Do druhého čtení jde v Senátu návrh Jiřího Dienstbiera (ČSSD) a několika jeho kolegů z různých stran, který předkládá velkou změnu – zavedení jednokolového systému a takzvané australské metody. „To znamená, že volič by označil na lístku pořadí kandidátů podle svých preferencí. 1–2–3, případně i dále. Jednička by byla nejlepší,“ vysvětluje Dienstbier.
Vhozením jednoho lístku by pro voliče volby skončily, pak už by se jen počítaly výsledky.
„Zjistí se, kdo je nejslabší, a jeho hlasy se přerozdělí,“ vysvětluje Dienstbier. Systém je vlastně vícekolový – když nemá nikdo většinu, vyřadí volební komise toho, kdo dostal nejméně hlasů. Pak nastává nové přerozdělování, dokud někdo nezíská nadpoloviční většinu.
Nový systém volby vychází z australského modelu, který se používá v dolní komoře tamního parlamentu. Tímto způsobem se volí také prezidenti Irska či Indie.
Změna je na místě i podle odborníků a Dienstbierův návrh hodnotí dobře. „Australský systém je relativně jednoduchý pro voliče, horší to je pak pro volební komisi,“ říká sociolog Dan Prokop z FSV UK.
Úspěch nejistý
Dienstbier přiznává, že změna nemá v Senátu všeobecnou podporu. „Řada kolegů zastává postoj, že nevíme, co to udělá, a bůhví co by to způsobilo,“ vysvětluje. Bude to podle něj otevřená debata a Dienstbier přiznává, že pokud se pod dojmem proběhlých voleb nezmění nálada v Senátu, jeho návrh pravděpodobně neprojde.
„Pokud vím od zástupců nejsilnějších frakcí, velkou podporu nemá, i já jsem na pochybách,“ říká předseda Milan Štěch (ČSSD). Nový systém není zrovna jednoduchý. „Nechci voliče podceňovat, ale kdyby se to sešlo s komunálními volbami, mohl by nastat problém,“ dodává. Podle něj je tu riziko, že by přibylo neplatných hlasů.
Výsledek ale není podle Štěcha zdaleka jistý. „Možná, že atmosféra bude ovlivněna nízkou účastí a senátoři změní názor,“ říká. A připomíná zavedení přímé volby prezidenta. Původně byla většina zákonodárců proti, ale po problematickém průběhu druhé volby Václava Klause si řekli, že už to nechtějí opakovat. A zvedli ruku pro lidové hlasování.
Nízká volební účast je setrvalý stav, který trápí volby do horní komory parlamentu už dlouho. „Vždy po volbách přicházejí nový senátoři a chtějí zlepšit pověst Senátu, aby lidé chodili více k volbám. Říká to každý a nikdy se nic nezmění,“ říká senátor Jiří Dienstbier.
To potvrzuje i předseda senátu Milan Štěch (ČSSD). „Před dvěma lety nás všichni vyzývali, aby se hledala cesta, aby se zlepšila informovanost o volbách a aby se i systém nějak posunul, aby účast byla větší,“ vzpomíná Štěch. Spousta hlavně starších lidí mu během kampaně před 2. kolem říkala, že už volila toho nebo onoho. „Ti lidé nevěděli, že je čeká ještě jedno kolo. Mluví o tom i volební komise, že to lidé často nevědí,“ vysvětluje.
Babiš: Dvoukolový systém je nesmysl |
Připravil proto jednoduchý návrh, který měl zlepšit hlavně informovanost. „To nejmenší, co šlo udělat, je zvýšit komfort lidem a lístky jim poslat až domů i před druhým kolem. A aby se to stihlo, musela by mezi oběma koly být lhůta 14 dnů. Za týden by se to nestačilo roznést,“ popisuje úpravy Štěch. Jeho návrh prošel Senátem, ale zamítla ho Sněmovna. „Ministerstvo vnitra řeklo, že by mohly nastat problémy a bylo by to dražší,“ vysvětluje důvody zamítnutí návrhu.
Změna je nutná
I když jeho návrh už jednou neprošel, je Štěch přesvědčen, že by se systém změnit měl. Pokud neuspěje Dienstbierův návrh přechodu na australský systém, mělo by se znovu zkusit aspoň to, co už jednou navrhoval a dát voličům před 2. kolem lístky domů a prodloužit dobu mezi koly.
Změna má smysl i podle některých odborníků. „Dvoukolový systém při volbách do Senátu je zvláštní v tom, že se vlastně nechová dvoukolově,“ upozorňuje na absurditu způsobenou nízkou účastí voličů ve 2. kole sociolog Dan Prokop z FSV UK. A jako příklad uvádí poslední volby. „Z 50 kandidátů ve druhém kole dostalo jen osm víc hlasů než v kole prvním. Když nepřijdou voliči, tak vybírá jen angažovaná menšina voličů, kteří jsou schopni přijít dvakrát,“ vysvětluje.
Dost často je pak Senát protivládní, protože přicházejí lidé, kteří se angažují proti vládě a kompenzují výsledek voleb do kraje nebo Sněmovny. „Teď dopadl výsledek dobře pro ODS, v letech 2010, 2012 zase pro ČSSD, když byla v opozici,“ dodává. Prokop souhlasí i s ostatními návrhy. Mezi dvěma koly podle něj měly být minimálně dva týdny, ve světě jsou běžné i tři. „Pomůže to kampani, kandidáti se mají šanci odlišit od protikandidáta. Teď před 2. kolem už kandidáti kampaň vlastně nedělají,“ říká Prokop. Za úvahu by podle něj stála i změna termínu voleb, když jsou svázány s nějakými jinými volbami. „Je otázka, jestli by spíš nemělo být svázáno druhé kolo, aby voliči vybrali kompromisního kandidáta, po jakémsi předvýběru v prvním kole,“ vysvětluje Prokop.
Změna i v komunále
Letos v březnu prošel do druhého kola ve Sněmovně zákon o přímé volbě starostů a hejtmanů. Druhé čtení zákona je ale zatím v nedohlednu. Novinka jen v obrysech prošla prvním čtením a teď ji projednávají výbory. „Během prázdnin se nic nového nestalo a před volbami také ne,“ shrnuje pokrok místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Podle něj chybí zejména řada prováděcích zákonů, neproběhla ani žádná širší diskuse. Šance, že za čtyři roky by se v komunálních volbách volilo jinak, není podle něj velká. Vůle počasí změnit zákon a uzákonit přímou volbu podle něj momentálně ve Sněmovně není.
