Sedmnáct minut dlouhá prezentace akademiků z Ostravy, kterou vypracovali pro firmu Kámen Zbraslav, jež kamenolom provozuje, simuluje na základě inženýrsko-geologických, hydrologických, hydrogeologických a geotechnických podmínek průběh sesuvu a jeho příčiny.
Odborníci v ní upozorňují na lokální deformace zářezu s výrony podzemní vody už od roku 2009. Ve svahu se podle nich drobné trhliny půdy objevily už před sesuvem, krátce před ním vznikla velká trhlina pod železniční tratí a na okraji lomu Dobkovičky.
„Svah byl dočasně ve stavu labilní rovnováhy a vlivem dlouhodobých srážek a nasycení horninového prostředí vodou byla tato rovnováha narušena. Nejprve došlo k aktivaci malých sesuvů v zářezu dálnice a byly pozorovány výrony vody,“ vysvětlují odborníci z Technické univerzity Ostrava ve videu.
„Následně došlo k dílčím deformacím ve svahu ve formě poklesu terénu a vzniku trhlin, prokazatelně více než měsíc před aktivací sesuvu, což bylo dokumentováno ve stavebním deníku,“ doplňují.
Trhliny podle nich způsobilo odlehčení paty svahu zářezem dálnice a nasycení zeminy deštěm v oblasti nad dálnicí až k okraji lomu. Sesuv se pak přenesl na celý svah, přičemž zemina strhla i část skládky štěrku na okraji lomu Dobkovičky.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce po kamenolomu 797 milionů korun. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), již sesuv poškodil železniční trať pod svahem, žádá dalších 240 milionů. Soudní spor se táhne od roku 2016 a obsahuje mimo jiné i 21 posudků a odborných stanovisek.
„Stojíme si za tím, že sesuv způsobila firma provozující kamenolom. V soudním sporu stojíme na stejné straně jako SŽDC,“ sdělil mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Podle něj je video akademiků jen jedním z pohledů na věc.
Firma Kámen Zbraslav však vinu odmítá s tím, že sesuv byl důsledkem nevhodného umístění stavby a nepříznivého počasí. Definitivní rozuzlení by měl přinést až revizní posudek, o který si soud zažádal.
K závalu došlo na začátku června 2013. První zemina byla z místa odvezena v listopadu 2014 a sanace dálnice stála téměř půl miliardy korun. Poslední 12 kilometrů dlouhý úsek přes České středohoří začali motoristé využívat až v polovině prosince 2016.
Kvůli nestabilnímu podloží byl ale u Prackovické estakády provoz sveden do jednoho pruhu. ŘSD jej zpevňovalo piloty a vysokotlakou injektáží betonu. Podle některých geologů však nejsou ani nyní vyloučeny další sesuvy.
Po sesuvu měli problémy i obyvatelé okolních obcí
Krátce po sesuvu měli problémy i obyvatelé okolních obcí, kterým začaly praskaly stěny domů. V Dobkovičkách, jež spadají pod Velemín, bylo poškozeno až 21 domů.
„Změnila se celá hydrogeologická situace. Prameny najednou tekly jinými směry, vyvěraly na povrch v místech, kde neměly a poškozovaly domy,“ vypráví starostka Prackovic Andrea Svobodová Křešová s tím, že po sanačních opatřeních naopak voda není ani tam, kde by být měla.
„Odvodňovací štěrkové stěny ji odvedly mimo mosty. Tím se ale zase nedostala dolů do vesnice, prameny vyschly nebo byly odvedeny jinam. Situace je dnes taková, že vodovod musíme napájet z jiných zdrojů a rybníček nám vysychá, protože už ho nenapájí původní prameny,“ říká starostka.
Jedním dechem však dodává, že dálnice D8 má svůj význam a v tomto území je potřebná. „Jsme rádi, že se díky jejímu dokončení doprava na silnici I/30 výrazně zklidnila,“ říká starostka. S tím souhlasí i starosta Velemína Petr Křivánek. „Dopravní situace se zlepšila o 200 procent,“ podotkl.
