V úvodní části sezony to byly především klasiky, na které se teprve jedenadvacetiletý český jezdec stáje Lidl-Trek zaměřil.
„Proti loňsku jsme změnili náš klasikářský tým a nastal v něm větší přetlak dobrých závodníků. Takže jsme museli na závodech prostřídat lidi, protože nás bylo na klasiky celkem dvanáct,“ popisuje. „Ale co jsem jel, snažil jsem se objet dobře. A s Roubaix jsem asi nejvíc spokojený.“
Mělo to být původně tak, že se na Roubaix stanete nejdůležitějším mužem pro vašeho lídra Madse Pedersena?
Zrovna na klasikách to bývá takové, že si něco řeknete na týmové poradě před startem, ale potom se během závodu dějí věci jako pády, defekty, mechanické problémy. Proto většinou, kdo je zrovna po ruce, musí pomoci. Mým úkolem bylo původně hlídat větší úniky zkraje závodu.
Ale nakonec jste táhl Pedersena zpět do čelní skupiny a později dokonce určoval tempo i v ní, v centru pozornosti televizních kamer.
Cítil jsem, že mám dobré nohy a byl jsem i ve správný čas vepředu na sektorech, kde se pole dělilo a kde lidé měli problémy a padali. Zůstali jsme vepředu z týmu tři, já, Mads a Eddy Theuns.
Jenže oba měli defekt.
Tak jsem se trochu hledali a posléze jsme dokázali pro Madse odpracovat ten asi největší kus práce. Co v nás bylo, tak jsme na těch kostkách nechali. Urodilo se z toho pěkné třetí místo pro Madse.
A pro vás pochvala od týmu za práci, kterou jste odvedl?
Jo, zrovna Mads ke mně po závodě přišel, měl slzy v očích a objímal mě. To vždycky potěší, když vidíte, že si lídr váží práce, kterou jsem pro něj odvedl. Bylo to super.
Navíc příště pro změnu jiní mohou pomoci vám, až budete lídrem.
Nebo se příště Mads přimluví při nominaci na některé důležité závody a řekne sportovním ředitelům: ‚Chci s sebou do týmu Vacka, protože je loajální a dokáže tam pro mě být.‘ Nejsem zrovna typem závodníka a člověka, kterému když řeknou, že musí něco udělat, dělá si věci po svém. Snažím se pokaždé odvést práci, kterou mám za úkol, a pokud možno přidat ještě i něco navíc.
It was a “Hell” of a Ride @parisroubaixcourse 2024
Left everything out there for @pedersen__mads and he gave it back with such a great result , Thank you Mads it was a pleasure and great experienceto be part of such a strong Team with you !
#nevergiveup #keepgoing
@hardyccphotos @gettyimages @vincentsoubabere.pro
Dostal jste letos na některých klasikách i šanci jet je na sebe?
Na Nokere Koerse a Bredene Classic (semiklasiky kategorie 1.Pro, kde obsadil 23. a 21. místo). Ale to jsou zrovna takové klasiky, kde ne vždy rozhodují nohy a které bývají i dost o štěstí. Většinou se dojíždějí ve spurtu. Zkoušel jsem při nich ostatním ujíždět a nastupovat, ale vždycky to sjeli. Takže jsem si zazávodil, ale očekávaný výsledek z toho nebyl. Celkově jsem však spokojený, že víceméně na všech klasikách jsem měl dobrou výkonnost.
Po zasloužené závodní pauze, kterou jste dostal po Roubaix, teď program vaší další sezony poněkud zhoustl, že?
Prvním závodem po pauze byl Eschborn-Frankfurt, kde jsem cítil dobré nohy, akorát jsem chytnul dva defekty, no prostě smůla. A teď mě narychlo povolali na menší etapák Kolem Maďarska. Tam si dost věřím, a chtěl bych se pokusit o etapu. Pak pojedu Kolem Norska a Kolem Belgie, kde jsem startoval už loni (skončil tehdy celkově devátý a získal dres nejlepšího mladíka) a letos chci zabojovat o celkové vítězství.
O celkové vítězství?
Takový je cíl. Ten závod mi sedí, jen musím ještě potrénovat časovku. Jde o typ terénu, ve kterém bych měl dokázat vyhrát. I Kolem Norska bych mohl zabojovat o pěkné celkové umístění, i když tam je na programu i jedna etapa s těžkým kopcem.
Mathias Vacek s parťáky z týmu Lidl - Trek před závodem Eschborn-Frankfurt
Hlavním vrcholem sezony by však měla být pro vás olympiáda. Na ni má Česko pro silniční závod vyjeté jen jedno místo. Jak to vypadá s bojem o jeho obsazení?
Výběr pěti kandidátů už je svazem daný a teď záleží na tom, jak kdo bude výsledkově a výkonnostně konzistentní. Na klasikách jsem neměl moc šancí jet na sebe, zato nyní nadchází období, kdy budu moci svoji výkonnost prodat a ukázat, že na olympiádu patřím.
Má při rozhodování o nominaci sehrát roli i umístění na červnovém mistrovství republiky?
Určitě ano, ale spíš by mělo jít o celosezonní stabilní výkonnost.
Zamlouvá se vám profil pařížské trati?
Už jsem ji studoval. Měla by mi vyhovovat a navíc je olympijský závod zajímavý i tím, že v něm (kvůli kvótám) nemůže startovat příliš mnoho cyklistů. Bude to tedy tak trochu závodění postaru. Ale Paříž je ještě daleko, může se do té doby stát spousta věcí. Každopádně nominace na olympiádu a Vuelta jsou dvě hlavní akce, na které se zaměřuji.
Na Vueltu už máte od týmu nominaci přislíbenou?
Ano. A měli by ji jet i Pedersen a Skjelmose. Budu muset být připravený, abych jim tam kvalitně pomohl.
Předpokládám, že se třítýdenního zápřahu na Grand Tour nebojíte.
Nebojím. Každý si svou první Grand Tour někdy musel projít. Jasně, jde o krok do neznáma, ale těším se na to.
