicméně řada konfliktních oblastí, jeli jste přes nějakou takovou?
Keňu u hranic s Etiopií jsme museli přejet na kamionu s ozbrojeným doprovodem, protože tam operuje hodně domorodců ozbrojených puškami, pistolemi, samopaly… Jediný konflikt jsme měli v severní Etiopii. Projížděli jsme vesnicí, kde byl dvousethlavý agresivní dav, který šel hned do nás. Metal kameny, hrozil mačetami, holemi.
 
Jak to dopadlo?
Nebyl čas ptát se, vysvětlovat. Tentýž případ jako s těmi hrochy: nejrozumnější je prostě ujet. (smích) Odnesli jsme si nakonec jen pár modřin na rukou a nohou, protože většinu kamenů pochytaly helmy a camelbacky na zádech, tedy baťohy s rezervoárem s tekutinou, z něhož je vedena hadička, abyste mohl pít za jízdy. Byla to výjimka a šlo o nějakou mýlku, ze které bych nedělal vědu. Přijeli jsme do sousední vesnice – a tam bylo chování lidí o sto procent jiné.
 
ZPÁTKY DO CIVILIZACE

Když se člověk z takové expedice vrátí domů… nemá pocit, že životu v Praze něco schází?
Rozhodně. Aklimatizace do civilizace je vždycky mnohem horší než aklimatizace na ty divočejší podmínky. Na necivilizovaný svět se před cestou jsem schopen psychicky připravit, ale když se vrátím zpátky, to je velký nápor.

Všude kolem davy aut, továrny, kouř, lidi uzavření do sebe – vítejte v civilizaci! Ve srovnávání civilizovaného a necivilizovaného světa u mě civilizace prohrává. Jejím plusem jsou výdobytky pokroku, ale pokud jde o prostředí pro život a o to, jaký má vliv na vztahy mezi lidmi, v tom je pro mě méně přijatelná. A myslím, že podobně to cítí většina cestovatelů.

Afrika očima Petra Tůmy
 
Otázku jsem myslel spíše tak, že poté, co jste si sto dnů sahal na fyzické i psychické dno, je život v Praze, kde je nejadrenalinovějším zážitkem přejít silnici na červenou… tak trochu nuda, ne?
Jasně, procházka Průhonickým parkem je něco o dost jiného než cesta přes poušť. Ale Česko je nádherné, jsou tady lesy, řeky, hory, jezera… všechno. To, že tady sednu na kolo a projedu se lesem, to nic nenahradí! Není to extrém, nepřináší to adrenalin, ale radost ano. V tomhle smyslu to nuda není.
 
Jaká byla první věc, kterou jste po návratu udělal?
Dal jsem si velkou sprchu a naložil se nadlouho do vany. Kvůli nedostatku vody jsme se při expedici častokrát pět šest dnů nemyli. Civilizaci příliš rád nemám, ale některé věci ocenit dokážu… a vana či sprcha mezi ně patří. (smích)
 
Jak by zněla závěrečná bilance, co vám expedice dala?
Mnohé. Setkání s divokými zvířaty v jejich přirozeném prostředí. Seznámení se s místními lidmi a pochopení, v jaké realitě žijí: v chudých oblastech lidé skutečně dědí oblečení, takže jsem se rozhodl poslat na adresy, které jsem si tam vzal, aspoň balík starých šatů, protože vím, jak potřeba tam takové věci jsou. A samozřejmě, posunul jsem si fyzické a psychické hranice.

Vím, že bych vylezl i o kousek výš než na Uhuru Peak, vím, že do běhu přes pouť se nijak nepohrnu, protože to je pro mě peklo. Díky africkým zkušenostem vím, na co si troufnout příště.
 
… a taky se s nimi dá vytahovat v hospodě, ne?
No, to asi jo, ale to můj styl vážně není. (smích)

 
Autoři:
  • Nejčtenější

Jak žít alespoň do sedmdesáti, a ve zdraví. Studie přinesla recept

19. června 2024

Cíle vymezil výzkum pregnantně a přísně. Projít přinejmenším do sedmdesáti let věku, a navíc bez...

Od děcáku a drog k úspěchu. Každého klienta zšikanuju, i Jágra, říká holič slavných

20. června 2024

Premium Jak se z romského kluka z opavského děcáku stal lazebník celebrit? Cesta to byla hodně kostrbatá...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

OBRAZEM: Pornoherečky, křiklouni. Připomeňte si tváře Clash of the Stars

18. června 2024

Má za sebou sedm turnajů, nabídly barvité postavy. Jejich zázemí sahalo od porna po ryzí...

Análnímu sexu přeje pop, fetišům metal. I sex má svůj playlist

17. června 2024

Propojila muziku se sexem. Proto, že pro mnohé prostě patří k sobě. Netradiční studie zjišťovala,...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Lopata nebo kladivo? Nejvýkonnější vrah novodobé Číny si nevybíral

20. června 2024

Nepřirozeně vysoká inteligence, chameleonská schopnost splynout s davem, skvostná znalost...

Erekce v novém ohrožení. Funkce penisu ničí mikroplasty, dokazují vědci

22. června 2024

Premium Nedávné výzkumy našly jejich stopy ve spermatu, rovněž ve varlatech, věda si je dala dohromady...

OBRAZEM: Noblesa i rebelie Donalda Sutherlanda. Sledovala ho tajná služba

21. června 2024  14:30

Byl aristokratickou, velkolepou postavou, která dokázala působivě ztvárnit lásku a vřelost i...

KVÍZ: Jak znáte Clash of the Stars?

21. června 2024

Mnohdy groteskní výkony, extravagantní postavy, křiklounské výstupy, orgie chvástání. Něco...

Od děcáku a drog k úspěchu. Každého klienta zšikanuju, i Jágra, říká holič slavných

20. června 2024

Premium Jak se z romského kluka z opavského děcáku stal lazebník celebrit? Cesta to byla hodně kostrbatá...

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Ostuda bratrů Bendigů v AZ-kvízu. Jan se vymlouval na trému z Mareše

Ve speciálním díle AZ-kvízu s názvem ČT art kvíz se proti sobě utkali bratři Jan a Marsell Bendigovi. V soutěži se jim...

Výhru ze Survivoru utratil Mikýř za rozhovor v prázdné O2 areně, vydělal miliony

Martin „Mikýř“ Mikyska (30) vytěžil své vítězství v reality show Survivor Česko & Slovensko 2024 na maximum. Povedl se...

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Rok od zkázy ponorky Titan. Vyplouvají děsivá zjištění i nové otázky

Před rokem, 18. června 2023, se v severním Atlantiku ztratila ponorka Titan společnosti Ocean Gate. Pátrání potvrdilo...