Ještě před šesti a půl lety byla na vrcholu své politické moci. Lidovkyně Klára Liptáková tehdy zastávala post náměstkyně brněnského primátora Petra Vokřála (dříve ANO). Jenže po velké koaliční krizi kvůli sporu mezi oběma subjekty o řízení městských firem z nejvyššího vedení Brna musela vycouvat a následně se opětovně ujala role starostky okrajové městské části Maloměřice a Obřany.
Funkci Liptáková obhájila i před čtyřmi lety, ale totéž se jí teď už znovu nepodařilo. Kromě ní po nedávných komunálních volbách končí v čele brněnských radnic také další dlouholetí matadoři.
Liptáková před dvěma týdny utrpěla od voličů debakl, z radnice ji smetla kauza protipovodňových opatření nutných pro developerský projekt. Ochrana má vést přes pozemky místních, kterým dokonce hrozí vyvlastnění, což se jim ani trochu nelíbí.
Právě proto v létě založili iniciativu PRO Maloměřice a Obřany, s níž teď volby jednoznačně ovládli. Získali 45 procent hlasů, obsadí sedm mandátů v patnáctičlenném zastupitelstvu.
Zato dosavadní starostka za 19 procent hlasů bere jen tři křesla. „Nebudu to vůbec komentovat,“ reagovala na dotaz MF DNES Liptáková, která maloměřické radnici vládla od roku 2010 s dvouletou výjimkou, kdy si právě „odskočila“ na magistrát dělat náměstkyni primátora.
Nezávislé uskupení místních se hned den po volbách domluvilo na koalici s ODS a TOP 09.
„Lidé už opravdu chtěli velkou změnu. Nabídli jsme jim otevření radnice, zároveň za námi už viděli kus práce ve spojení s protipovodňovými opatřeními,“ vysvětluje zástupkyně nespokojených obyvatel Ludmila Kutálková, která se co nevidět stane novou starostkou.
Nepřetržité vládnutí končí po 20 letech
Odcházení z radnice čeká také bývalého sociálního demokrata Jiřího Čejku. Na Vinohradech vládl nepřetržitě 20 let od roku 2002. Posledně uspěl jako nestraník poté, co před volbami vystoupil z ČSSD a sestavil vlastní kandidátku nazvanou Jiří Čejka s občany pro Vinohrady.
Tentokrát ale skončil až třetí na pásce. Uspěli jeho hlasití kritici, pro něž se letitý starosta stal terčem útoků kvůli kontroverznímu projektu sportovně rekreačního areálu Go Up, který v městské části plánoval soukromý investor a místní jej měli jen za zástěrku pro byty.
Nejméně od konce roku 2019 Čejkovi neustále vyčítali nedostatečné kroky radnice v řešení tohoto problému. „Zvítězilo zlo nad dobrem. Po celé poslední čtyři roky jsme čelili útokům, nadávkám, pomluvám. Volby byly buď my, nebo oni,“ prohlašuje končící Čejka.
Vinohradskou radnici nově povede koalice složená z Plus pro Vinohrady, SPOLU a Vinohrady společně. Jejich 13 křesel z 21 znamená pohodlnou většinu. Starostovské funkce se ujme lidovkyně a advokátka Jitka Ivičičová, přestože její uskupení skončilo až druhé. „Ze všech zastupitelů jsem získala nejvíc preferenčních hlasů,“ zdůvodňuje.
Součástí vedení městské části bude například i bývalý blízký spolupracovník Čejky, místostarosta Jiří Karásek, nyní kandidující v dresu Plus pro Vinohrady.
Osm funkčních období stačilo, rozhodl veterán
Poprvé od konce komunismu čekají výrazné změny okrajové Jehnice. Tamní starosta Václav Šicha končí po předlouhých 32 letech, k osmi funkčním obdobím už další „zářez“ nepřidá.
Podle svých slov tentokrát pouze kandidoval do zastupitelstva, aby podpořil rozjeté projekty, znovu starostou už být nechtěl. „V prosinci mi bude 77 let, plánuji si užívat důchodu. Po mediální masáži z posledních čtyř let ze strany Společně mi to už stačilo,“ hlásí Šicha.
Právě místní uskupení Společně v Jehnicích si jako vítěz voleb pozici starosty nárokuje. V sedmičlenném zastupitelstvu má tři mandáty, v koalici jej doplní spolek Klidné Jehnice s jedním zastupitelem.
Novým starostou se stane lídr vítězného uskupení, obchodní manažer Robert Charvát. „Chceme zmodernizovat radnici, jít cestou digitalizace, transparentnosti, otevřenosti, větší komunikace s občany,“ plánuje Charvát.
Starosta bral až čtvrté místo
Nová síla „obsadí“ také radnici v Bosonohách. Tato městská část byla dlouho pod kontrolou ČSSD, konkrétně Miroslava Sojky, který převzal klíče od kanceláře starosty poprvé už v roce 2004. S výjimkou jednoho funkčního období v ní pravidelně úřadoval až do současnosti.
Jenže čtvrté místo ve volbách pro něj znamená vyklizení kanceláře a konec starostování. „Výsledek beru jako propadák, jsem z něho naprosto překvapený,“ smutní Sojka.
Čerstvý vítr má okrajové části přinést vláda KDU-ČSL s TOP 09 a dvou nezávislých subjektů. Povede ji lidovec Martin Černý, v civilu obchodní a vývojový manažer.
Nejistota panuje v Brně-jih a Líšni
V ohrožení je pokračování dalšího matadora ve funkci starosty, Josefa Haluzy (ČSSD) z Brna-jih. Ten působí na místní radnici prakticky nepřetržitě už od roku 1990. Z počátku byl místostarostou, později povýšil do čela městské části, kde strávil i poslední čtyři roky.
Volby Haluza vyhrál o zlomek hlasů před KDU-ČSL se STAN, jenže animozity a vzájemné vymezování dosud komplikují vyjednávání o nové koalici. Místní situace je snad nejzamotanější ze všech městských částí. Nabízí se hned několik variant, přičemž zcela reálné jsou také ty bez účasti letitého politika.
A může se to stát i jinde v Brně. Ačkoli dosáhl nejlepšího volebního výsledku v Líšni od roku 1990, zůstává tamní starosta Břetislav Štefan (ČSSD) v nejistotě, zda naváže na předchozí tři období v čele radnice.
K vládnutí potřebuje získat alespoň jednu větší stranu, jeho formace získala 12 mandátů z 29. Ve hře je však i obejití jasného vítěze dohodou ostatních stran.
Ostatně stejná situace už nastala v Černovicích, kde se na vládnutí opět nebude podílet vítězné uskupení Společně pro Černovice se sedmi mandáty z 21. Současné starostce Petře Quittové (STAN) se podařilo domluvit širokou koalici složenou z jejích Černovických patriotů, ČSSD, ANO, KDU-ČSL a ODS.
