„Pravděpodobně jsme jedinou památkou u nás, která má v barokní zahradě vojenský bunkr. Byl součástí linie lehkého vojenského opevnění,“ vysvětluje kastelánka Jana Zajíčková.
Stavbu krytu povolil v roce 1937 švýcarský konzul Gérold Déteindre, který byl posledním soukromým majitelem zámku.
Bunkr láká k prohlídce především mužskou část návštěvníků a děti toužící po dobrodružství. Poprvé letos je zpřístupněný veřejnosti.
„Připravili jsme informační cedule k jeho historii včetně popisu obranné linie, které byl součástí. Návštěvníci mohou opatrně vstoupit i dovnitř, ale je to spíš pro dobrodružné povahy,“ popisuje kastelánka.
Osvětlení krytu představuje jen svíčka. Z vybavení toho moc nezůstalo. Dochovaly se jen uzávěry střílen a lafety k uchycení kulometu. Zvenčí zůstaly háky k uchycení maskovací sítě.
Zájem o návštěvu zámku roste
Po válce byl rodině Déteindrově rokokový zámeček zabavený, v roce 1949 se dostal do rukou Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Později přešel pod Národní galerii v Praze.
V roce 1996 ho získal do správy Národní památkový ústav, který začal s jeho postupnou obnovou. Návštěvníci si poprvé interiéry zapomenuté památky prohlédli v roce 2012.
„První rok nás navštívilo 1 500 lidí, loni přišlo 7 tisíc návštěvníků. Letos jsme již na počtu 6 200 a vypadá to, že bychom mohli loňský rok překonat. Zájem o náš zámek každým rokem vzrůstá. Lidé tu mají možnost spatřit jeho proměnu přímo v reálném čase,“ upozorňuje Zajíčková.
Restaurátorské práce totiž probíhají před očima turistů stále. V minulých letech tam viděli obnovení kaple s obrazy barokního malíře Ignáce Raaba a s varhany z dílny nepomyšlského varhanáře Ferdinanda Müllera z roku 1772.
I další prostory čeká renovace
Nová je chodba, která se opět brzy stane obrazovou galerií. Je možné, že ji ozdobí i portrét Gérolda Déteindra, který se jeho potomci rozhodli na Stekník dlouhodobě zapůjčit společně s knihami podepsanými posledním soukromým majitelem zámku.
Další prostory na renovaci ještě čekají. Do tří let by měla proběhnout oprava poloviny zámku. Po skončení letošní hlavní sezony začne obnova schodiště do prvního patra, jemuž se má vrátit původní historická podoba.
Následovat budou restaurátorské práce v hlavním sálu v prvním patře a čtyřech přilehlých pokojích. Ty původním majitelům sloužily jako jídelna, pánský pokoj, kuchyně a rohový pokoj.
„Zachovala se tam řada prvků, například dřevěné obložení stěn, původní nábytek, kachlíčkový obklad v kuchyni a dva krby,“ pokračuje Zajíčková.
Na drobné restaurátorské práce čeká také salla terrena, což je přízemní sál, který je vstupem do zahrady. Objekt je bohatě zdobený nástěnnými malbami, které ale nejsou tak jako ve většině ostatních prostor ukryté pod nánosem několika vápenných nátěrů.
