„Zapsaná kulturní krajina je reprezentována dvěma vzájemně funkčně i historicky propojenými částmi: žateckou chmelařskou krajinou s chmelnicemi a venkovským zázemím, kde probíhalo zpracování ihned po sklizni, a městem Žatec, které vždy bylo a je centrem celé chmelařské oblasti a kde se sdružují objekty pro zpracování chmele, jeho konzervaci, balení. Město bylo centrem obchodu a certifikace kvality místního chmele a dodnes je místem výzkumu této plodiny,“ popsal Jaroslav Špička, manažer pracovní skupiny, která nominaci Žatce připravila.
„Jsem nesmírně potěšen, že se tuto nominaci podařilo zapsat na seznam světového dědictví, neboť pěstování chmele, našeho zeleného zlata, je neodmyslitelně spjato s českou kulturou. Věřím, že nová památka světového dědictví přinese této lokalitě nejen potvrzení jejích výjimečných hodnot, ale i impuls k dalšímu rozvoji, lepší ochranu a posílení spolupráce na poli památkové péče, turistického ruchu či propagace,“ řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Hejtman Jan Schiller (ANO) je přesvědčený, že to bude mít kladný dopadl na celý Ústecký kraj. „Je to pro nás velká prestiž. UNESCO nám pomůže v tom, abychom už nebyli vnímáni jako špinavý a ošklivý kraj, snažíme se tady o přeměnu regionu,“ řekl Schiller a poděkoval všem, kteří dlouhá léta pracovali na zápisu.
Umístění na seznam UNESCO zároveň pokládá za velký závazek. „Žatec musí načerpat zkušenosti ve městech, které už jsou v UNESCO déle. Pokud bude potřeba, jsme připraveni pomoci,“ doplnil hejtman.
Vylézt, vyfotit, změřit. Odborníci mapují les chmelařských komínů v Žatci |
Podle žateckého starosty Radima Laibla (ANO) zápis na seznam UNESCO znamená pro Žatec a Zálužice, na jejichž území je chmelařská krajina, vedle prestižní značky také potenciál dalšího rozvoje a silné turistické pozice v Ústeckém kraji i Česku.
„Již díky nominaci byl Žatec úspěšný v získávání dotací na obnovy památek ve městě z evropských programů, příkladem je radnice nebo probíhající obnova kláštera. V následujících letech se chceme zaměřit především na turistickou infrastrukturu a řešení parkování v obou komponentách,“ uvedl v tiskové zprávě Laibl.
V plánu je mimo jiné vybudovat nové parkoviště v centru města, zlepšit značení pro turisty i více zpřístupnit chmelové stezky, řekl Jaroslav Špička.
„Je to budování infrastruktury pro cestovní ruch, parkovací plochy, ubytovací kapacity, restaurační zařízení. Není to jen o městě, ale je to taková byznys příležitost pro kohokoli s dobrým nápadem a určitě najde za strany města podporu k tomu, aby své projekty mohl začít realizovat,“ sdělil Špička.
Vedení města se plánuje s místními podnikateli co nejdříve setkat a společně se domluvit na dalších aktivitách. Úskalí vidí například v tom, že ne ve všech podnicích se dá platit kartou.
Vysoká koncentrace památek
Město chystá marketingovou kampaň s cílem přilákat i zahraniční turisty, u kterých není povědomí o krajině žateckého chmele tak rozšířené. Na památky a turistické cíle související s žateckým chmelem chce více upozornit. V plánu je upravit značení, které turisty dovede k nedávno opraveným památkám, i podpořit dopravní spoje k zajímavostem mimo město.
Velkého přílivu turistů, jako zažívá například Český Krumlov, se ale radnice neobává. „Myslíme si, že to bude pozvolný nárůst, který bude odvislý od naší propagace,“ řekl Špička.
Ředitel České centrály cestovního ruchu CzechTourism Jan Herget uvedl, že se Žatec díky UNESCO může stát přirozenou zastávkou zahraničních turistů při cestě z Prahy do Karlových Varů, což výrazně přispěje k rozvoji lokální ekonomiky.
„Další zápis na UNESCO je pro český turismus obrovský úspěch. Navazuje na loňské vorařství, které rovněž nemá ve světě obdoby. I když jsme, co do metrů čtverečních, malá země, co se týče zápisů na Světový seznam kulturního dědictví, jsme světovou velmocí. Patříme mezi země s nejvíc UNESCO památkami na kilometr čtvereční,“ řekl Herget.
Žatec se letos podruhé pokusí o UNESCO, uspět chce s chmelařským dědictvím |
Žatec usiloval o zápis na seznam UNESCO od roku 2014. Napoprvé se svou žádostí neuspěl, od Výboru pro světové dědictví dostal v roce 2018 doporučení přepracovat nominační dokumentaci s tím, aby ji rozšířil o chmelnice.
Součástí nominace se tak stala i ves Stekník včetně místního zámku, vesnice Trnovany s příklady zachovalých sušáren chmele a okolní krajina chmelnic. Rozšířily tak původní popis historického jádra Žatce včetně Pražského předměstí, cenného množstvím technických památek, jež sloužily ke zpracování a skladování chmele.
Česko má na seznamu světového kulturního dědictví v současné době už 17 památek. Vedle nově zapsané chmelařské oblasti jde o historické centrum Telče, Prahy a Českého Krumlova, poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému ve Žďáru nad Sázavou, centrum a památky v Kutné Hoře, Lednicko-valtický areál, jihočeské Holašovice, zahrady a zámek v Kroměříži, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, brněnská vila Tungendhat, židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči, hornický region Krušnohoří, chov koní v Kladrubech včetně související krajiny, lázeňský trojúhelník (tedy města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně) a Jizeskohorské bučiny.
V kategorii nehmotných památek jsou zapsány tanec slovácký verbuňk, foukané vánoční ozdoby, tradice sokolnictví, masopust, jízda králů, loutkářství, modrotisk a vorařství.
6. července 2019 |
