Žatec je v UNESCO, zápis je však výzva. Lze udržet turisty déle než den?

  • 4
Součástí světového kulturního a přírodního dědictví se Žatec a krajina žateckého chmele staly letos v září. Pro Žatec je zápis do UNESCO obrovská výzva. Hned po zápisu začali přijíždět další a další turisté. A Žatec už ví, že musí zlepšit parkování i služby.

„První dojem ze Žatce jsme měli rozpačitý. Přijeli jsme v podvečer, hlavní náměstí bylo vylidněné. Vedle řady opravených měšťanských domů, se jich dost rozpadá. Jak si ale město více procházíme, navštěvujeme památky, líbí se nám tady víc a víc,“ líčí mi dvojice turistů Dagmar a Mikuláš.

Oceňují nejenom nabídku různých muzeí a dalších turistických míst, tak především zápal průvodců. Přijeli sem z Berouna na dva dny poté, co se tamní chmelařské památky a okolní krajina protkaná chmelnicemi dostala na Seznam světového dědictví UNESCO.

Díky získání prestižní značky se Žatec objevil v celostátních i zahraničních médiích. A zafungovalo to.

Žatec je v UNESCO, zápis je však obrovská výzva.

„Už první víkend po zápisu byl nadprůměrný. Každého návštěvníka se ptáme, odkud k nám přichází a kde se o nás dozvěděl. Téměř každá odpověď bývá podobného rázu: Jste zapsaní v UNESCO, je pěkné počasí, tak jsem se přijeli podívat,“ říká ředitel Chrámu chmele a piva Jaroslav Špička.

Jen za loňský rok do tohoto areálu, který vznikl přestavbou bývalých chmelařských skladů a představuje tradici pěstování a obchodování s chmelem na Žatecku, zavítalo přes 13 tisíc turistů. Letošní čísla budou i díky UNESCO vyšší. „Předpokládaný vývoj ukazuje, že budeme v nárůstu někde okolo 15 procent,“ předpokládá Špička.

Vyšší zájem hlásí i další turistické cíle. Třeba středověký Mederův dům či Chmelařské muzeum, které se chlubí největší expozicí svého druhu na světě. „Zprávy v médiích vzbudily pozitivní ohlas,“ těší jeho ředitele Vladimíra Valeše.

To, že je Žatec na seznamu UNESCO, lze považovat za známku jedinečnosti a kvality, v žateckém případě jde o soubor památek a krajinu chmele.

Kromě dobře připravených muzejních expozic a „načančaných“ památek či jistě zajímavého příběhu o pěstování, na které už nyní lákají reklamní spoty, musí však město návštěvníkům nabídnout především základní servis – kvalitní ubytování, dobrou gastronomii, pohodlné parkování a nějaký zážitek, který jinde prožít nelze. A v tomto má Žatec podle místních ještě co dohánět.

„Žatec by se měl proměnit v zážitkové město“

„Zápis na seznam je výzva pro celé město. Bude velmi náročné, abychom dostáli potřebám turistů. Čeká se, že bychom měli zabrat a vytvořit nové služby, které zde návštěvníky udrží delší dobu než jeden dva dny,“ říká majitel kavárny Mlsná koza Libor Dongres.

„Žatec by se měl také proměnit v zážitkové město, aby to nebylo jen o tom projít si a prohlédnout památky... Co tu ale pak dělat dál? Turisté by měli dostat možnost začít poznávat celý region – projet se třeba koňským povozem do chmelnice, v sezoně si zkusit načesat věrtel chmele, navštívit pivovary a ochutnat různá piva, dát si večeři v dobré restauraci,“ dodává Dongres.

Prestižní zápis

  • 18. září byl Žatec a jeho chmelařské okolí zapsaný na seznamu UNESCO.
  • Město se tak stalo 17. českou památkou hmotného kulturního či přírodního dědictví.
  • Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

„Jako rodák mám ze zápisu velkou radost. Z podnikatelského hlediska to bude ale ještě běh na dlouhou trať. Návštěvníci vyžadují kompletní servis výletu. Večer zde není moc vyžití. Na druhou stranu nikdo asi nechce, aby měl do nočních hodin pod okny hluk,“ zamýšlí se majitel restaurace Steakhouse El Toro Milan Bláha a naráží i na stinnou stránku turistického ruchu.

„UNESCO je příležitostí pro turistický ruch, na nás to klade nějaké nároky, abychom třeba rozšířili prostory. Město by mělo zapracovat na marketingu, najmout na to odborníky a nenechat si takovou příležitost uniknout mezi prsty. Pozoruji léta, že tu všechno trvá, na všechno je čas,“ podotkla Kateřina Emingrová, provozovatelka restaurace U zlatého beránka.

V Žatci lze dohledat několik hotelů a penzionů. Oslovení ubytovatelé zatím výrazný nárůst návštěvnosti nepozorují. „Jezdí víceméně stejně turistů. Zápis je určitě dobrá věc a jsem za to ráda, ale město se ještě musí hodně snažit, aby jim mělo co nabídnout,“ říká Martina Pilňáková z penzionu Černý rytíř.

Ubytovací kapacity brzy narazí na limity

Podle místních stávající ubytovací kapacity stačí, ale nemusí to trvat dlouho a narazí na limity. Ve městě zcela chybí kemp či parkovací místa pro karavany, které jsou trendem několika posledních let.

Mezi místními také často rezonuje názor, že centrum města je prázdné, několikrát zazní výraz mrtvé. Částečně mají pravdu.

Vedle fungujících obchodů s různým zbožím, cukrárnou či nedávno znovu otevřeného hotelu s restaurací Kapitán působí jako pěst na oko špinavé vitríny nefungujících podniků a omšelé fasády chátrajících budov.

Radnice proto připravuje plán, jak oživit podnikání v historickém centru, a to formou dotačního titulu.

„Třeba na podporu nových i stávajících provozoven, například v tom duchu, aby měly otevřeno i v neděli a sloužily turistům i místním, kteří jdou na procházku,“ představil starosta Radim Laibl (ANO) na webových stránkách radnice.

Najít volné parkovací místo je problém

Vedení města také očekává, že díky UNESCO dosáhne na nové dotační tituly na opravy budov a rozvoj turismu.

Zapracovat musí město také na parkování. V současné době je část centra zpoplatněna a část nikoliv. Řidiči mívají problém najít volné parkovací místo. Otázku zlepšení parkování řeší město dlouhodobě.

„Máme vytipovaných asi deset míst, kde můžeme parkoviště vybudovat nebo plochy pro parkování rozšířit. Teď budeme analyzovat, jaké studie posuneme dál do projektových dokumentací. Ministerstvo kultury a památkáři chtějí zachovat ráz města, které tu vždy bylo. To musíme respektovat, i díky tomu jsme se dostali na Seznam světového dědictví. Vždycky je to něco za něco,“ upozornil starosta.