„Deficit je příliš velký, aby to jedna lokální srážka spravila. Bohužel nejsou zatím na obzoru žádné větší, které by nepříznivý výhled zvrátily,“ poukazuje bioklimatolog Miroslav Trnka.
Období od půlky května do konce června je přitom klíčové. „U řady plodin jde o dobu, kdy se rozhodne, jaký výnos bude. Výživa ani stav půdy to bez vody nezachrání. Už teď nám naši respondenti (zemědělci, pozn. red.) hlásí, že vidí negativní dopad zejména na jařiny. A suchem zasažený prostor se stále zvětšuje, jde i o téměř celou jižní Moravu,“ říká Trnka, který stojí i za projektem Intersucho, na němž spolupracuje Ústav výzkumu globální změny Akademie věd, Mendelova univerzita v Brně a Státní pozemkový úřad.
Problém se odvíjí už nějakou dobu. Vše odstartoval velmi suchý a teplý podzim, potom přišla mírná zima, a nižší polohy tak zůstaly téměř bez sněhu.
Dříve krajina dostávala na jaře vodní „injekci“ z tajícího sněhu během několikatýdenních oblev, což dosytilo zásobu vody v půdě. Roztátý sníh přitom nenahradí ani srážky, protože dešťová voda se chová jinak – má vyšší teplotu, je mobilnější, snáz se vypařuje a odtéká. Pokud se krajina přehoupne do jara bez sněhové rezervy, má problém. Letos navíc následoval mimořádně teplý a suchý březen.
Podle Trnky je už teď deficit v půdě tak velký, že je zaděláno na sucho do července až počátku srpna. Jeho odhadované dopady na výnos hlavních plodin na jižní Moravě činí zatím 10 až 30 procent. Lépe je na tom oblast jižně od Brna, kterou extrémně suchý podzim tolik nezasáhl a kde by měla být určitá rezerva vláhy hlouběji v půdě. To skýtá možnost zvlášť pro ozimy, aby si ještě pár týdnů poradily.
Zemědělci jsou už navíc poučenější a řada z nich investovala do nových strojů či testovala nové postupy. „Ale že bychom byli jako stát připravenější z pohledu infrastruktury, větších zásob nebo změn struktury hospodaření, toho se mnoho nestihlo,“ upozorňuje Trnka.
Na Blanensku už se nesmí zalévat
Nevyhovující je i stav podzemních vod. Na jihu Moravy už vodohospodáři zakázali ve dvanácti obcích používat pitnou vodu na zalévání, napouštění bazénů nebo mytí aut. Všechny jsou na Blanensku, kde je nejvíc míst zásobovaných pouze z lokálních mělkých podzemních zdrojů. Aby v nich bylo dost vody, musí hodně pršet v období od září do března, což se nestalo.
„Preventivně jsme proto přistoupili k tomuto opatření, aby si lidé uvědomili, že může nastat problém, a chovali se odpovědně,“ vysvětluje mluvčí Vodárenské akciové společnosti Iva Librová.
Byť je nyní stav podzemních vod na úrovni roku 2018, kdy byl problém největší a do obecních vodojemů musela být kapalina dovážena, seznam by se už tentokrát rozšiřovat nemusel. Mnoho obcí se už totiž stihlo napojit na skupinové vodovody, například Velká Roudka.
„Snažíme se, aby postižených obcí ubývalo, aby ideálně nebyly žádné. V mnoha případech však obce čekají na dotace,“ přibližuje Librová. Chystá se například velký projekt řešící zásobování obcí v Moravském krasu, konkrétně v Jedovnicích a okolí.
I obec Rozsíčka se potýká s omezením používání pitné vody každý rok. Tady chtějí propojit nový vrt se stávající obecní a nově odkoupenou studnou. „Všechny tři zdroje se potkají v jednom vodojemu, kde se voda upraví a pustí se do vodovodního řadu, který zásobuje naši obec, a pokud bude potřeba, tak i sousední Sulíkov,“ plánuje starosta Josef Kovář (za KDU-ČSL).
Lysice zase spolu s Drnovicemi a Voděrady založily Svazek obcí vodovod Marek, který usiluje o napojení na skupinový vodovod Blansko. „Projekt je již hotov, byla podána žádost o stavební povolení a probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby,“ přibližuje investici za předpokládaných 135 milionů korun starosta Lysic Pavel Dvořáček (ČSSD).
Řekám hrozí vysychání
Sucho trápí i řeky protékající jižní Moravou. Když už zaprší, prakticky nic do nich neodteče – vše si bere půda a rostliny.
„Průtok v Moravě se pohybuje mezi 30 a 50 procenty květnového normálu, v Dyji mezi 30 a 40 procenty, ve Svratce ve Veverské Bítýšce je to 34 procent. Jevišovka, Rokytná a Oslava se pohybují okolo 20 procent průměrných měsíčních hodnot,“ sděluje za útvar vnějších vztahů a marketingu Povodí Moravy Jana Kučerová.
Vodohospodáři proto dotují průtoky v řekách vypouštěnou vodou z přehrad. „Je důležité, aby vodní toky plnily své funkce a poskytovaly dostatečné podmínky pro život vodním živočichům a na vodu vázaným společenstvům. Současně aby také dostatečně ředily odpadní vody, vypouštěné do toků například z čistíren,“ oznamuje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Například vodní nádrže Nové Mlýny a Vír na Vysočině nedávno vylepšily průtok ve Svratce a v Dyji dohromady o téměř milion kubíků vody.
Důležité je, že většina nádrží je téměř nebo zcela plná. Vodohospodáři dlouhodobě vypouští jen nezbytné minimum. „Pracujeme s různými scénáři, tedy i s těmi, že by se mohlo extrémní sucho opakovat. V případě srážkového deficitu může v tocích bez možnosti nadlepšení vodou z nádrží docházet v průběhu jara a léta k jejich vysychání,“ podotýká Gargulák.