SPD má pro tyto volby společnou kandidátku s Trikolórou. Bývalý policista, nyní asistent poslance Radka Kotena (SPD) a opoziční jihlavský zastupitel by si přál pro toto spojení lepší výsledek než 6,5 % získaných před čtyřmi lety. „Věřím, že by nám mohly pomoci právě i hlasy lidí, co sympatizují s Trikolórou,“ míní lídr.
Máte za sebou čtyři roky v jihlavském zastupitelstvu. Jak toto období hodnotíte?
Bohužel koalice servírovala své záměry a hlasy opozice až na výjimky nebrala v potaz. Dvakrát jsem se například snažil prosadit jeden ze slibů, co jsme minulé volby dali voličům, a to zavedení bezplatné MHD pro seniory, invalidy, děti do čtrnácti let a studenty denního studia. Měl jsem k tomu veškeré propočty i potřebná stanoviska, ale návrh přes koalici neprošel. Pokud bychom se tedy letos dostali do koalice, bude to náš bod číslo jedna, který chceme prosadit. Dlužíme to lidem.
Petr Paul
|
Co se vám naopak podařilo?
Povedlo se nám zasáhnout v případě projektu Housing First, který měl původně sloužit jako pomoc při bydlení sociálně slabým a nepřizpůsobivým spoluobčanům. Po roce přišla koalice s tím, že by se projekt rozšířil - z původně dvanácti poskytovaných bytů na čtyřiadvacet. Z nových dvanácti mělo být šest bytů z městských fondů a šest ze soukromých. Tento projekt, který byl vyloženě nerovný vůči lidem, již se o svoji budoucnost zajímají a snaží se řešit otázku bydlení, na rozdíl od těch, kteří jsou sociálně nepřizpůsobiví a svoje potíže řeší na úkor společnosti, jsem vždy velmi kritizoval. A nebyl jsem jediný. K mé kritice se přidali i další zastupitelé a další pokračování Housing First jsme nepodpořili.
Na jaké další oblasti se chcete v případě obhajoby mandátu zaměřit?
Budeme prosazovat, aby byly poplatky za svoz komunálního odpadu z domácností zachovány v dosavadní cenové hladině i do dalšího volebního období. Chceme klást důraz i na účelné opravy silnic, kanalizace, chodníků. Jedním z bodů našeho programu je také snaha o kvalitní školství ve městě. K tomu jsou rozhodně potřeba kvalitní učitelé, kteří by neměli být platově podhodnocení, stejně jako nepedagogičtí pracovníci ve školství.
Jako bývalý policista můžete dobře posoudit veřejný pořádek a bezpečnost v Jihlavě. Někteří obyvatelé kritizují situaci v centru…
Monitoring města je podle mě dostatečně zajištěn více než devadesáti kamerami, včetně centra. A městská policie pracuje z mého pohledu velmi dobře a bude mít pro nás v případě zajišťování veřejného pořádku i nadále prioritu. Zda se někdo v Jihlavě cítí, nebo naopak necítí bezpečně, to je spíše věc subjektivního názoru.
Zřejmě nejvíce diskutovaným jihlavským tématem je teď Horácká multifunkční aréna (HMA). Jak vidíte budoucnost této stavby za téměř dvě miliardy? Jak moc by se na ní město mělo finančně podílet?
Podle mě je to dobrý projekt a určitě ho nechci nijak hanit, ale ta půlmiliarda navíc, co přibyla k původně odhadovaným nákladům, s ním dost nehezky zatočila. Kdyby město mělo k již schváleným 600 milionům korun čerpat prostřednictvím úvěru ještě další půl miliardy, která na výstavbu chybí, bude to neskutečná zátěž pro městskou kasu. Dohromady to dělá nějakých jedenáct set až dvanáct set milionů. Je však potřeba si uvědomit, že tady jde jenom o základ - o úvěr samotný, další nemalé peníze by nás potom stála obsluha tohoto úvěru, čímž se to celé výrazně prodražuje. A to nemluvím o případných vícepracích.
Jak by se tedy mělo podle vás nyní postupovat?
