Odvolání k vrchnímu soudu podali jak státní zástupkyně, jež žádala přísnější tresty, tak obhajoba požadující opak. „Soud prvního stupně postupoval ve svém rozhodování velmi pečlivě. Všechna odvolání proto byla zamítnuta jako nedůvodná,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Pavla Augustinová.
„Soud prvního stupně uložil tresty u horních hranic zákonných sazeb, přičemž zcela vnímal hrůznost toho činu. Tu plně zohlednil,“ řekla soudkyně, proč senát nepřistoupil ke zvýšení trestů.
Mladíci, kteří podle znalců netrpí žádnou duševní chorobou, čin dopředu plánovali. Na konci února pak dítě na odlehlém místě v Děčíně desítky minut bili pěstmi i kameny nebo řezali nožem. Když chlapec už jen chroptěl, začali si ho natáčet na mobil, přičemž mu do úst strčili cigaretu a odhalili přirození.
Ale to ještě nebylo všechno. Při svém běsnění mu pak navíc na hýždě vyryli pentagram. Nakonec mu na hlavu nasadili sáček a bezvládné tělo zaházeli listím. Hochův mobil a oblečení vyhodili na různých místech.
„Chovali se zcela bezcitně. Odhalováním oběti dávali najevo, jak ji chtějí ponížit,“ podotkla k jejich řádění soudkyně Augustinová.
Oba mladíky několik hodin po činu odvezla na policii matka mladšího z nich poté, co se jí přiznali se slovy, že „udělali něco strašného“.
Motivem byla podle všeho láska. „Byl to nešťastný trojúhelník, i když je otázkou, jestlisi poškozený nějakého trojúhelníku vůbec byl vědom. Starší z odsouzených miloval poškozeného a mladistvý miloval staršího z pachatelů. Poškozený zcela neopětoval lásku staršímu, tak se ho odsouzený rozhodl zbavit. Mladistvý spolupachatel se na tom podílel, protože si odstranil konkurenta,“ uvedl Martin Majchrák, předseda senátu ústeckého krajského soudu při srpnovém vynášení verdiktu.
Soudkyně: Každý sám by to neudělali
Mladistvému pachateli, kterému bylo v době útoku 15 let, hrozil trest až 10 let. Staršímu pak 15 až 20 let, případně trest výjimečný.
„Uložit mladšímu z pachatelů desetiletý trest by bylo na místě, kdyby u dospělého pachatele přicházel v úvahu trest výjimečný. Pro jeho uložení jsou však dané jasné podmínky, mimo jiné předpokládaná nenapravitelnost toho člověka. To v tomto případě není,“ uvedla Augustinová s tím, že u hochů je vzhledem k jejich věku hlavním cílem náprava, nikoli potrestání.
Soudy u obou zohlednily polehčující okolnosti: dosavadní bezúhonnost, projevenou lítost či prohlášení viny.
„Podle znalců by čin nespáchali, pokud by se k tomu vzájemně nepodněcovali. Samostatně by se k něčemu takovému pravděpodobně nikdy neodhodlali,“ doplnila Augustinová.
Proti uloženým trestům je nyní možné se bránit podáním dovolání k Nejvyššímu soudu. Advokát staršího z pachatelů Zdeněk Pánek ho nevylučuje.
„Budeme se zabývat otázkou, zda nepoužijeme mimořádný opravný prostředek, pokud jde o způsob výkonu trestu. Klient má uloženou věznici se zvýšenou ostrahou. Máme však za to, že s ohledem na osobu klienta, by mohla být uložena jen věznice s ostrahou,“ uvedl Pánek.
Pozůstalým soudy přiznaly odškodné ve výši přes dva miliony korun.
