„Chceme Šumavu otevřít šetrnému turismu. Snažíme se trochu rozptýlit návštěvnost na více míst. Některé lokality jsou přetížené,“ uvedl.
Netají se tím, že by byl rád, aby mohli lidé v určité době a s jasně nastavenými pravidly vyrazit třeba k Modrému sloupu a projít Luzenským údolím. Zastánci ochrany přírodních procesů to dlouhodobě odmítají zejména proto, že se v oblasti vyskytuje ohrožený tetřev hlušec citlivý na rušení.
Ministr Richard Brabec je na jihu Čech jedničkou hnutí ANO pro volby do Poslanecké sněmovny. Hnutí v regionu obhajuje pět křesel.
Na začátku jste se rozpovídal o Šumavě, tak u ní zůstaňme. Jak jste spokojený se zonací a rozdělením na stupně ochrany?
Především bych chtěl říct, že debata ohledně zonace byla nesmírně vyhrocená a dlouhá. Strávil jsem spoustu času například rozhovory se starosty. Nakonec se nám podařilo najít poměrně velkou shodu s většinou z nich a bylo to podobné i v parlamentu. Nyní se na Šumavě vracejí s těžbou na předkůrovcovou úroveň a věřím, že si s tím území poradí. Lesy tam mají třeba oproti těm hospodářským v nižších polohách lepší přirozenou obnovu. Snažíme se teď zasahovat citlivě.
Takže jste spokojený?
Myslím, že takto nastavit zonaci na 15 let bylo moudré v tom, že krajina dostala čas. Lesy potřebují trpělivost. Když to nikdo nezmění, tak pak mohou naši nástupci někdy po roce 2033 vše vyhodnotit. Podle toho, jak si příroda poradí, je poté možné uvažovat i s rozšířením zóny přírodní s největším stupněm ochrany. Parky by měly postupně směřovat k větší bezzásahovosti.
S lesy si nejspíš příroda na Šumavě poradit dokáže, ale co s turisty? S některými jsou v poslední době problémy, protože porušují různá pravidla. Navíc je jich na některých místech asi až příliš.
Vím, kam asi míříte. Ještě jsme debatu nad touto problematikou neuzavřeli. Přerušili jsme ji v době covidu, kdy jsme měli úplně jiné starosti. Požádal jsem zástupce všech národních parků, zda by něco řešilo například nějaké vstupné.
A řešilo?
Tuto myšlenku jsme opustili. I z parků v jiných zemích mají nějakou formu poplatku snad jen v Polsku. Ani nepředpokládáme, že bychom zaváděli poplatek za vstup do parku. Ten má být pro všechny. Ale uvažovali jsme, zda u nějakého místa udělat limit počtu návštěvníků v jednom čase. Je to například v Adršpachu.
Richard Brabec (55 let)Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO 2011 se narodil v Kladně. Vystudoval Gymnázium Strašecí a následně Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval například ve společnostech Unipetrol, Spolana či Lovochemie, kde byl generálním ředitelem. V roce 2013 se stal poslancem a v roce 2014 ministrem životního prostředí. V Jihočeském kraji má dlouhé roky srub. Má dva syny. |
Takže je to ještě otevřená věc?
Zatím jsme se nedohodli na nějakých jasných pravidlech, která budou použitelná univerzálně. Na Šumavě jsme se bavili o určitých místech, ale zatím to nijak nedopadlo. Chceme to mít v tomto případě dotažené, aby to fungovalo.
Jakou cestou se tedy vydáváte, aby se situace zlepšila?
Musíme se snažit ukazovat i jiná krásná místa tak, abychom turisty více rozptýlili. To je třeba úkol pro návštěvnická centra. Ale určitě budeme dál debatovat o tom, že třeba časem bude někde něco jako časová vstupenka zdarma, aby tam byl určitý limit. Ale to je teď hodně syrové.
S velkým počtem návštěvníků je svázané i to, že se někteří chovají neukázněně. Zvažujete třeba posílení počtu strážců parku?
Posilujeme jejich pravomoci, a to díky schválené novele zákona, který začne platit 1. ledna. Nově budou moci zastavovat motorová vozidla a lodě. To je značný posun. V té novele je těch zajímavostí mnohem více, například ohledně možností zákazu ohňostrojů v chráněných krajinných oblastech. Pokusíme se dostat do přírody i dobrovolné ochránce. Nebo přesunout současné zaměstnance na pozice strážců. Jinak ale v tomto máme určitě limity. Také ale můžeme zkoušet další kampaně a snažit se návštěvníky učit chovat k přírodě šetrně. Problém je samozřejmě i větší agresivita některých lidí.
Naopak mezi aktivisty a třeba při spolupráci se starosty a vedením parku se zdá být situace klidnější než v nedávné minulosti.
Považoval bych za velmi dobré, pokud by vedení parku i po volbách zůstalo stejné. Péče o Šumavu je nyní ve vyrovnaném stavu. V minulosti ohledně národního parku byla válka, kdy na jedné straně stáli aktivisté a na druhé zástupci obcí. Ale ta válka skončila a obě zmíněné skupiny spolu nebojují.
Jak vnímáte rostoucí zástavbu kolem Lipna?
Bavil jsem se o tom se starostou Frymburka, který třeba oceňuje, že park drží linii nezastavět pravou stranu Lipna. Já naprosto rozumím tomu, že v některých částech, kde nejsou nejcennější části Šumavy, se lidé chtějí rekreovat a bydlet tam. To je trend. Lipno nad Vltavou se stalo velkým turistickým centrem a díky tomu například zaměstnávají spoustu lidí. Jinak samozřejmě obce mají své územní plány, které jim většinou další výstavbu umožňují. Například v Loučovicích by k tomu mohlo dojít na brownfieldech. A to je cesta, kterou by se mohlo jít. Neubírat zeleň, ale využít bývalé opuštěné průmyslové areály.
Předvolební rozhovoryMF DNES představuje v rozhovorech jedničky jihočeských kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny ČR. |
A co centrální část Šumavy?
To, co mě více trápí, jsou vzrůstající tlaky na část Modravska a Kvildy a okolí. Ceny pozemků tam rostou do neuvěřitelných výšek a poptávka je tam obrovská. Hodně záleží na obcích, jak to dokážou udržet. Z pohledu parku se budeme více prát za ochranu přírody.
Na začátku jste také zmínil, že byste byl rád, aby se turistům otevřela některá nepřístupná místa.
Několikrát jsem řekl, že bych byl velmi rád, aby byl otevřený Modrý sloup, to je srdcová záležitost. Jednáme o tom se státní správou s ochranou přírody. Věřím, že se to podaří a v nějakém období bude toto místo přístupné. Opět je to o nalezení kompromisu.
Vaším tématem je i boj proti suchu. To teď ale mnohým nemusí připadat aktuální.
Může vypadat, že je dobojováno, ale to ani náhodou není. Bude to nejdůležitější téma pro celou Českou republiku. Musíme pokračovat a dál řešit hledání nových zdrojů, prohlubování vrtů, lepší hospodaření s dešťovou i recyklovanou vodou. Boj se suchem už jsme zahájili. Jsou to tisíce projektů. Skvělé jsou například malé domovní čistírny odpadních vod pro malé obce. To je model, který by mohl fungovat po celé zemi.
