Zatímco duben byl podle dat Českého hydrometeorologického ústavu srážkově nadprůměrný, květen naopak přinesl sucho, které v posledních letech trápí zemědělce napříč regiony.
„S vodou je to opravdu špatné, všechno nám řve žízní, obiloviny, hořčice i řepka. Modlíme se, aby každým dnem přišel déšť,“ říká například Jaromír Rathouský, soukromý zemědělec z Vysokých Třebušic na Podbořansku.
Srážky, které do republiky dorazily v první polovině tohoto týdne, mnoho nenapravily. Zatím se dá jen těžko odhadnout, o kolik bude letošní úroda menší.
„I kdyby teď napršelo 40 milimetrů, obiloviny už budou poznamenané. Pro ně je rozhodující první polovina května. To je doba, kdy začínají ve stéblech vytvářet klasy,“ vysvětluje Rathouský s tím, že v první půlce května na Podbořansku nespadla ani kapka vody.
„A to je problém. Obilovina pak začne shazovat odnože, zbavovat se vedlejších částí. Kdyby tady před dvěma týdny napršelo 20 milimetrů, bylo by to v pořádku, ale pšenice už to bohužel promeškala,“ podotýká.
S tím souhlasí i Otakar Šašek ze zemědělského družstva Klapý na Litoměřicku. „Kvůli suchu očekáváme u pšenice a řepky oproti loňsku až o 15 procent nižší výnos. Problém je v tom, že i zima byla velmi suchá a byl nedostatek sněhu,“ popisuje.
Nevýhoda krušnohorského stínu
Situace se podle něj může ještě částečně změnit, pokud dojde k dešťům, které meteorologové slibovali na tento týden. „Ale odhady jsou zatím jen 2 až 4 milimetry, což je strašně málo. Bylo by potřeba alespoň 15 nebo 20. Pokud nenaprší, bude nižší výnos a obilí bude menší než loni,“ poznamenává.
Podle Rathouského sice meteorologové slibují srážky, ale jeho pozemky jsou v krušnohorském stínu. „U nás tak většinou spadne maximálně 20 procent toho, co předpovídají,“ lituje Rathouský.
S nedostatkem vody se už několik let potýkají i pěstitelé v ovocných sadech. Podle Jana Petráska z ovocnářství v Ploskovicích na Litoměřicku by však letošní úroda mohla být relativně dobrá.
„Sucho je, ale pro ovocné stromy je ještě čas, stačí, když srážky přijdou v létě. Pro nás je rozhodující období červen a červenec, v té době má strom největší odpar a potřebuje nejvíce vláhy. Co se týče jablek, násada je pěkná. Trochu nám vypadly meruňky kvůli opylení a mrazu a dobře na tom nejsou ani hrušky. To zase souvisí s počasím v době květu, kdy nebylo dost sluníčka a spousta plodů opadala,“ nastiňuje Petrásek.
Už teď jsou vidět praskliny
S meruňkami má letos problémy i zemědělské družstvo v Klapém. „V přízemní vrstvě zhruba do 1,2 metru máme mrazové poškození hlavně na meruňkách a třešních. Ale ani loni to nebyla s meruňkami žádná sláva,“ připomíná Šašek.
Sadař Petrásek se přidává s tím, že čím více vody teď spadne, tím lépe. „Půda srážky do určité míry akumuluje a už teď vidíte v sadech všude praskliny, což není dobré,“ míní s tím, že chybí v přírodě z dlouhodobého hlediska hlavně spodní voda.
To potvrzují i data portálu Intersucho.cz, který se dlouhodobě věnuje klimatickým změnám a monitoringu sucha v Česku.
„V celé republice je aktuálně deficit půdní vláhy mezi 20 až 40 milimetry, což se týká i Ústeckého kraje. Situace zatím není kritická, ale lokálně v několika katastrech je extrémní sucho. Celkově nejvíce převažují kategorie mírné a výrazné sucho,“ přibližuje situaci Pavel Zahradníček z týmu Intersucho.cz.
Podle odhadů zemědělců zapojených do projektu budou letošní ztráty výnosů v kraji nejčastěji do 10 procent. „Ale jsou i okresy jako Ústecko, Mostecko a Lounsko, kde jsou odhadované ztráty 30 až 40 procent,“ upozorňuje Zahradníček.
Meteorolog: Situace není dobrá„Nějaké srážky přijdou, ale vesměs slabé. Takže ani v tomto týdnu, který bude trochu chladnější a oblačnější, se situace zásadně nezlepší,“ předpovídá Radek Tomšů z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Je to se stavem podzemních vod skutečně tak špatné? Jak jsou na tom řeky na severu Čech se svými průtoky? Může se situace změnit? |