Momentálně jsme ve fázi, kdy čekáme, s jakými výpočty a stanovisky přijde ekonomický odbor. To by mělo zaznít na posledním zasedání zastupitelstva před volbami 20. září. Až tam se dozvíme, kolik by nás to přesně stálo a co by to pro město skutečně znamenalo. Podle mých odhadů, které jsem zmínil i na minulém mimořádném zastupitelstvu, by pak podíl Jihlavy činil kolem 1,7 miliardy korun. A pokud by to měla být takováhle porce, tak za nás mohu říct, že budeme chtít vyhlášení referenda, aby se občané vyjádřili, zda takto chtějí zadlužit město. K vyhlášení referenda je samozřejmě potřeba souhlas zastupitelstva, přičemž to současné už v podstatě končí. Takže stejně ta nejdůležitější rozhodnutí o budoucnosti arény budou v rukou příštích zastupitelů. Na nás je, abychom jim připravili co nejvíce podkladů.
Hovořilo se i o hledání dalších zdrojů financování - dotacích či soukromých penězích… Jak se vy konkrétně díváte na tuto možnost?
U dotací lze teď těžko říct, zda se povede tak vysoké částky sehnat. A zapojení soukromého sektoru zní samozřejmě hezky, ale ono to není v reálu zdaleka tak jednoduché - míchat státní a soukromé peníze. To jako reálné moc nevidím.
Hojně probíranou otázkou je i chybějící dopravní terminál. Jak se stavíte k jeho vybudování?
Dopravní terminál je tu hodně potřeba. Když vystoupíte v Jihlavě z vlaku a vidíte tu hrůzu, tak to není pro město dobrá vizitka. A pak ještě musíte jít 200 metrů - ať prší, sněží nebo pálí slunce, na autobus. To už tomu dává jen korunu! Terminál tu měl být už dávno, jsem rozhodně pro jeho vybudování.
Předvolební seriál Rozhovory s lídryRozhovorem s Petrem Paulem pokračuje seriál, který představuje vybrané lídry stran a hnutí, jež budou ve volbách usilovat o křesla v jihlavském zastupitelstvu. Pořadí rozhovorů se odvíjí od výsledku loňských sněmovních a minulých komunálních voleb. Příští díl se zaměří na koalici Žijeme Jihlavou, jejíž kandidátku vede Vít Zeman. |
V minulých komunálních volbách SPD získalo v Jihlavě bezmála 6,5 % hlasů, dva mandáty. Jaký výsledek by vás potěšil letos?
Rádi bychom samozřejmě dosáhli na vyšší čísla. Podle nějakých předběžných odhadů bychom mohli mít kolem deseti procent. Dali jsme se v těchto volbách dohromady s Trikolórou, máme uzavřenu dohodu o spolupráci. Věřím tedy, že by nám mohly pomoci i hlasy lidí, co právě s Trikolórou sympatizují. Ale náladu mezi voliči lze dnes jen těžko odhadnout. Vliv na to má hlavně centrální politika, z níž je řada lidí, slušně řečeno, dost rozčarovaná. Tím mám na mysli hlavně pětikoalici.
Pokud byste v letošních zářijových komunálních volbách uspěli - s jakou stranou si umíte představit v zastupitelstvu spolupráci a s kým určitě byste nešli do koalice?
My jsme ochotni utvořit koalici s lidmi, kteří mají podobné cítění, názory, priority a cíle jako my, abychom mohli efektivně a co nejlépe pracovat pro budoucnost města. Od žádné strany se nedistancujeme a nikoho zároveň nechceme ke spolupráci nutit. Kolem nás občas kolují různé předsudky a často i nepodložené bláboly - a pokud tomu někdo věří, je to jeho věc.
Letos v únoru vypukla válka na Ukrajině a do Česka - Jihlavu nevyjímaje - začali proudit uprchlíci. Daří se městu situaci zvládat? Jak hodnotíte řešení uprchlické krize, která v zimě nastala?
Podle mých informací v Jihlavě máme kolem dvanácti set lidí, kteří přicestovali z Ukrajiny. Vím o tom, že velká část z nich se zapojila do běžného života, snaží se, pracují, čili přispívají do našeho sociálního systému. Pak jsou tu samozřejmě i tací, kteří takovou snahu nevyvíjejí, a jsou pak i obecně předmětem kritiky. Za sebe ale mohu říci, že když konflikt v únoru vypukl a viděl jsem na vlastní oči tyto lidi, včetně dětí, jimž vzala válka domovy a blízké a přichází sem skutečně bez ničeho, bylo mi jich velice líto. Taky jsem se samozřejmě snažil i osobně nějak pomoci a věnovat jim například nějaké věci.
