„Možností je celá řada a vše se bude odvíjet od budoucí celkové koncepce v této lokalitě. Samozřejmě zde počítáme s fotovoltaikou, další je odvislé od aktuálních trendů zelené energetiky a studií jejich proveditelnosti v lokalitě bývalé Elektrárny Prunéřov I, na kterých se pracuje. Proto je zatím předčasné hovořit o tom, co přesně zde bude,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Ota Schnepp.
V plánech skupiny figuruje také továrna na výrobu elektrobaterií do aut. Zpracovávalo by se v ní lithium, které se nachází v okolí Cínovce na Teplicku.
„Areál má dostatečnou plochu a robustní technickou i dopravní infrastrukturu, což jsou klíčové aspekty pro realizaci gigafactory. Lokalita se navíc nachází v regionu uhelného útlumu, což umocňuje pozitivní přínos gigafactory pro okolí, tvorbu pracovních míst a zdejší průmysl. Technologického partnera hledáme,“ dodal Schnepp.
 |
Elektrárna Prunéřov I přestala fungovat 30. června 2020, v provozu byla 53 let. Samotná demolice elektrárenského zázemí trvala zhruba rok. Momentálně už stojí pouze strojovna, mezistrojovna a kotelna. Všechny tři objekty by měly být zbourány ve druhé polovině tohoto roku, pak se hnědouhelná elektrárna definitivně stane minulostí.
Zlikvidovat se muselo například tisíce tun železa. „Z dostupné dokumentace vyplývá, že na stavbu prunéřovské jedničky a její provozní vybavení bylo použito 40 tisíc tun železa všeho druhu. Samozřejmě, že toto konečné číslo nabíhalo postupně, neboť i tato elektrárna prošla během svého života několika generálkami, modernizacemi, a dokonce i první vlnou ekologizace výrobních zdrojů Skupiny ČEZ na konci 90. let minulého století,“ zmínil vedoucí oddělení odstavení provozu EPR1 Slavomír Fačkovec.
Veškerý demontovaný materiál se stále ještě shromažďuje v areálu bývalé elektrárny. „Postupně je odvážen buď k dalšímu využití, nebo konečné ekologické likvidaci. To, co se dalo nějak použít, bylo pochopitelně odvezeno už dříve jako první,“ sdělil ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov Jiří Hampl s tím, že dělníci zužitkují i vybouraný stavební materiál. „Je využíván k zásypu podzemních prostor,“ popsal.
Nepotřebné kovové části podle Hampla končí jako druhotná surovina ve šrotu určeného k recyklaci. „Tento materiál si ve vlastní režii nakládá a po železnici odváží vysoutěžená dodavatelská firma. Kam a jak se železem naloží, je už čistě její věcí,“ nastínil Hampl.
Začala demolice elektrárny Prunéřov, místo ní může být továrna na baterie |
Odvoz šrotu zajišťují nákladní železniční vagony. Do jednoho z nich se vejde 45 tun šrotu a celý vlak jich má 25. Na kolej uvnitř bývalé elektrárny se však vejde maximálně devět vagonů a lokomotiva. Celý vlak se tedy postupně plní natřikrát. „Plně naložené vagony se následně ještě zváží na kolejové váze. Poté se celý vlak pospojuje a může vyrazit do světa,“ doplnil Fačkovec.
Po železnici odjíždí pouze železo, které má skončit v hutích. Barevné kovy, kabely, elektrické motory či rozvaděče jsou odváženy po silnici.
V minulosti už byla odstavena hnědouhelná elektrárna Tušimice I, která rovněž spadala pod Skupinu ČEZ. „Té učinil definitivní konec odstřel 196 metrů vysokého komína koncem listopadu 2005. Po elektrárně zbylo 13 tisíc tun šrotu a zhruba 10 tisíc tun železobetonu a cihel. Dnes je plocha přizpůsobená ke komerčnímu a hlavně ekologickému využití – jsou na ní například skleníkové plantáže rajčat,“ vysvětlil Schnepp.
