Stát se prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) rozhodl žalovat Kámen Zbraslav, který provozuje lom Dobkovičky. Tvrdí, že těžba způsobila sesuv půdy na dálnici D8 u Lovosic. Proto po nich chce miliardu korun jako odškodnění za opravu dálnice a blízké železnice.
Obě strany opírají svá tvrzení o posudky. Stát chtěl svůj nárok na odškodné podpořit stanoviskem znalců z brněnského Vysokého učení technického (VUT), podle nichž za sesuv půdy může i těžba v blízkém kamenolomu. Nicméně u tohoto materiálu ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že znalci „při vypracování posudku překročili rozsah svého znaleckého oprávnění“. Proto jim byla udělena sankce.
Rozhodnutí resortu spravedlnosti pak bylo napadeno opravným prostředkem, který dosud nenabyl právní moci. Žalobce poznamenal, že je stále ve hře analýza Akademie věd a další posudky.
Vyřeší všechno revizní posudek?
Advokáti obou stran si s sebou k soudu přivezli posudky o stovkách stran ve speciálních zavazadlech. Zatímco zástupci státu zvolili velký kufr, který si normálně lidé s sebou berou na dovolenou, advokát firmy Kámen Zbraslav Pavel Sedláček si přinesl speciální tašku. Potvrdil, že už nyní posudky váží pár desítek kilogramů.
Odborníci se na příčině sesuvu půdy shodnout nedokázali. Zatímco posudky z pera těch zahraničních většinou tvrdily, že příčinou bylo podseknutí paty svahu, ke kterému došlo při zářezu dálnice, revizní posudky protistrany konstatovaly, že se půda dala do pohybu vahou materiálu vytěženého z lomu a navršeného na vrcholu. Některé analýzy pak zmiňovaly, že jednou z příčin byly i nadměrné srážky, které v červnu 2013 podmáčely půdu.
Právní zástupci státu argumentovali tím, že zahraniční zpracovatelé posudků nejsou z pohledu českého práva znalci, protože nejsou zapsáni v seznamu ministerstva spravedlnosti. Nicméně soudkyně Michaela Dvořáková konstatovala, že o přípustnosti znalců rozhodne ona. Advokát Kamene Zbraslav Pavel Sedláček se zase pokusil napadnout posudky od společnosti Geotec, která podle jeho informací nemá znalecké oprávnění. Znalec podepsaný pod posudky ho ale má.
„Vzhledem k tomu, že se znalecké posudky liší a znalci nejsou schopni ani rozhodnout, zda byl sesuv iniciován shora či zdola, tak zadám revizní znalecký posudek,“ uvedla Dvořáková. Protistrany se nedokázaly shodnout ani na tom, kdo posudek zpracuje. I proto, že už většina odborníků v Česku a okolí nějakou analýzu příčiny sesuvu půdy zpracovala.
Není už na řešení pozdě?
Předmětem sporu se také stalo, jestli už není nárok státu na odškodnění promlčený. Kvůli tomu si žalobce nechal vypracovat posudek, s čímž nesouhlasil Sedláček. Ten uvedl, že nechce předkládat znalecké posudky týkající se počátku běhu promlčecí lhůty, protože podle něj mají znalecké posudky subjektivně hodnotící povahu a simulují právní názor soudu. Právní zástupce státu Libor Pikna ale argumentoval, že se první musel „odhalit“ viník a teprve pak bylo možné jej žalovat.
„Identifikovat, kdo je viníkem, nebylo a ostatně ani v tuto chvíli se nejeví jednoduché. Žalobce proto velice pečlivě zvažoval, zda podá žalobu, a teprve po zjištění, kdy s vysokou pravděpodobností uzavřel, že viníkem je právě žalovaný na základě analýzy z května 2016, pak mohl žalobu podat,“ uvedl Pikna.
