Proboštov proto sháněl pro řezanou keramickou reliéfní mozaiku s námětem uhelné těžby nové využití. Pomoc nakonec nabídlo Regionální muzeum v Teplicích.
„Záchrana mozaiky se povedla v hodině dvanácté, dílo málem skončilo v troskách. Nyní bude uloženo v muzejním depozitáři,“ potvrdil Radek Spála, ředitel muzea.
Příběh díla jedné z nejvýraznějších osobností české keramické tvorby Milana Žofky, které se v jídelně budovy nacházelo od roku 1988, málem skončil špatně.
„Oslovili jsme dva týmy restaurátorů, podle jejichž posudku by sejmutí mozaiky vyšlo na 160 tisíc korun a její přesunutí jinam až na půl milionu,“ řekl místostarosta Proboštova Roman Nešetřil.
„Navíc se ukázalo, že nemůže být venku. Při rozměrech 6 krát 3 metry jsme však v obci nenašli prostor, kam bychom ji mohli umístit,“ doplnil Nešetřil.
Obec proto začala hledat potenciální zájemce, u kterých by mohlo dílo být a kteří by zaplatili jeho záchranu.
„Oslovil jsem řadu institucí a měst, a to včetně Mostu, kde se pan Žofka narodil, nebo Krupky, která je součástí UNESCO. Zpočátku o dílo projevil zájem ČEZ, který zvažoval jeho umístění do informačního centra v Ledvicích. Nakonec ale zjistili, že ani tam se nevejde,“ podotkl místostarosta.
Pomoc přislíbil i Ústecký kraj s tím, že by mozaiku mohl v budoucnu využít v některé ze svých škol. Regionální muzeum v Teplicích zase nabídlo možnost bezplatného umístění v depozitáři.
Obec proto připravila žádost o dotaci z fondu Ústeckého kraje, která měla pomoci uhradit náklady na záchranu mozaiky. Kraj ji však zamítl.
Muzeum se rozhodlo, že mozaiku sejme vlastními silami
„Jenže my už potřebujeme zahájit demolici budovy, na kterou máme dotaci z ministerstva průmyslu a obchodu. Naštěstí se teplické muzeum rozhodlo, že mozaiku sejme vlastními silami. Udělali si tady sondu, nafotili to, očíslovali a během dvou dnů byla dole,“ uvedl Nešetřil.
„Usoudili jsme, že ztráta díla by byla věčná škoda, a tak jsme ho z budovy dostali vlastními silami. Naštěstí se nepotvrdilo, že by keramické dlaždice byly na trnech. Byly jen přilepené maltou na panelu a daly se snadno odloupnout,“ těšilo Spálu.
Radost ze záchrany uměleckého díla měla i správkyně depozitáře teplického muzea Petra Pazderníková, dcera autora mozaiky.
„Jsem ráda, že se to stihlo zachránit. Je to jedno z děl, které se mi od táty hodně líbilo. Nevěděli jsme, jestli to půjde, ale řekli jsme si, že to zkusíme. Nakonec to šlo rychle a naštěstí se to nelámalo,“ pochvalovala si.
Rozsáhlé umělecké dílo tvoří asi 300 keramických dlaždic
Mozaiku prý její otec tvořil zhruba půl roku. „Taťka všechno dělal sám, od přípravy hmoty přes modelování, čištění, řezání či zakreslení do plánů. Nakonec se to dalo vypálit a začalo se to osazovat na stěnu,“ popsala zjednodušeně postup prací.
Hodnotu mozaiky prý nezná, ale určitě jde o statisíce korun.
„Je to velmi rozsáhlé dílo, asi 300 keramických dlaždic, které tvoří uhelnou sloj. Nyní budou jednotlivé kachle uloženy v depozitáři,“ přiblížil Spála.
Před jejich dalším případným užitím se budou muset očistit a konzervovat. Jak konkrétně s nimi bude naloženo, budeme řešit se zřizovatelem muzea, tedy Ústeckým krajem,“ dodal Spála.
