Pocházíte z Mladoboleslavska, na Střekově jste se usadila po studiích ústecké pedagogické fakulty. Čím vás uchvátil?
Střekov je pestrá čtvrť. Je tu blízko do přírody, blízko do města, klid. Ano, jsou tu ubytovny a žijí zde sociálně slabí, ale takové je celé Ústí. Připadá mi, že na Střekově je místní patriotismus silnější než v jiných částech města a že Střekované mají svou čtvrť opravdu rádi. Většinou se odtud nestěhují, naopak sem přicházejí další mladí lidé. Střekov by se klidně mohl stát čtvrtí mladých aktivních lidí, ale je to o odvaze. Nesmějí se zaleknout toho, že jsou tu tři ubytovny. Lidé musí přijmout Střekov takový, jaký je, a pokusit se jej udělat lepším i v těchto podmínkách. A to opět platí pro celé Ústí.
Jako zájmový spolek jste vznikly teprve loni, ale činné jste už mnohem déle. Kdy jste se daly dohromady?
Na začátku byly matky dvě - Jitka Gazdová a já. Chodily jsme po nábřeží na dlouhé procházky a jak nám děti rostly, tak jsme vyhledávaly místa, kde by si mohly hrát. Moc jich nebylo, a tak jsme aspoň prosazovaly dovybavení dětského hřiště u železničního mostu. Také akcí pro děti se tu konalo minimum, proto jsme uspořádaly lampionový průvod, dětský den, navázaly jsme spolupráci s Činoherákem. Naše aktivity vyvrcholily v září roku 2015 akcí Zažít město jinak. Měla velký úspěch, přišlo asi 500 lidí. Podařilo se nám dostat ven na ulici i ty, kteří se jinak o naše akce nezajímali. A přidávaly se k nám i další matky, dnes už je náš organizační tým pětičlenný.
Co chystají letos
|
Jakou roli mají střekovští otcové?
Hlídají děti (smích). Kromě toho pomáhají, jak to jde, a dělají nám skvělé zázemí. Na většinu příprav si ale bereme děti s sebou, takže to pro tatínky není taková zátěž. Ale jsou skvělí, díky jim, bez jejich podpory a tolerance by to samozřejmě nešlo.
Máte různě staré děti. Neobáváte se toho, že matky budou spolek opouštět, až jim děti odrostou?
Tomu se snažíme předejít tím, že chceme dělat nejen dílničky, ale i další akce, které posouvají komunitu dál a které oživují veřejný prostor. Zatím pořádáme akce pro malé děti, protože je máme malé. Až vyrostou, tak je zaměříme jiným směrem. Už před Vánocemi jsme například v Činoherním studiu dělaly adventní bazar, na který dorazilo 200 lidí, uspořádaly jsme také bleší trh. Snažíme se oslovit i jinou skupinu lidí než rodiče malých dětí.
Co všechno plánujete v letošním roce?
Letos se lidé mohou opět těšit na masopustní rej, vítání jara, dětský den, akci Zažít město jinak či bleší trh, vše ve spolupráci s Činoherním studiem, které si zaslouží velkou poklonu a díky za to, že se tímto směrem otevírá občanům. Akcí a jejich návštěvníků přibývá a nemůžeme si už dovolit hradit náklady ze svých kapes, jak tomu bylo dosud. Proto jsme napsaly projekt Střekov žije, na který jsme dostaly 30 tisíc korun od Ústecké komunitní nadace. Příspěvek pokryje část nákladů všech letošních akcí.
Jedním z vašich velkých témat je revitalizace nábřeží. Co vám na něm nyní vadí nejvíce?
Vadí mi, že se travnaté pásy kolem Labe pravidelně neudržují, aby se rodiny mohly natáhnout na deku, piknikovat. Uvítala bych častější údržbu břehů a jejich prosekávání. A kdyby výhledově přibyl třeba veřejný gril nebo houpačky v zatravněném pásu, bylo by to skvělé. Revitalizaci by si zasloužil celý pás od Benešova mostu až ke zdymadlům. Je to jedna z mála částí města, kterou vidí cizinci projíždějící Ústím po cyklostezce, a zatím je nijak neláká k zastavení. První vlaštovkou je bar Box na nábřeží a my hledáme další nápady. Základem je ale celkové zkulturnění prostoru kolem Labe.
Jenže jde o záplavovou oblast, takže spoustu atraktivních prvků může odnést první velká voda.
Ano, ale i s tím se dá pracovat. V jiných městech to jde. Revitalizací prošla třeba nábřeží v Sušici nebo Litomyšli, a to z grantu Nadace Proměny Karla Komárka. Navrhly jsme tento grant magistrátu, který se k tomu staví vstřícně. Čeká nás ještě jednání s Povodím Labe, abychom spolu vyřešili, co si můžeme na nábřeží dovolit právě s ohledem na záplavové území. O grant by žádal magistrát, podmínkou je spolupráce s nějakým místním spolkem, náš spolek proto nabídl magistrátu pomoc.
Pokud by se podařilo zvelebit nábřeží, na jakou další část Střekova zaměříte pozornost?
Změnu by si zasloužil i parčík naproti soudu. Na jaře oslovíme místní lidi, aby tam přišli osadit záhony květinami, a byly bychom rády, kdyby Střekov zvelebil i ty samotné betonové záhony. Další nápady očekáváme i od lidí z horního Střekova. Doufáme, že když je oslovíme, třeba se k nám přidají a bude nás zase o něco více. A jsme opět u výjimečnosti Střekova - je plný lidí ochotných něco dělat. Když se rozhodneme, že do něčeho půjdeme, tak se přidávají další a nehledají důvody, proč by to nešlo.
Inspirují vaše aktivity i lidi z dalších částí města? Vzniknou třeba Klíšské matky?
Ano, občas se na nás někdo obrátí. Na Skřivánku například fungují Skřivánci na síti, kteří se snaží pracovat s tamní komunitou, jmenovitě Eliška Pixová a Hana Musilová. I my samy čerpáme inspiraci z jiných měst. Sledovaly jsme například aktivity spolku Švihák z Mariánských Lázní.
Zatím jste na mateřské, ale v září se vracíte na Gymnázium Jateční, kde učíte češtinu a společenské vědy. Nakolik to ovlivní chod Střekovských matek?
To zatím neodhadnu, spíše nijak, ale je pravda, že řada jednání se odehrává dopoledne, a protože jsem z nás poslední, kdo je na mateřské, chodím na ně já. Asi budeme muset pro naši práci nadchnout nějakou další maminku na mateřské (smích).
