„Dva miliony korun půjdou na odkoupení lázní i s pozemky, 80 tisíc na zaplacení daně z převodu nemovitosti a 250 tisíc na zabezpečení objektu. Vyšli jsme tak vstříc městskému obvodu Střekov, který chce lázně, nebo alespoň to, co z nich zbylo, zachránit,“ řekl náměstek primátora Martin Mata z ANO.
Střekov o získání lázní usiloval dlouho. Budova totiž byla neúspěšně privatizována a postupně chátrala. Její poslední vlastník, První Pražská Rekvizitní společnost, ji v dražbě v roce 2007 koupil za 5,4 milionu korun, nic s ní však nedělal a objekt se rozpadal dál.
O pět let později se ho firma marně snažila prodat za 8 milionů korun, to už byl sídlem bezdomovců a terčem zlodějů kovů. Jaké má společnost s domem plány, se nikdy nepodařilo přesně zjistit, protože dlouhodobě se střekovskou radnicí nekomunikovala. To se změnilo až nyní.
„Podařilo se nám s První Pražskou Rekvizitní společností spojit a průběžně komunikujeme. Kupní cenu se nám ještě podařilo snížit a byli bychom rádi, kdyby v září už budova byla naše,“ řekl střekovský místostarosta Jiří Němeček z hnutí PRO! Ústí.
Obvod požaduje, aby majitel nejdřív odvezl odpad
Před podpisem smlouvy Střekov požaduje, aby majitel z budovy i přilehlé zahrady odvezl haldy odpadků, kvůli kterým se rozmnožují potkani, jež znepříjemňují život nájemníků nedalekých bytových domů.
„Nechceme kupovat dům s odpadky. To necháme na vlastníkovi, aby na nás zůstaly jen stavební zabezpečovací práce, aby se do nyní volně přístupné zahrady a lázní nedostávali bezdomovci a další nevítaní hosté, kteří si zde udělali zázemí,“ přiblížil Němeček.
Přestože budova trpěla nájezdy zlodějů kovů, statika domu narušená není. Nehrozí tak, že by se objekt zřítil, jak se řada obyvatel Střekova obávala.
„To určitě ne. Byl zde statik, ocelový krov je v pořádku. Kromě zabezpečení vstupů musíme jen udělat nějaké drobnosti na střeše a opravit okapy, aby do budovy nezatékalo,“ uvedl místostarosta.
Místo bazénu nejspíš bude kulturní centrum
Podle představ radnice by se lázně měly stát kulturním centrem, které Střekovu chybí. Bez dotací či strategického partnera to ale nepůjde.
Lázně VrbenskéhoO stavbě lázní rozhodlo vedení firmy Schicht v roce 1928, otevřeny byly 6. září 1931. Kromě bazénu zde byly perličkové a vanové koupele se saunou a byly to jedny z nejmodernějších lázní ve střední Evropě. Jméno po poslanci Dr. Bohuslavu Vrbenském dostaly v roce 1946. V roce 2007 lázně koupila První Pražská Rekvizitní společnost za 5,4 milionu korun, o 5 let později se je snažila už zdevastované prodat za 8 milionů korun. Nyní rada města dala Střekovu na jejich záchranu dotaci 2,3 milionu korun, 2 miliony na odkoupení lázní i s pozemky, 250 tisíc na zabezpečení celého objektu. |
„Bylo by dobré navázat na historii lázní, aby zde byly rehabilitace se spoustou léčebných procedur,“ popsal Němeček.
Bazén zde ale zřejmě už nikdy nebude. Podle plánů Střekova by vedle zdravotnického a rekreačního centra ve zbylé části mohlo být kulturní centrum, velká zahrada lázní by se mohla hřišti propojit se sousední sportovní halou.
„Vymyslet si můžete cokoli. Ale jde především o reálnou budoucnost, abychom nevytvořili něco, co bude dalších dvacet let na papíře. Věřím, že do té doby nebude areál ležet ladem, velká zahrada by se mohla mnohem dříve stát zajímavou kulisou pro letní festivaly a alternativní kulturu,“ dodal místostarosta Němeček.
Lázně postavil Schicht k výročí továrny
O stavbě lázní rozhodla firma Schicht v roce 1928, když tím chtěla připomenout 80. výročí od svého založení. Měly sloužit zaměstnancům této slavné továrny na mýdlo.
Otevřely se 6. září 1931. Kromě bazénu velkého 25 x 12 metrů s největší hloubkou 3,5 metru byly vybaveny saunou, vanovými a perličkovými koupelemi. Jméno po doktoru a ministru Bohuslavu Vrbenském jim přidělila až komunistická krajská správa v roce 1946.
Nešťastné události lázně postihly v šedesátých letech minulého století, kdy byly jediným krytým plaveckým areálem vhodným pro školáky v Ústí nad Labem. Malí návštěvníci začali trpět zápalem mozkových blan, na který však nezabírala tehdy známá antibiotika. Někteří školáci na nemoc i zemřeli.
Později se zjistilo, že původcem onemocnění byla bakterie Neagleria fowleri, která žije v horké vodě. Příčinou bylo špatné dlaždicové obložení, za kterým se držela voda, v níž pak bakterie vznikaly. Kvůli tomu byly lázně opakovaně zavírány.
