„Myslím, že Moravskoslezský kraj je velmi životaschopný region,“ míní Zaorálek.
V rozhovoru, který vznikl před minulými volbami, jste byl optimistický a věřil ve vítězství ČSSD. Dopadlo to jinak a dnes jsou preference strany velmi nízké. Jak to tedy vidíte letos?
Zkušenost, kterou teď člověk má, říká, že výsledky voleb se těžko předvídají. Často se rozhoduje až v posledních dnech, což ukázaly minulé volby, konkrétně aféra s lithiem, která nás dostala do velké defenzivy. Situace je tedy až do samého konce otevřená. To neznamená, že není důležité, jak je kdo připravený, jak má dobrou kampaň a jak dokáže komunikovat s lidmi. Dnes jsem ale s odhady dost zdrženlivý.
Nestraší vás nízké preference vaší strany?
Sociální demokracie si moc skvěle nestojí, ale přesto si myslím, že výsledek stran, jako je ta naše, nakonec bude rozhodovat o tom, kam se celá situace vyvine. Jsou tady základní bloky politických stran, které vypadají jako favorité, ale jsou i další strany, které nakonec určí, co bude možné po volbách dělat.
Myslíte, že na volby bude mít velký vliv i koronavirová epidemie, která značně otřásla důvěrou mnoha lidí ve vládu a stát?
Události, jako je koronavirová epidemie, vždy dobře ukážou všechny nerovnosti ve společnosti, které se v takovéto situaci ještě prohloubí. To bylo vidět v oblasti zdravotnictví a vzdělání. Bylo vidět, že šance na vzdělávání jsou v některých krajích a skupinách nižší. Zatímco metropole a některé typy škol to zvládaly lépe, v regionech byli žáci postiženi více, protože zde nebyla taková schopnost na situaci reagovat. Hůře na tom byli i žáci ze sociálně slabších rodin. Ukázalo se, že rozdílná je i dostupnost zdravotnictví. A je třeba se snažit, aby se ty nůžky nerozevíraly, aby byly podmínky pro život v naší zemi všude stejné.
V současné době vykonáváte funkci ministra kultury. Stačíte sledovat i to, co v současné době Moravskoslezský kraj trápí?
Nemám rád, když se říká, že tento region něco trápí, protože mi přijde, že je naopak velmi životaschopný. Vidím i celou řadu pozitivních věcí. Je tady velká aktivita malých a středních firem, které se ve zdejších okresech objevily, umějí dělat zajímavé věci a dávat lidem práci. Je to tedy velmi proměnlivý a dynamický region. Ano, opouštějí se tradiční obory, které kraj živily, přestává se těžit uhlí, ale pořád se to děje bez velkých sociálních otřesů.
Lubomír Zaorálek
|
A pomoc státu při transformaci?
Lidé se tady umějí o sebe postarat, ale to neznamená, že si nezaslouží při této probíhající transformaci pomoc. A zrovna sem se vyplatí tu pomoc směrovat, protože ti lidé to vrátí. Jsou schopni se přičinit a jsou schopní. Ohromně mne zajímá například situace v podniku Liberty, protože tady se jedná o veliké množství lidí. Navíc výroba oceli je jedna z činností, které tady existují už 150 let, takže to tady umíme na vysoké úrovni. A to je věc, kterou stojí za to tady podržet, protože má cenu zlata a zaměstnává tisíce lidí.
Ale právě udržitelnost ocelářského průmyslu je věc, o níž se nerozhoduje na úrovni vlád států, ale v mezinárodním měřítku…
Ano, určitě, to už je role nejen státu, ale i Evropské unie, kdy je třeba vytvářet podmínky, aby zde ocelářství přežilo. Pro Evropu by nebylo výhodné, aby veškeré ocelářské výrobky nakupovala v Číně. Zažil jsem ve Velké Británii, jak byli politici nešťastní z toho, kolik činností přesunuli ven a že už nemají dost vlastních výrobků, a že spoléhat na to, že zemi uživí londýnská City, bylo naivní. Dnes litují, že výrobu oceli nebo aut přesunuli někam do Indie a dnes nemají doma nic.
S útlumem těžby uhlí se hodně řeší budoucí proměna pohornické krajiny, jaké jsou vize ČSSD?
Náš region má překrásnou krajinu, jsou tady Beskydy a Jeseníky. Když se třeba ptali těch, kdo zde zakládali automobilku Hyundai, proč se rozhodli zrovna pro Nošovice, řekli, že ze všech nabídek, co na světě měli, tady byla nejkrásnější krajina. Abychom si tedy nemysleli, že tady máme jen důsledky těžby. Především si ale myslím, že důležitým úkolem je zajistit atraktivitu regionu, aby když se tady někdo narodí, ať má důvod tady zůstat.
Co by tomu mohlo pomoci?
Jedním z důvodů, které lidé uvádějí pro odchod z regionu, je, že jim tady chybí bohatší život. Proto je potřeba podporovat oblast kultury. Jako tady máme Colours of Ostrava nebo Dolní oblast Vítkovice, tak bychom se měli snažit i o něco dalšího. Protože to jsou věci, které dávají zprávu o tomto regionu, že je zajímavý, že je dobré ho navštívit. Posílení zajímavého života by měla být součást transformace.
Ministerstvo kultury podporuje i výstavbu nové koncertní haly v Ostravě. Je to také věc, která může atraktivitu regionu zvýšit?
Zrovna stavba koncertní síně by mohla být velkou událostí. Svým provedením vyvolává pozornost i ve světě. A takovéto esteticky mimořádně projekty jsou dnes téměř podmínkou toho, aby na sebe města dokázala upozornit. Nejde o to přilákat tisíce turistů, ale udělat z Ostravy město, kde si lidé řeknou, tam je zajímavé žít, je tam co dělat.
Myslíte, že té atraktivitě by pomohla i snaha Ostravy získat větší kompetence ve státní správě, jako se to například podařilo přestěhováním sídla Nejvyššího stavebního úřadu?
Do určité míry ano, ale budování úřadů samo o sobě město nespasí. Na druhou stranu je Ostrava v tomhle ohledu opravdu podseknutá. V Brně je například Ústavní soud a celá řada dalších státem placených institucí, a to tady v Ostravě chybí. Státní peníze sem tolik neplynou. Proto jsem rád za vznik Muzea+ v Dolní oblasti, kam by mohly jít masivní investice za strany státu. U velkých měst ve světě jsou muzea jedním z velkých magnetů, a pokud se podaří v Ostravě vytvořit moderní muzeum na světové úrovni, bude to mít pro region obrovský význam.
