Vydra říční je další predátor, který opět začíná pomalu osidlovat Krušné hory, odkud před lety vymizel, stejně jako vlk. Zvíře, které patří na seznam silně ohrožených druhů, se tu podařilo znovu prokázat v roce 2006 v pohraniční oblasti na Karlovarsku.
V roce 2011 už se našly její stopy téměř na celém území hor od Karlových Varů až po Ústí nad Labem. Na 100 kilometrů čtverečních se ale pohybují jen dva až tři dospělí jedinci.
Ochránci se proto snaží zmapovat vydří teritoria, migrační trasy a zajistit, aby se jich v prostoru mezi horami a Ohří usadilo víc.
„Jediné, co v současné chvíli o zdejších vydrách víme, je to, že tu jsou a že zřejmě přišly z Německa,“ popisuje situaci Lukáš Poledník, vědecký pracovník obecně prospěšné společnosti Alka Wildlife.
Tříleté zkoumání výskytu vyder
Alka Wildlife bude v rámci přeshraniční spolupráce spolu s ústeckým muzeem a saskou společností AG Naturschutzinstitut Region Dresden příští tři roky zkoumat výskyt vydry v Krušných horách.
První fází vědeckého projektu je snaha zjistit, zda se vydry vyskytují na všech, tedy i na těch nejmenších tocích v celých Krušných horách, které jsou jejich přirozeným prostředím.
Zároveň vědci vytvářejí síť monitorovacích bodů, kterou v budoucnu použijí na hlídání výskytu této dravé šelmy. Nejvhodnější pro takové sledování bývají prostory pod můstky, které si vydra ráda vybírá ke značkování svého teritoria.
„Je důležité zjistit, kde se všude pohybuje a zda se její šíření do okolí nezastavilo,“ doplňuje Poledník. Místní populace je podle něj zatím závislá na neustálém doplňování jedinci z německé strany, a pokud by tu zůstala osamocená, zanikne.
Málo ryb, nízké rozmnožování
Nízká populace souvisí s nedostatečným rozmnožováním, které má zase přímou souvislost s nízkým stavem ryb a obojživelníků na zdejších říčkách, které jsou hlavním zdrojem vydří potravy.
Ještě v 90. letech, kdy začal celorepublikový program na záchranu vydry, šlo o kriticky ohrožený druh. V 70. letech dvacátého století zůstalo na třech izolovaných místech v jižních Čechách, Českém Švýcarsku a Beskydech pouhých 180 jedinců.
Povodí Ohře a Bíliny bylo kolonizováno vydrami zatím jako jedno z posledních území. Vědci stále nevědí, zda zdejší populaci nerozšířily i vydry pocházející z jižních Čech, které mají díky své desítky let trvající izolaci specifický genofond.
„K tomu, abychom zjistili genetický původ vyder, zkoumáme i uhynulé jedince. Za celou dobu pozorování se k nám zatím ale dostaly pouze dva kusy,“ říká zoolog ústeckého muzea Václav Beran.
Hlaste mrtvé vydry, žádají odborníci
Pokud tedy lidé v přírodě najdou uhynulou nebo autem sraženou vydru, měli by se obrátit na ústecké muzeum nebo pracovníky Alka Wildlife. Ti přijedou a zvíře odvezou k odbornému prozkoumání.
Až vědci alespoň částečně vydří populaci zmapují, vytipují nebezpečná křížení říčních toků se silnicemi, která mohou být pro migrující vydru kritická a jež by se přitom dala v budoucnu lehce upravit.
Cílem projektu je zajištění takových tras, po nichž bude moci vydra z vrcholových partií Krušných hor dojít a doplavat bez úhony až k Ohři.
V současnosti je takových toků, které tyto podmínky splňují, jen několik, většina jich je naprosto neprůchozích. Do budoucna je potřeba zanechat nebo znovu vytvořit pro vydru přirozené přechody v krajině.
Dalším důležitým úkolem pro obnovu vydří populace pak bude i spolupráce s rybáři, kteří berou vydru jako škodnou. Přitom mohou – v případě způsobených škod – žádat stát o kompenzace, stejně jako je to v současné době například u vlka.
